Komunisty dál povede Konečná, strana podle ní ve Sněmovně chybí

Post předsedkyně KSČM dnes na sjezdu strany na brněnském výstavišti obhájila europoslankyně Kateřina Konečná, získala 88,8 procenta hlasů. Novinářům to sdělila mluvčí KSČM Helena Grofová. Konečná neměla protikandidáta, nominovaný kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na post předsedy strany vzdali.

Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta. KSČM se loni nedostala do Sněmovny.

Místopředsedou pro evropské záležitosti a občanský sektor se opětovaně stal Krajča, místopředsedkyní pro ekonomiku a hospodářskou činnost zůstala Marie Pěnčíková. Místopředsedou pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci se nově stal Ludvík Šulda, na postu nahradil Leo Luzara, který mandát neobhájil.

Konečná získala podle Grofové 254 hlasů z 286 platných hlasů, Šimůnek získal 179 platných hlasů. Ve vedení strany zůstali i předseda revizní komise Jiří Horák a předseda rozhodčí komise Vladimír Chaloupka.

"Vzkaz ze sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy občanům České republiky je ten, že jsme tady. A jsme tady přesně pro ty, kteří dnes nemají zastoupení v Poslanecké sněmovně. Čtyřicet procent lidí se dnes dostává na hranici příjmové chudoby, desítky tisíc, stovky tisíc lidí dnes nemají z výplaty ani korunu, naopak řeší, jak zaplatit všechny povinné složenky, jak dopřát dětem alespoň něco málo navíc. A jsou to lidé, kteří poctivě v této republice pracují," uvedla Konečná.

Řekla, že tito lidé dnes zastání v Poslanecké sněmovně nemají a že se KSČM chce vrátit do Poslanecké sněmovny. Podle ní nedělá tato vláda nic po ty, kteří ji teď potřebují. "To, o co se snaží, je zlikvidovat už nejen ty nízkopříjmové, ale celou střední třídu," uvedla Konečná.

KSČM nyní připravuje kampaň pro podzimní komunální volby, a to s heslem: "Teď a tady." Dříve Konečná uvedla, že se KSČM bude připravovat také nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V předchozím volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci. V podzimních volbách KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

KSČM se bude chystat na evropské a krajské volby

KSČM se už bude podle předsedkyně strany Kateřiny Konečné připravovat na evropské a krajské volby v roce 2024. Novinářům to dnes řekla Konečná na sjezdu KSČM v Brně, kde post předsedkyně obhájila. Neměla protikandidáta. Nově zvoleni také budou místopředsedové.

"Já ráda bojuju, ale nejde asi o protikandidáty, jde o to, aby byl poskládán tým, který opravdu zabere, protože Česká republika není v dobré kondici a KSČM evidentně v Poslanecké sněmovně chybí," řekla novinářům Konečná. Uvedla, že se tam (ve Sněmovně) schvalují obrovské miliardové výdaje na zbrojení, ale nepomáhá se lidem. "Máme 40 procent lidí na hranici chudoby, nikdo neřeší obrovské nárůsty cen energií a potravin. To jsou všechno témata, které KSČM dříve řešila," uvedla Konečná.

Řekla, že to byla KSČM , která hnutí ANO nutila dělat levicovou politiku. "V tuto chvíli si sice hnutí ANO hraje na levici, ale ty konkrétní opatření prostě nepřináší. Například na příjmové straně. Je nezbytně nutné zdanit nadnárodní korporace a zamezit vyvádění kapitálu mimo Českou republiku tak, aby byly peníze pro naše občany," uvedla Konečná.

Strana se podle ní nyní bude chystat nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Uvedla, že se KSČM chce zaměřit na právo na práci a na důstojné bydlení. "Dvě věci, které absolutně chybí. Právo na práci sice máme, ale směšné platy, které si občané odnášejí za to, že pracují, jsou prostě opravdu směšné," řekla Konečná. KSČM chce také podle ní navýšit minimální mzdu minimálně na 20.000 korun, požaduje také zastropovat ceny energií, aby se situace uklidnila. Komunisté podle Konečné také chtějí, aby bylo nulové DPH na potraviny.

"Jedná se o aktuální kroky, ke kterým vládu vládu vyzýváme. Budeme konat demonstrace a budeme velmi hlasitě křičet, že tato vláda České republiky, na rozdíl od všech vlád kolem nás, nic pro občany České republiky nedělá," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli s hnutím ANO. V podzimních volbách ale KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

Komunisté podle Konečné ve Sněmovně chybí

Předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná dnes v proslovu na sjezdu strany v Brně uvedla, že KSČM ve sněmovně chybí. Ve vystoupení kladla důraz na sociální témata, podle ní také současné vláda dostatečně na občany nemyslí. Komunisté zahájili sjezd na brněnském výstavišti dopoledne, odpoledne budou volit nové vedení. Funkci předsedkyně bude Konečná obhajovat. Novináři na sjezd dopoledne neměli přístup, proslov ale neparlamentní strana zveřejnila na sociálních sítích.

"Zdvojnásobili cenu jízdného. Tvrdí, že na boj s drahými energiemi nejsou peníze, a přitom všichni jednotně vystoupili s tím, že hodlají za desítky miliard korun nakoupit zbraně," poukázala Konečná na konto členů vlády. Uvedla, že Piráti lidem radili netopit, pak se k tomu přidalo nejezdit. "Za chvilku to bude asi nesvítit a o něco něco později možná nemarodit. Až to skončí u českého držet hubu a krok," řekla Konečná.

Podle ní není důvod, proč by měl český občan "doplácet na konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy, který se nyní odehrává na Ukrajině". Uvedla, že nesouhlasí s tím, proč by měli Češi, Moravané a Slezané platit za to, že plyn a ropa nepoteče z ruských kohoutů, ale mnohem dráž z amerických a jiných. Podotkla, že Němec to ze svého statisícového platu nemá problém zaplatit - a přesto i německá vláda dělá opatření, která lidem pomáhají.

V proslovu Konečná oslovila vládu, aby myslela i na občany ČR. Podle ní KSČM dříve vytvořila hradbu před tím, aby občané padli na úplné dno. "Ne vždy jsme byli slyšet, ne vždy to uměli napsat na plakát nebo billboard, ale byli jsme tam a pracovali. Mnozí občané si to uvědomili ihned po poté, co KSČM z parlamentu vypadla, jiní to ještě pocítí," uvedla Konečná. Podle ní je tak na čase vrátit do ústavy právo na práci, ale i přístup k vodě. Pracující podle ní musí mít jistotu, že pokud poctivě chodí do práce, s výplatou uživí sebe i rodinu. Uvedla, že proto je nutné minimální mzdu zvedat a ne o "směšné" stokoruny, ale o tisíce.

"Budeme dělat vše, co bude v našich silách, abychom zabránili nevýhodným vojenským smlouvám nebo výstavbě vojenské základny Spojených států. Každý, na koho dopadne zdražování a vládní utahování opasků, u nás najde oporu," řekla Konečná.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) KSČM

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtaba Chameneí vydal ostré prohlášení, ve kterém zdůraznil, že cizí mocnosti nemají v oblasti Perského zálivu co pohledávat. Ve svém písemném vyjádření, které bylo přečteno ve státní televizi, vzkázal, že pro cizince, kteří do regionu přicházejí s „chamtivostí a zlobou“, existuje jediné místo – dno místních vod.

před 1 hodinou

Fotografie, kterou zveřejnil James Comey

USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?

Druhá obžaloba bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho ze strany Trumpovy administrativy staví americké ministerstvo spravedlnosti na velmi tenký led. Comeyho údajný trestný čin spočívá v tom, že na sociální sítě umístil fotografii mušlí uspořádaných do nápisu „86 47“. Termín „86“ je v americkém slangu běžně používán pro vyhození, odstranění nebo zrušení něčeho, zatímco číslo 47 odkazuje na Donalda Trumpa jakožto 47. prezidenta USA.

před 2 hodinami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 4 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 4 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi

Padlo nové rozhodnutí v kauze psychiatra Jana Cimického. Obvodní soud pro Prahu 8 jej ve středu znovu uznal vinným ve všech bodech obžaloby. Cimický dostal trest pět let odnětí svobody a také zákaz lékařské činnosti na dobu deseti let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy