KOMENTÁŘ: 70 let po smrti Horákové Babiš podporou od KSČM stále uráží oběti teroru

KOMENTÁŘ – Degradují její památku i odkaz. Kabinet Andreje Babiše, jehož podporují komunisté, se už dva roky dopouští nehoráznosti a neúcty vůči obětem bolševického režimu, jenž je ve vykonstruovaných procesech nechal popravit. Vláda pošlapává i krutý osud Milady Horákové, kterou rudí zločinci zavraždili na minutu přesně před 70 lety, 27. června v 5:35 ráno. Jakékoli vzletné fráze na adresu statečné právničky zní z vládních úst neupřímně, pokud se koalice opírá o KSČM. Její členové se ideologicky nerozešli s KSČ, která z politických důvodů zlikvidovala 248 nevinných lidí. Dokud současní komunisté budou mít ve svém středu členy jako Martu Semelovou, která tvrdí, že přiznání Horákové nebylo vynucené, jsou názorově stejní jako ti předlistopadoví. A vy, pane premiére, pokud KSČM nedáte vale, přestaňte se klanět zavražděným z vykonstruovaných procesů. Jinak urážíte Horákovou i další oběti rudého teroru!

Jejich téměř stoletá existence nepřinesla nic dobrého. Komunistická předlistopadová partaj je synonymem utrpení a šikany národa. Kromě vražd nevinných obětí, bolševický systém okradl po Únoru 1948 schopné sedláky, kterým zabral při kolektivizaci hospodářství, živnostníky připravil o jejich obchody, znárodňoval majetek jiných a kdo projevil opačný názor, toho terorizovali a neváhali použít i fyzického násilí.

V zákoně o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.) se mimo jiné praví, že komunistický režim vládnoucí v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný a že KSČ byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou.

Ideologie i přes přidané písmeno zůstává stejná

Současná KSČM sice nikoho nevraždí, nebere živnostníkům jejich majetek, ale od své předchůdkyně KSČ se nikdy zcela nedistancovala. V plném rozsahu se za zločiny KSČ neomluvila. Tím, že si nynější komunisté do názvu přidalo písmeno M, se automaticky nezměnili či od původní ideologie neodstřihli.

Soudruzi se mohou za tyto řádky čertit, vztekat, ale to je tak jediné, co proti tomu mohou dělat. Pokud jim přijde normální, že jejich členkou je Marta Semelová, která dehonestovala památku paní doktorky Milady Horákové tím, že její přiznání označila za nevynucené, pak je jejich ideologie shodná s její předchůdkyní.

A to by si právě měl uvědomit Andrej Babiš, šéf vlády, která s KSČM uzavřela podpůrný pakt ostudně 27. června 2018, kdy si země připomínala 68. výročí od zavraždění Milady Horákové, kterou má na svědomí bolševický zrůdný režim, proti němuž bojovala. Menšinový kabinet ANO a ČSSD tehdy jmenoval prezident Miloš Zeman, jemuž nevadilo, že je opřen o komunisty.

Ministerský předseda si navíc s bolševiky před dvěma lety plácl v den, který je v kalendáři od roku 2004 označen za Den památky obětí komunistického režimu. Je nehorázné, že kvůli péči o volební preference se zapomene na ty, kteří kvůli svým názorům a přesvědčením trpěli a byli nelítostně perzekuováni. Podpora od komunistů nejde schovat za kampaň, účelovku či objednávku. Z korporace s nimi totiž pana premiéra nikdo neobviňuje, to je prostě neoddiskutovatelný fakt.

I kdyby komunisté měli na rukou krev jen Milady Horákové, kterou ve vykonstruovaných procesech nechali zavraždit jako jedinou ženu, je to důvod jimi pohrdat a nepodat jim ani ruku. Někdo může namítnout, že jsou demokraticky zvolení v řádných parlamentních volbách, a proto mají právo zasedat ve Sněmovně a ovlivňovat náš život.

Takové tvrzení neobstojí. Komunisté se své minulosti nikdy nezbaví, vražedné, zlodějské stigma z minulosti si ponesou na svých bedrech pořád. A buďme upřímní, existují jen díky benevolenci polistopadových politiků, kteří je nepostavili mimo zákon.

Ministryně financí jezdí škemrat do jejich sídla

Jak asi musí být perzekuovaným bývalým politickým vězňům, když vidí, jak ministryně financí Alena Schillerová jede do jejich sídla škemrat a podlejzat, aby komunisté podpořili vládní návrh na rekordní půlbilionový deficit státního rozpočtu?

Když už se nestydí s nimi vyjednávat, pak se sama paní ministryně staví do role jejich podřízených, když nedovede dojednat, aby oni přijeli za ní. Šlape si tak v přímém přenosu po své lidské důstojnosti. Dolejzat za komunisty, kteří způsobili generacím takové příkoří, je v roce 2020 neslýchané. Pro někoho ale ne, bohužel.

Ať je Andrej Babiš jakýkoli, jedno mu nelze upřít. Je to nesmírně schopný politik, člověk, jemuž je jedno, kolik hodin denně pracuje, zda je víkend či svátek, má skvěle propracovaný PR managment. Jeho hnutí ANO v předvolebních preferencích jasně dominuje, a tak by se nemusel bát ani předčasných voleb, po nichž by třeba už nemusel žádat, aby mu a jeho kabinetu šli rudí na ruku.

Pro pozůstalé, kterým komunisté v padesátých letech, jež jsou jednou z nejtemnějších kapitol našich dějin, zavraždili milované blízké, je těžké se smířit, že ministerský předseda je bývalý člen KSČ, navíc soud jej pravomocně uznal, že se zapletl s StB. Při 30. výročí listopadové revoluce se se skřípením zubů ještě dalo překousnout, jak vyjádřil obdiv k Václavu Havlovi, o němž řekl, že nebyl statečný jako on a na své členství v KSČ není pyšný, ale že se člověk s takovou minulostí klaní Heliodoru Píkovi, už je za hranou.

Československý generál, legionář a výrazná postava zahraničního protinacistického odboje, by musel být zděšen, kdo mu na twitteru vyjadřuje pietu. Jedna z prvních obětí komunistické justiční vraždy byla po Únoru 1948 nepravdivě obviněna ze špinonáže ve prospěch Velké Británie a další vlastizrádné a velezrádné činnosti, za což byl před 71 lety popraven.

Vlastizrádci, hřímaly vykonstruované soudy a teď i Babiš

Mimochodem označení vlastizrádci nepoužívali ve vykonstruovaných procesech u Píky, Horákové, Slánského jen KSČ, ale cizí není ani současnému šéfovi kabinetu Andreji Babišovi. Když totiž europoslanci, lidovecký Tomáš Zdechovský či Mikuláš Peksa, upozornili na premiérův možný střet zájmů, neváhal o nich letos v únoru říci, že jsou vlastizrádci. A méně inteligentní lidé pak oběma politikům i jejich rodinám vyhrožovali zastřelením či oběšením.

Babiš se sice decentně europoslancům omluvil, ale nedokázal se jich zastat před nenávistným davem, který jim přál za jejich přesvědčení a názory smrt. Dnes si připomínáme 70 let od vraždy Milady Horákové, ale rétorika u některých dnešních politiků zůstává úplně stejné jako užíval například fanatický generální prokurátor Josef Urválek. Také on hřímal, že Horáková se dopustila vlastizrady.

Co by rovněž těžko právnička Milada Horáková chápala, je vysoké číslo soudců a státních zástupců, kteří byli členy KSČ a dodnes jsou v justici po 31 letech od nabytí svobody aktivní. Bylo by dobré si uvědomit, že tito lidé zradili, pokud se neváhali spolčit se stranou, která potlačovala demokracii i svobodu slova a soudit se muselo podle jejich ideologie. Stále je v talárech několik stovek soudců, kteří s KSČ kolaborovali.

Možná si neuvědomují, jak morálně selhali, a tak nemají u delikventa, který odcizil třeba jen žvýkačky, právo moralizovat a poučovat jej. Ano, mnozí mohou říci, to si někdo hraje na hrdinu, když máme demokracii. Nikdo nikoho nepranýřuje, že tlaku KSČ podlehl, ale taláry by měli bez debat vysvléci. Ať jdou do soukromé praxe třeba jako advokáti, tam jejich selhání nebude tolik na očích. Je smutné, že jsme se dědictví z dob minulé nezbavili, byť už 16 let slavíme 27. červen Dnem památky obětí komunistického režimu.

Kdo tady rozdmýchával nenávist, soudruzi?

Co by Milada Horáková, která za každé situace bojovala za pravdu a nenechala se nikým zastrašit, vlastně naší současné společnosti říkala, jak by se na nás asi dívala? Možná by byla v šoku, jaká nenávist tady panuje, pokud někdo projeví názor, který druhému není po chuti. Rovněž by se jí nelíbilo, jak se bagatelizují lidé, kteří stejně jako ona bojovali proti komunismu a zřejmě by ji polekalo, jak mnoha lidem historie naší země nic neříká a smyslem jejich života je komerce a mamon.

Zarazilo by ji, jak může být Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, když s prokurátorem Josefem Urválkem, který nese odpovědnost za smrt Horákové a podílel se i na dalších desítkách justičních vraždách, měla hájit či sepisovat zákony namířené proti tehdejším disidentům. Ovšem nejvíce by nám jistě vytkla, že se málo pereme za svobodu a demokracii a málo děláme proti nenápadnému utahování šroubů. Je jasné, že Milada Horáková byla pro komunisty nepohodlná. Ti totiž nesnášeli, když někdo samostatně uvažuje, projevuje své názory a nebojí se říkat nahlas pravdu. A právě proto se neštítili paní doktorku sprostě zavraždit.

A komunisté, konkrétně Pražský krajský výbor KSČM,  mají tu drzost tvrdit, že připomínka popravy Milady Horákové rozdmýchává nenávist a důrazně se ohrazují „proti zkreslování a přepisování historické pravdy.“ Soudruzi, jen je dobré vám zdůraznit, že vaši předchůdci dali tuto moudrou a odvážnou ženu zavraždit. A na rozdmýchávání nenávisti stejně jako překrucování historie jste byli prvotřídní odborníci vy.

A titíž komunisté, kteří vyjadřují pohoršení nad tím, že se odkaz paní doktorky Milady Horákové připomíná, tak o ně se, vážený pane premiére, opíráte! Není vám stydno? Pokud KSČM nedáte vale, přestaňte se klanět zavražděným z vykonstruovaných procesů. Jinak urážíte Miladu Horákovou i další oběti rudého teroru!

Pro demokraty je paní doktorka nedostižný vzor

Dcera Milady Horákové Jana Kánská, která žije ve Washingtonu, odmítá, aby se její maminka stala jakýmsi patosem či byla glorifokována. Dovolil bych si s moudrou Janou Kánskou nesouhlasit. Milada Horáková je totiž pro demokraticky smýšlející lidi nedostižným morálním vzorem. Hájit pravdu za každé situace, říci svůj názor do tváře i mocným, projevovat denně svoji odvahu i statečnost, není přece žádné zbožšťování.

A my máme stále co hájit. Naštěstí. Demokracie a svoboda totiž není zadarmo a není nesmrtelná. Mohou se rychle vypařit, o což se někteří stále a pravidelně, byť potichu, snaží. Bez nich nemůže být člověk šťastný. To bychom si všichni, až dnes za Miladu Horákovou zapálíme svíčku, měli uvědomit.

Související

Více souvisejících

Milada Horáková ,  Andrej Babiš ,  KSČM ,  komunisté

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 5 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy