Vláda pravděpodobně uloží povinnost pravidelně testovat i firmám do deseti zaměstnanců a živnostníkům. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V pondělí to podle ní kabinet projedná. Zvažovat bude také častější testování.
Možnosti jsou podle Schillerové dvě - povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima řekl, že vzniká kompromis, že by mohly firmy povinně testovat jednou za pět dní. Aktuálně je interval sedmidenní. Testování dvakrát týdně by podle Hamáčka mohlo pro některé větší firmy znamenat kolaps.
Podniky s více než 250 zaměstnanci musely první kolo testování dokončit do 12. března, středně velké firmy měly na otestování všech pracovníků čas do 15. března. Zapojeny už jsou i společnosti s deseti až 49 lidmi, které musejí první cyklus testování skončit do 26. března. Testování je závazné i pro veřejný sektor.
O posunech v testování podle Schillerové jednají zástupci svazů, komor, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je koordinátorem týmu k testování ve firmách. Primární je podle ministryně debata o těch, kteří dnes ještě povinně netestují. Zároveň zúčastnění diskutují o zvýšení frekvence testování, což je téma i pro tripartitu, uvedla Schillerová.
"Myslím, že se rýsuje kompromis, aby to bylo jednou za pět dní," řekl Hamáček. Vyjde to podle něj vstříc firmám, které namítají, že testovat dvakrát týdně je pro ně problém. Současně to ale vyjde vstříc odborníkům, kteří říkají, že sedm dní je moc, uvedl vicepremiér.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v dnešní tiskové zprávě informovala, že vládě doporučila, aby nařídila testování také nestátním neziskovým organizacím zaměstnávajícím alespoň jednoho člověka. Kabinet by to podle konfederace měl probrat též v pondělí. Nové mimořádné opatření by se dotklo spolků, obecně prospěšných společností, ústavů či nadací, které mají minimum zaměstnanců, ale celkem zahrnují přes 70.000 osob, uvedla.
Bývalý ministr zdravotnictví a nynější poradce prezidenta Roman Prymula v České televizi uvedl, že ideální by bylo testovat jednou za tři nebo čtyři dny. Některé testy mají podle něj velmi nízkou citlivost, nejsou všechny stejně účinné. Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal poznamenal, že není pro to, aby si zaměstnanci vzorky odebírali sami. Lepší je podle něj využít někoho zkušeného.
Ministerstvo zdravotnictví uděluje výjimky dodavatelům samotestů, od kterých tuzemské podniky mohou testy nakupovat. Seznam resort průběžně doplňuje. Podle Prymuly i Smejkala by bylo záhodno seznam redukovat.
V souvislosti s častějším testováním by měla podle původních předpokladů být upravena i dotace na test. Firmy by měly mít možnost na test čerpat 60 korun z veřejného zdravotního pojištění. Nárokovat si budou smět maximálně čtyři testy měsíčně na zaměstnance. Například podle Hospodářské komory je průměrná cena testů mnohem vyšší, příspěvek by měl být podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého alespoň 100 korun. Úhrada by se pak měla upravovat podle cen na trhu, uvedl. Hamáček se ale pozitivně k zvýšení dotace nestaví.
Související
Hamáček oznámil odchod ze sociální demokracie. Chybí mu reflexe eurovoleb
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Jan Hamáček , firmy , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák