Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.
Rakousko nejprve vyhlásilo lockdown pro neočkované, následně ve světle rekordního nárůstu nákaz virem SARS-CoV-2 i lockdown plošný. V některých spolkových zemích Německa se neočkovaným zapověděla většina služeb, ve hře je omezení využívání veřejné dopravy. Omezení služeb a hromadných akcí hlásí Nizozemsko. Na Slovensku se neočkovaní nepodívají ani do obchodů. Výčet restrikcí není ani zdaleka konečný, vydal by na dlouhý seznam.
Také v České republice vláda v demisi zpřísnila omezení, když neočkovaným zakázala využívat prakticky veškeré služby a účastnit se kulturních či sportovních akcí. Nepokrytě přitom přiznává, že hlavním cílem je znepříjemnit neočkovaným život a donutit je k vakcinaci. Ta přitom - na rozdíl od plánů u jižních sousedů - zůstává formálně dobrovolná. Přiznejme si, že ve skutečnosti tomu tak není a mnoho lidí podání očkovací látky jako povinné nyní vnímá.
Význam očkování nelze v obecné rovině zpochybňovat, to není v žádném případě cílem tohoto textu. V historii zachránilo bezpočet lidských životů. Díky vakcinaci se podařilo vymýtit nebo alespoň dostat pod kontrolu tak závažné nemoci jako pravé neštovice či tuberkulóza. I v případě covidu-19 je zřejmé, že vakcíny zabránily úmrtí velkého množství lidí, především seniorů a chronicky nemocných. Zároveň bychom měli pokorně přiznat, že se naneštěstí nenaplnily původní senzační zprávy, které hovořily o zcela bezprecedentní, až čtyřiadevadesátiprocentní efektivitě některých anticovidových vakcín proti symptomatické nákaze. Právě upřímnost je totiž v boji s nejrůznějšími hoaxy důležitá.
Začátkem loňského října jsem upozorňoval, že pandemie je široký, nejen zdravotní problém. To se během uplynulých čtrnácti měsíců potvrdilo. Šířící se covid-19 si nevyžádal pouze velké množství životů, ale výrazným způsobem ovlivnil společnost a ekonomiku. V politické rovině se zásadní otřes nekonal a nedávné volby naštěstí nepotvrdily, že by v tuzemsku zesílily antisystémové nálady. Strany a uskupení, které se vůči systému vymezují, zůstávají marginální. Alespoň prozatím.
Stávající restrikce vůbec poprvé nepřistupují ke společnosti jako k celku, ale dělí ji na striktně vymezené skupiny, v zásadě na očkované a neočkované. Kategorie osob, které covid prodělaly, je jen dočasná. Po uplynutí půlroční lhůty tito jedinci nevyhnutelně spadnou mezi očkované, či neočkované. Podle nedávných sociologických průzkumů ale v české společnosti nachází přinejmenším 16 % lidí, kteří se očkovat nechtějí. V mladších věkových kategoriích je to ještě více. Je otázka, jak na aktuální nevybíravý tlak zareagují.
Škála důvodů, proč tito jedinci očkování proti covidu-19 odmítají, je zjevně široká, od zcela bizarních a iracionálních po takové, nad nimiž nelze s čistým svědomím jen mávnout rukou. Na jednom konci stojí stoupenci konspiračních teorií, na druhém osoby, které nemoc prodělaly a s ohledem na objektivně nízký výskyt reinfekcí soudí, že jsou dostatečně imunní. Není vyloučeno, že část z nich tlak na očkování vyhodnotí jako útok systému na právo nakládat s vlastním tělem. Výsledkem může být zvýšený zájem o konspirační teorie a růst radikalismu.
Tyto obavy posilují reportáže z aktuálních mnohahodinových front před očkovacími centry. Z úst respondentů zaznívají slova o nátlaku a přinucení ze strany státu. Liberálně demokratického státu, který v mnoha ohledech proklamativně pasuje osobní volbu a zodpovědnost jedince na jednu ze svých klíčových hodnot. Nucení k vakcinaci - byť ta může být pro mnoho lidí život zachraňující faktor - tedy v praxi oslabuje narativ, který patří mezi nosné pilíře současného zřízení.
V souvislosti s neochotou části populace podstoupit očkování proti covidu-19 se často zmiňuje krize důvěry ve stát a jeho instituce. Drtivý nátlak na neočkované a selektivní lockdowny ji však pouze dál prohloubí. Zůstává otázkou, zda je to adekvátní cena za dosažený výsledek. Jak upozornil sociolog Daniel Prokop, stávající restrikce totiž míří především na mladou, aktivní část společnosti. Seniorní populace, kterou je podle odborníků nutné doočkovat primárně, jelikož tvoří drtivě největší počet obětí covidu-19 a vyčerpává kapacity nemocnic, zapovězené služby využívá v mnohem menší míře. To potvrzují záběry z víkendových front: senioři v nich víceméně absentovali.
Pandemie není zdaleka u konce. Krom stoupajícího počtu mrtvých začínáme pociťovat i její další důsledky, například nezvyklou inflaci, narušení globálních dodavatelských řetězců a četné ekonomické problémy. Není vyloučeno, že jde o pouhou předehru hlubší a dlouhodobější krize. Z historie přitom víme, že velké krize usnadňuje státům zvládnout semknutá a soudržná společnost. Prohlubovat za této situace polarizaci je to poslední, co Česká republika potřebuje.
Autor je historik
Související

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , očkování , demokracie
Aktuálně se děje
včera

Metro ovlivní výluka. Přestup mezi linkami bude složitější
včera

Tragický požár v Poděbradech nepřežil jeden člověk
včera

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety
včera

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze
včera

Policie odhalila muže, který zpochybňoval holokaust. Hrozí mu vězení
včera

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí
včera

Jak donutit Rusko k jednacímu stolu: Trump má podporu voličů, teď je čas zatlačit
včera

Dvě brambory pro osm lidí. Děti v Gaze jsou kost a kůže, chodí umírat do nemocnic
včera

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert
včera

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné
včera

EU tlačí na Čínu. Chce, aby Si Ťin-pching přiměl Putina ukončit válku
včera

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky
včera

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty
včera

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii
Aktualizováno včera

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli
včera

Thajsko zaútočilo na Kambodžu
včera

Počasí o víkendu proprší, tropy se nedostaví
23. července 2025 21:47

Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
23. července 2025 21:02

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?
23. července 2025 20:41
Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).
Zdroj: Libor Novák