Kontrola velkých knihoven v ČR nedopadla dobře, dostanou novou metodiku

Ministerstvo kultury vypracuje metodický pokyn k jednotné aplikaci platných právních předpisů v oblasti účtování a vykazování knihovního fondu. Reaguje tak na loňské zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, zprávu z něj v pondělí projedná vláda. Národní knihovna (NK) a Moravská zemská knihovna v Brně (MZK) měly podle zjištění v hospodaření několik nedostatků. Týkaly se například pronájmů prostor, prodeje majetku či účetnictví.

Petra Hrušová z tiskového odboru MK ČTK sdělila, že obě organizace přijaly opatření k odstranění zjištěných nedostatků, která jsou adekvátní. Jejich splněním bude docíleno nápravy zjištěných nesrovnalostí, uvedla. MK také provede analýzu současného pojetí institutu povinného výtisku.

Cílem kontroly bylo prověřit, zda Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna v Brně hospodařily v letech 2015 až 2017 s majetkem a peněžními prostředky státu účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Zjištěné nedostatky se týkaly například pronájmů prostor či prodeje majetku. Národní knihovna chybovala také při zadávání veřejných zakázek, při získávání knihovních jednotek povinným výtiskem a při správě sbírky muzejní povahy. Obě knihovny měly také podle kontrolorů nedostatky v účetnictví.

Kontrolní úřad konstatoval, že obě instituce používaly majetek i prostředky k těm účelům, ke kterým měly, v několika případech ale zjistil, že nepostupovaly hospodárně. Například Národní knihovna v roce 2015 prodloužila nájemní smlouvu prodejně suvenýrů na dobu o dva roky delší, než jí dovoluje zákon.

Dále obě knihovny neřešily pozdní platby za pronájmy některých prostor a také u nájemců nevymáhaly sankce za pozdní platby, uvedli kontroloři. Knihovny podle nich chybovaly i při prodeji majetku. "NK v některých případech nestanovovala prodejní ceny v takových výších, které by odpovídaly danému místu a času, a nenabízela nepotřebný majetek ostatním státním organizacím," zjistil úřad. Obě knihovny v několika případech nezjišťovaly zájemce o koupi ve výběrovém řízení, ale prodaly majetek předem vybranému zájemci.

NKÚ v loňské zprávě poukázal i na to, že dosud chybí legislativa zaměřená na uchovávání kulturního dědictví v digitální podobě. Ta by měla upravit povinné výtisky u publikací, které existují jen v elektronické podobě. Zákon totiž ukládá vydavatelům povinnost zasílat knihovnám povinné výtisky jen u tištěných publikací. K tomu MK nyní uvedlo, že na programu 54. schůze Sněmovny je naplánováno druhé čtení takzvané trojnovely, tedy návrh novely knihovního zákona, tiskového zákona a zákona o neperiodických publikacích, týkající se periodik a neperiodických publikací vydaných v elektronické formě.

Související

Knihy, ilustrační foto

Knihovny omezily kontakt se čtenáři, knihy putují do karantény jen výjimečně

Knihovny kvůli koronaviru omezily hlavně přímý kontakt zaměstnanců se čtenáři, například pomocí plexiskel či samoobslužného systému. Knihy do karantény putují jen výjimečně, pracovníci však dbají na přísnou hygienu a rozestupy. Část poboček Městské knihovny v Praze má také kratší otvírací dobu. ČTK to řekli oslovení zástupci knihoven.

Více souvisejících

Národní knihovna Moravská zemská knihovna (MZK) Ministerstvo kultury Vláda ČR nkú

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy