Testování asi bude častější a i u firem do 10 lidí a živnostníků

Vláda pravděpodobně uloží povinnost pravidelně testovat i firmám do deseti zaměstnanců a živnostníkům. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V pondělí to podle ní kabinet projedná. Zvažovat bude také častější testování.

Možnosti jsou podle Schillerové dvě - povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima řekl, že vzniká kompromis, že by mohly firmy povinně testovat jednou za pět dní. Aktuálně je interval sedmidenní. Testování dvakrát týdně by podle Hamáčka mohlo pro některé větší firmy znamenat kolaps.

Podniky s více než 250 zaměstnanci musely první kolo testování dokončit do 12. března, středně velké firmy měly na otestování všech pracovníků čas do 15. března. Zapojeny už jsou i společnosti s deseti až 49 lidmi, které musejí první cyklus testování skončit do 26. března. Testování je závazné i pro veřejný sektor.

O posunech v testování podle Schillerové jednají zástupci svazů, komor, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je koordinátorem týmu k testování ve firmách. Primární je podle ministryně debata o těch, kteří dnes ještě povinně netestují. Zároveň zúčastnění diskutují o zvýšení frekvence testování, což je téma i pro tripartitu, uvedla Schillerová.

"Myslím, že se rýsuje kompromis, aby to bylo jednou za pět dní," řekl Hamáček. Vyjde to podle něj vstříc firmám, které namítají, že testovat dvakrát týdně je pro ně problém. Současně to ale vyjde vstříc odborníkům, kteří říkají, že sedm dní je moc, uvedl vicepremiér.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v dnešní tiskové zprávě informovala, že vládě doporučila, aby nařídila testování také nestátním neziskovým organizacím zaměstnávajícím alespoň jednoho člověka. Kabinet by to podle konfederace měl probrat též v pondělí. Nové mimořádné opatření by se dotklo spolků, obecně prospěšných společností, ústavů či nadací, které mají minimum zaměstnanců, ale celkem zahrnují přes 70.000 osob, uvedla.

Bývalý ministr zdravotnictví a nynější poradce prezidenta Roman Prymula v České televizi uvedl, že ideální by bylo testovat jednou za tři nebo čtyři dny. Některé testy mají podle něj velmi nízkou citlivost, nejsou všechny stejně účinné. Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal poznamenal, že není pro to, aby si zaměstnanci vzorky odebírali sami. Lepší je podle něj využít někoho zkušeného.

Ministerstvo zdravotnictví uděluje výjimky dodavatelům samotestů, od kterých tuzemské podniky mohou testy nakupovat. Seznam resort průběžně doplňuje. Podle Prymuly i Smejkala by bylo záhodno seznam redukovat.

V souvislosti s častějším testováním by měla podle původních předpokladů být upravena i dotace na test. Firmy by měly mít možnost na test čerpat 60 korun z veřejného zdravotního pojištění. Nárokovat si budou smět maximálně čtyři testy měsíčně na zaměstnance. Například podle Hospodářské komory je průměrná cena testů mnohem vyšší, příspěvek by měl být podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého alespoň 100 korun. Úhrada by se pak měla upravovat podle cen na trhu, uvedl. Hamáček se ale pozitivně k zvýšení dotace nestaví.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček firmy Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy