Hamáček by vyhověl hejtmanům, kdyby žádali o nouzový stav. Kuba na tom netrvá

Pokud hejtmani požádají kabinet o nové vyhlášení nouzového stavu kvůli epidemii koronaviru, vláda jim pravděpodobně vyhoví. České televizi (ČT) to dnes řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Sněmovna ve čtvrtek neschválila žádost vlády o prodloužení nouzového stavu, který tak skončí se 14. únorem. Pardubický kraj již ve čtvrtek oznámil, že bude o nové vyhlášení nouzového stavu žádat.

"Pokud by hejtmani požádali podle krizového zákona o nové vyhlášení nouzového stavu, tak by jim vláda pravděpodobně vyhověla," uvedl Hamáček. Vláda podle zákona musí o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je samozřejmě právo Sněmovny, nicméně chtěl bych slyšet vysvětlení od opozice, jak ruší nouzový stav vyhlášený na základě jejích vlastních hejtmanů," doplnil.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) novinářům řekla, že signály od hejtmanů má zatím spíš jen z médií. Čeká, že se víc dozví na odpoledním zasedání vlády. "Budeme se s nimi bavit. Co se týká financí, nevím, co chtějí," uvedla Schillerová na adresu vedení krajů. "Nemůžeme donekonečna všechno hradit," uvedla k dotazu, zda je připravena krajům poskytnout peníze na opatření, jejichž funkčnost dosud zajišťoval stát.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu označili v posledních dnech ústavní právníci oslovení ČTK za obcházení ústavy. Další postup bude vláda probírat dnes od 12:00, jednat bude i s Asociací krajů. "Počítáme, že vláda bude dnes dlouhá. Jsme připraveni pracovat přes víkend. Je to jedna z variant," uvedla Schillerová k možnosti, že by vláda o případném dalším nouzovém stavu mohla rozhodovat například v neděli.

Kabinet může některá opatření proti šíření koronaviru převést pod režim zákona o ochraně veřejného zdraví. Někteří hejtmani už oznámili, že chtějí ve svých regionech vyhlásit stav nebezpečí, který umožňuje například regulovat pohyb obyvatel nebo nařizovat pracovní povinnost. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve čtvrtek varoval, že zrušení nouzového stavu může do 14 dnů způsobit přetížení nemocnic, protože na celostátní úrovni nebude možné vyhlásit nejdůležitější opatření proti epidemii.

Kuba bezpodmínečně netrvá na nouzovém stavu

Kraje podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) nemohou nařizovat protiepidemická opatření. Proto chce vědět, jak bude vláda dál postupovat v boji s pandemií po konci nouzového stavu. Podle něj by kabinet měl vysvětlit, jak bude fungovat zákon o ochraně veřejného zdraví. Kuba, jenž je zároveň předsedou rady asociace krajů, to dnes řekl ČTK.

"Myslím si, že hejtmani bezpodmínečně netrvají na nouzovém stavu. Potřebujeme, aby byla nastavena správná opatření, která budou fungovat a lidé je budou dodržovat," uvedl Kuba.

Nouzový stav, jenž v České republice platí od října, skončí v neděli. Další prodloužení, které navrhovala vláda, neschválila ve čtvrtek Poslanecká sněmovna. Řada restrikcí by s koncem nouzového stavu přestala platit. Jde například o nařízení týkající se uzavření obchodů, restaurací, služeb a sportovišť.

"Hlavně nechceme, aby se zde vytvářel dojem, že v tuto chvíli celý boj s pandemií včetně všech opatření povedou hejtmani. Protože k tomu nemáme žádné legislativní nástroje," uvedl Kuba. Dodal, že většinu protiepidemických opatření může formou mimořádných nařízení vydávat ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a hlavní hygieničkou. Hejtmani mohou vyhlásit pro kraj stav nebezpečí. Podle Kuby ale rozhodně nejde o nařízení, které by suplovalo nouzový stav. "Netýká se totiž protiepidemických opatření," řekl.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Vláda ČR Hejtmani Kuba Asociace krajů ČR

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy