"Komunistická krádež zastavena." Opozice kvituje verdikt ÚS o církevních restitucích

Zdanění prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu.

Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud. Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát by tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

"Vítám rozhodnutí Ústavního soudu a zrušení zdanění církevních náhrad. I rychlost, s jakou Ústavní soud rozhodl, ukazuje, že věc byla zcela jasná. Opakovaně jsme na protiústavnost poukazovali ve všech jednáních Sněmovny a pochybnost vyslovil svým usnesením o odložení účinnosti i ústavně právní výbor," uvedl Benda. "Nepochybuji, že komunisté církve budou jako své ideové nepřátele nadále tepat. Jenom chci věřit, že ostatní subjekty si příště dobře rozmyslí, zda jsou jejich návrhy hodné podpory," doplnil.

Předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Ústavní soud mluvil i o porušení základních principů demokratického právního státu. "Je dobře, že soud vrátil právní stát do pořádku a toto ostudné rozhodnutí zrušil," řekl.

Zdanění církevních restitucí, které schválili poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD, míří proti základním principům demokratického právního státu. Hlas zdravého rozumu z Ústavního soudu.

"Ústava zůstala v tomto státě ochráněna. Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda," řekl ve Sněmovně Kalousek.

"Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem," uvedl v komentáři pro média předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Také on na twitteru uvedl, že je rozhodnutí ostudné pro všechny, kteří zdanění podpořili. "Stále trvám na tom, že co bylo ukradeno, nemůže být při vrácení zdaněno!" poznamenal předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar.

"Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv," napsal na twitteru šéf poslanců STAN Jan Farský.

"Z cyklu cituji sebe: 'Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní.'," uvedl na twitteru pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Z cyklu cituji sebe:"Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní."

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Šilar. Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.