Hamáček respektuje výměnu ministra, Arenbergera má za odborníka

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček respektuje právo koaličního partnera vyměnit ministra. ČTK napsal, že věří, že ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger naváže na práci dosavadního ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), který dnes zhruba po pěti měsících ve funkci skončil.

"Pan Arenberger je odborník. Věřím, že naváže na práci ministra Blatného a podaří se mu dotáhnout do úspěšného konce boj s epidemií," uvedl Hamáček. Jmenování nového ministra se na Pražském hradě uskuteční dnes v 11:30.

Blatný dnes řekl, že své odvolání chápe jako politické rozhodnutí, na které měl premiér Andrej Babiš (ANO) právo. "Sám za sebe mám čisté svědomí, že jsem pracoval jen a jen na základě své odbornosti a rozhodoval na podkladě odborných dat a analýz," uvedl. Babišův krok se podle něj dá interpretovat tak, že podle premiéra je už země v rámci epidemie covidu-19 z nejhoršího venku.

Prezident Miloš Zeman zhruba před měsícem řekl, že by Blatný měl skončit kvůli názoru na ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V. Odmítáním látky podle něj nese odpovědnost za úmrtí lidí v Česku. Blatný trvá na tom, že ruská očkovací látka musí mít před využitím v Česku souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Babiš poslal Blatnému v poslední době několik vytýkacích dopisů. V nich ho kritizoval mimo jiné za podmínky pro podávání experimentálních léků na covid-19.

Běhounek odvolání ministra nerozumí

Místopředseda sněmovního zdravotnického výboru a bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD), o němž se dříve spekulovalo jako o možné náhradě za Jana Blatného (za ANO), odvolání ministra zdravotnictví nerozumí. V poslední době podle něj začal řešit věci dobrým způsobem. Běhounek dnes novinářům řekl, že on sám se ministrem stát nemohl, protože jeho postoje nemusí být v politickém prostředí vnímány jako pro mnohé přijatelné.

Novým ministrem zdravotnictví se stal ředitel vinohradské nemocnice Petr Arenberger. Do funkce ho dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Miloš Zeman, který předtím odvolal Blatného. Premiér Andrej Babiš (ANO) nového šéfa úřadu uvede do funkce ještě dnes.

"Nerozumím tomu. Je to rozhodnutí pana premiéra, nějaký důvod k tomu asi má. Já si myslím, že pan ministr Blatný v poslední době začal řešit věci takovým způsobem, že epidemie klesá, úspěšný byl," řekl Běhounek.

Dříve některá média o Běhounkovi hovořila jako o možném Blatného nástupci. "Já jsem ministrem zdravotnictví být nemohl, protože mám vyhraněné názory, naprosto jednoznačné postupy. Tvrdím, že se všechno musí odpracovat a že to je evoluce. To samozřejmě v politickém turbulentním prostředí není zrovna vnímáno jako postoj, který by třeba byl pro mnohé přijatelný," poznamenal.

Spekulace o tom, že by mohl být ministrem zdravotnictví, za posledních deset let zažil alespoň pětkrát. "A nikdy jsem se ministrem nestal. Třeba právě pro tohle," řekl.

Zopakoval dřívější vyjádření, že pokud by ministrem byl, tak by resort řídil a nenechal by si do toho mluvit. "Protože to takhle řešit nejde, jeden něco říct a druhý den to změnit. Pan ministr Blatný něco řekl a byl za to kritizován. Představoval jsem si, že to je v nějakém souzvuku, ale ukazuje se, že asi ne," dodal Běhounek.

K Arenbergovi řekl, že se uvidí, jaké bude chtít dělat kroky, ale moc prostoru na nějakou revoluci nemá. "Přepřahat v této situaci je ne úplně šťastné. Máme čtvrtého ministra během pandemie během jednoho roku," uvedl.

Dětský hematolog Blatný byl ministrem v Babišově vládě od loňského 29. října, kdy se stal třetím ministrem zdravotnictví v krátké době. Nejdříve v září rezignoval Adam Vojtěch. Jeho nástupce Roman Prymula skončil zhruba po měsíci poté, co se v médiích objevily fotografie, jak v nočních hodinách opouští restauraci, která měla být kvůli vládním opatřením uzavřená.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Petr Arenberger Vláda ČR ministerstvo zdravotnictví jiří běhounek

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy