KOMENTÁŘ | Zeman skoncoval s demokracií a libuje si v diktátorství. Od národa se odvrátil

Už ani nezastírá, že hájí barvy jiného státu. Prezident Miloš Zeman se pasoval do role diktátora, kterému, jakmile se někdo nelíbí, musí okamžitě zmizet. Hlava státu se tak přesně chová v případu ruské vakcíny Sputnik V, kterou kvůli neregistraci odmítá ministr zdravotnictví Jan Blatný i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová pustit na tuzemský trh. Nejvyšší ústavní činitel se od svých občanů odvrátil a prokázal, že pro demokracii na Hradě už není žádné místo. Lobbing za preparát už hraničí s ústavností země. Kdo není prokremelským patolízalem libující si v dezinformacích, je odsouzen k dehonestaci a stává se terčem zloby a hněvu. Nenávist tak míří i na šéfa diplomacie Tomáše Petříčka.

Životy a zdraví občanů jsou mu během koronavirové pandemie naprosto lhostejné, ruské zájmy jsou zřejmě přednější i výhodnější. Jinak by prezident Miloš Zeman nemohl tak egoisticky prosazovat vakcínu Sputnik V, která není schválená Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Z hlavy státu se tak stává největší dezinformátor, když tvrdí, že preparát z říše zla nás v boji proti covidu-19 spasí. Pro jeho tvrzení nejsou zatím žádná relevantní data, když očkovací látka doposud neprošla registrací. Navíc rozsévá nepravdy, že Italové koupili v úterý ruský Sputnik V. Ve skutečnosti by ho měla vyrábět jen soukromá firma.

Ministru Blatnému může hněv Hradu jen prospět

Zeman ztratil naprosto soudnost. Jeho mysl ovládla stařecká mstivost. Ve spojitosti s diktátorskými rysy se jedná o nebezpečný koktejl namíchaný barmanem Vladimírem Putinem, který potřebuje udělat byznys. A tak mu příznivec Kremlu sídlící na Pražském hradu rád pomůže a k aktivitě jistě nebude muset dlouho přemlouvat hradního kancléře Vratislava Mynáře či ekonomického poradce Martina Nejedlého, který snad mluví více rusky než česky. Je smutné až tragické, že posvátné místo se proměnilo ve fanclub Rusů, kteří české duši způsobili trvalou jizvu, jež se nikdy nezacelí. Totalitní praktiky Kremlu během čtyřiceti let otřásly sebevědomím českého národa natolik, že dodnes se z nich léčí.

Ale hlavě státu bohužel nejsou cizí. Proto neváhá premiéru Babišovi nakázat, aby odvolal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou, kteří se proti Sputnik V vymezují, když není schválený. Blatný může být paradoxně rád, že Zeman na něj zacílil. Z postu šéfa resortu by pravděpodobně odešel stejně, ale pokud by byl vyhozen kvůli nekompetentnosti, mohla by jeho odbornost dětského lékaře utrpět, až by se ke své praxi vracel. V případě, že obdrží červenou kartu, neboť se postavil proruskému prezidentovi, dostane se rázem jeho odchod do jiného světla. Historie si jej bude hlavně pamatovat jako ministra, který nešel na ruku kremelským patolízalům, a hned bude zapomenuta jeho rétorika typu, že buď se současná situace zhorší, nebo zlepší či zůstane stejná.

Češi nemohou nyní ruské vakcíně bez registrace věřit. Sice její některé vědce Západ uznával i v době studené války, ale velkým nebezpečím je tamní exekutiva. Nikdo do ní nevidí a nelze jí věřit. Je dobré si připomenout, že v ruských laboratořích vznikal státem řízený doping a ruští sportovci tak nejsou vítaní na vrcholových akcích. Pokud se jich zúčastní, nemohou často startovat pod ruskou vlajkou. Země, která žehná dopingovému podvodu, je naprosto ve výrobě preparátů nedůvěřivá. A dalším rizikem může být, zda by Sputnik V při velké výrobě neztratil na své účinnosti.

