K prioritám Langšádlové patří podpora mladých vědců

Podporu mladých vědců, snížení byrokracie a zlepšení podmínek pro rodiče pracující ve výzkumu má jako priority kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Poslankyně to napsala na dotaz ČTK. Podle ní je také třeba udržet podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP).

"Mou zásadní prioritou je vytvořit podmínky pro podporu a motivaci zejména mladých vědců. Je naprosto přirozené, že v rámci své akademické kariéry tráví část svého profesního života v zahraničí, a to je jistě i přínosem, ale je důležité, aby se vraceli," uvedla.

Další prioritou Langšádlové je snížení byrokracie. "Často jsou podmínky poskytované národními subjekty na vědu a výzkum dokonce výrazně více byrokraticky náročné než prostředky poskytované Evropskou komisí," uvedla.

Podle Langšádlové je zásadní udržet výdaje na výzkum a vývoj ve výši dvou procent HDP. Loni byl podíl těchto výdajů 1,99 procenta HDP. Jde o nejvyšší podíl v historii samostatné České republiky a blíží se k průměru Evropské unie. Langšádlová také napsala, že po konsolidaci veřejných financí by se měly peníze na vědu postupně zvyšovat. Jako oprávněný označila požadavek zástupců akademické a vysokoškolské sféry na růst stabilních peněz pro rozvoj výzkumných organizací.

"Další mou prioritou v oblasti financování je vytvářet podmínky pro zapojení většího objemu soukromých zdrojů do vědy a výzkumu. Inspirací by nám mohly být například USA," podotkla. Je třeba také připravit zákon, který upraví spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromými subjekty pro uplatnění vědeckých poznatků v komerční sféře, dodala.

Za největší problém českého systému vědy Langšádlová považuje roztříštěnost. "Vedle klíčových institucí, jako je Akademie věd a vysoké školy, se do vědy a výzkumu zapojují soukromé subjekty, ale i většina ministerstev má své kapitoly na vědu a výzkum," sdělila. "I proto zde vzniká pozice ministra pro vědu a výzkum, v této oblasti je nutno více koordinovat vynakládání finančních zdrojů tak, aby věda a výzkum ještě více podporovaly hospodářskou politiku, stanovené strategické cíle i reagovali na společenský vývoj země," uvedla.

Osmapadesátiletá Langšádlová je poslankyní od roku 2010. Mezi lety 1998 až 2006 byla starostkou středočeských Černošic. Působila i jako středočeská krajská zastupitelka a předsedkyně středočeské TOP 09. Nyní je ve výkonném výboru strany, do roku 2009 byla členkou KDU-ČSL. V minulém funkčním období byla například předsedkyní sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Ve Sněmovně v minulosti působila i jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti.

Langšádlová vystudovala obor hospodářské stavby na stavební průmyslové škole, později absolvovala politologii na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

Související

Helena Langšádlová

Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja

Výměna na postu ministra pro vědu a výzkum se ve čtvrtek přiblížila. Prezident Petr Pavel přijal demisi končící ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09). Na Pražský hrad zároveň zamířil návrh na jmenování Pavla Tuleji, který by se měl v pondělí chopit vládní funkce.

Více souvisejících

Helena Langšádlová věda

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy