K-index Hlídače státu hodnotí úřady podle míry rizika korupce

Stát podle Bláhy kromě základních dat, například o počtu zaměstnanců úřadů, neposkytuje srovnání efektivity činnosti svých organizací. Produkuje obrovské množství informací, které ale nesrovnává. Na programu, který dovede data o smlouvách dávat do souvislostí, Hlídač státu pracoval rok a tři čtvrtě. "Není tam subjektivní vliv, vše je založeno na tvrdých datech z registru," uvedl Bláha. Veřejnost se díky indexu může podívat, jak hospodaří jak centrální úřady státu a státní organizace, třeba ministerstva, tak krajské úřady, nemocnice, technické služby měst či správy silnic.

K-index úřady hodnotí jednou za rok podle deseti parametrů. Prvním je podíl smluv bez udání ceny, dalšími pak podíl smluv se zásadním formálním nedostatkem či podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé sponzorovali politické strany. Součástí K-indexu je také podíl smluv, které byly uzavřeny o víkendu nebo ve svátek. Dalšími kategoriemi, ze kterých se výsledná známka K-indexu počítá, je podíl smluv s cenou blízko limitu veřejných zakázek a podíl smluv uzavřených s nově založenými firmami. Součástí je také sledování toho, zda podstatná část ročního rozpočtu úřadu nezůstala u velmi malého množství dodavatelů. Bonus získávají úřady, které zveřejňují i smlouvy o zakázkách pod 50.000 korun, což by nemusely.

Například Úřad vlády v K-indexu za minulý rok získal hodnocení C s výkladem, že částečně umožňuje rizikové jednání. Dobrovolně zveřejňuje smlouvy pod 50.000 korun, ale většinu peněz dostali dva dodavatelé z 171. Celkem 34 smluv úřad loni uzavřel s firmami, jejichž majitelé či ony samy sponzorovali politické strany.

Na vývoj K-indexu získal Hlídač státu podporu 1,8 milionu korun z Norských fondů a systém testoval s nestátními neziskovými organizacemi, protikorupčními spolky a dalšími iniciativami v Karlovarském a Ústeckém kraji.