Zeman se tak pouští do obrovského hazardu, který si snad ani neuvědomuje stejně jako, že původně byl na Hrad zvolen jako český prezident a nikoli jako šéf ruské gubernie. Bohužel, kdysi vtipný a moudrý politik, jehož bonmotům se musel smát i jeho oponent či kritik, zcela vyšuměl. Stal se lokajem totalitních, diktátorských režimů, který si zavedená pravidla ohýbá podle sebe, jak vyhovují jemu. Je nejvyšší čas, aby Poslanecká sněmovna začala řešit, zda se nedopouští zrady na národu.

Ani okolí Hradu nezastírá, že svoboda je pro ně jen jakousi formalitou. Kancléř Vratislav Mynář se nestyděl například prohlásit, že za komunismu bylo očkování povinné a příliš demokracie škodí. Ano, vakcinace je klíčem, který jednoho dne otevře dveře do světa, který jsme znali před loňským jarem. Odpírači vakcinace, ale netvoří jen dezinformátoři, ale také lidé, kteří si jí prostě jen bojí. Nikdo jim nevysvětlil, co je čeká, a tak přejímají nesprávné názory. Argument, že za komunismu bylo něco povinné, je děsivý. A mrazí, že vyšel z úst tak vysoce postaveného úředníka. Mynář tak naznačuje, že ani nyní by nebylo marné mít zase nějakou diktaturu. Mimochodem, pane Mynáři, za totality byly prověrky povinné a vy ji stále za sto let vašeho panování nemáte…

Babiš hraje o svou budoucnost, nikoli jen politickou

Horké chvíle ale nyní především čekají Andreje Babiše. Teď se ukáže, zda mu jde skutečně o ochranu lidských životů a zdraví a jestli dokáže odolat byznysovým zájmům Ruska a Číny, které jsou hlavě státu dost blízká. Ve hře je navíc úřednická vláda anebo další lavina podpory ministerského předsedy ze strany Hradu. Pokud Babiš Zemanovi vyhoví a odvolá neposlušné rebely, má zajištěnu toleranci na další měsíce. I kdyby hnutí ANO ve sněmovních volbách nevyhrálo, Zeman už dal najevo, že by jej ohledně sestavování vlády rozhodně neignoroval.

Pokud by Andrej Babiš snad poprvé v životě jednal čestně, pak by ohrozil svoji budoucnost. A nikoli jen politickou. Například kauza Čapí hnízdo se neustále posouvá a klíčový verdikt se v ní podezřele oddaluje. Babiš ví, že moc možností na výběr nemá. Buď se postaví za občany, anebo riskuje, že po sněmovních volbách na něj zamíří pozornost orgány činné v trestním řízení a vše může mít rychlejší spád než teď.

Na seznamu úhlavních nepřátel Hradu se ocitl i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Zeman má se šéfem diplomacie dlouho nevyřízené účty, navíc mu vadí, že směřování české zahraniční politiky se u Petříčka radikálně liší od jeho představ. Pro Černínský palác je demokracie a svoboda stále primární, zatímco Zeman sní o tom, že by bylo nejlepší, kdybychom se opět stali vazaly diktátorských režimů. Zemanovo smýšlení je naprosto nepřijatelné a zadupává do země odkaz Sametové revoluce z roku 1989. Země, kterou sužuje koronavirová pandemie, skutečně zlo a nenávist potřebuje nyní ze všeho nejméně.

Datum 10. března nebude spojeno jen s podivnou smrtí ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, ale i se dnem, kdy se prezident České republiky Miloš Zeman odvrátil od vlastního národa a upřednostnil zájmy totalitní země. Demokraticky smýšlející člověk, který přivítal změnu zrůdného bolševického režimu, musí plakat, čeho se díky Hradu dožil.

Související

izraelská vlajka, ilustrační fotografie Komentář

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.
Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti Komentář

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

Více souvisejících

komentář Miloš Zeman Jan Blatný Tomáš Petříček Irena Storová Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 6 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy