Klaus je spokojen. Ekonomický vývoj po roce 1989 splnil očekávání

Oddělení ekonomiky od politiky se podle Klause do jisté míry a na jistou dobu podařilo. "Smutné je, že to tak přestává být," řekl bývalý ministr financí, premiér, předseda Sněmovny a prezident. Hrozbu spatřuje v "klimatickém alarmismu" a "zelené ideologii", stejně jako v přepjatém vyznávání rovnosti namísto ocenění výkonu jednotlivce.

Nejtěžším prvkem ekonomické transformace byla podle Klause privatizace. "Přetrvávají sny o tom, že by bývalo bylo možné existovat a jít dál bez rozsáhlé privatizace ekonomiky jako celku - to je fatální omyl," uvedl Klaus. Bylo podle něj nutné spěchat, aby se ekonomická transformace odehrávala souběžně s tou politickou.

Jako svůj vzor zmínil Klaus privatizaci v Británii v 80. letech za vlády Margaret Thatcherové. "Jenže ona privatizovala tři čtyři firmy za rok, my tři čtyři za hodinu. To vyžadovalo použití jiných privatizačních metod, jinou strukturu," řekl Klaus. Dnešní debata o privatizaci se podle něj chybně redukuje jen na tu kuponovou. Metod přitom bylo více - rozsáhlé restituce, takzvaná malá a velká privatizace, plus kuponová, přes kterou ale podle Klause neprošla ani čtvrtina privatizovaného majetku.

Kuponová privatizace byla podle Klause v podstatě východiskem z nouze, krokem vyvolaným nezbytností privatizovat i bez domácího kapitálu, který komunismus nevytvořil, i bez dostatečného zájmu vážných zahraničních investorů.

"Nepřátelé transformace" podle Klause stále vnucují lidem nepravdivé hodnocení, že každý český podnikatel vzešlý z éry privatizace je zloděj a tunelář. Klaus zpětně kritizoval také idealizování zahraničního kapitálu. "Nechtěli jsme přeměnit většinu občanů v námezdní pracovníky zahraničních firem," řekl Klaus.

Mnozí kritici podle Klause nerozumí složitosti transformace. Bývalý prezident uvedl, že transformace nebyla šachovou partií s pasivními figurami. Lidé z masa a kostí měli své zájmy a cíle, vše se odehrávalo v podmínkách parlamentní demokracie, o vše se sváděly politické bitvy. Proces neřídil žádný "transformační demiurg či diktátor". Mnoho věcí se tak odehrálo jinak, než si tvůrci transformace přáli. Klaus ale přesto označil transformaci za "formativní počátek našeho dneška".