Komunisty dál povede Konečná, strana podle ní ve Sněmovně chybí

Post předsedkyně KSČM dnes na sjezdu strany na brněnském výstavišti obhájila europoslankyně Kateřina Konečná, získala 88,8 procenta hlasů. Novinářům to sdělila mluvčí KSČM Helena Grofová. Konečná neměla protikandidáta, nominovaný kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na post předsedy strany vzdali.

Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta. KSČM se loni nedostala do Sněmovny.

Místopředsedou pro evropské záležitosti a občanský sektor se opětovaně stal Krajča, místopředsedkyní pro ekonomiku a hospodářskou činnost zůstala Marie Pěnčíková. Místopředsedou pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci se nově stal Ludvík Šulda, na postu nahradil Leo Luzara, který mandát neobhájil.

Konečná získala podle Grofové 254 hlasů z 286 platných hlasů, Šimůnek získal 179 platných hlasů. Ve vedení strany zůstali i předseda revizní komise Jiří Horák a předseda rozhodčí komise Vladimír Chaloupka.

"Vzkaz ze sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy občanům České republiky je ten, že jsme tady. A jsme tady přesně pro ty, kteří dnes nemají zastoupení v Poslanecké sněmovně. Čtyřicet procent lidí se dnes dostává na hranici příjmové chudoby, desítky tisíc, stovky tisíc lidí dnes nemají z výplaty ani korunu, naopak řeší, jak zaplatit všechny povinné složenky, jak dopřát dětem alespoň něco málo navíc. A jsou to lidé, kteří poctivě v této republice pracují," uvedla Konečná.

Řekla, že tito lidé dnes zastání v Poslanecké sněmovně nemají a že se KSČM chce vrátit do Poslanecké sněmovny. Podle ní nedělá tato vláda nic po ty, kteří ji teď potřebují. "To, o co se snaží, je zlikvidovat už nejen ty nízkopříjmové, ale celou střední třídu," uvedla Konečná.

KSČM nyní připravuje kampaň pro podzimní komunální volby, a to s heslem: "Teď a tady." Dříve Konečná uvedla, že se KSČM bude připravovat také nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V předchozím volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci. V podzimních volbách KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

KSČM se bude chystat na evropské a krajské volby

KSČM se už bude podle předsedkyně strany Kateřiny Konečné připravovat na evropské a krajské volby v roce 2024. Novinářům to dnes řekla Konečná na sjezdu KSČM v Brně, kde post předsedkyně obhájila. Neměla protikandidáta. Nově zvoleni také budou místopředsedové.

"Já ráda bojuju, ale nejde asi o protikandidáty, jde o to, aby byl poskládán tým, který opravdu zabere, protože Česká republika není v dobré kondici a KSČM evidentně v Poslanecké sněmovně chybí," řekla novinářům Konečná. Uvedla, že se tam (ve Sněmovně) schvalují obrovské miliardové výdaje na zbrojení, ale nepomáhá se lidem. "Máme 40 procent lidí na hranici chudoby, nikdo neřeší obrovské nárůsty cen energií a potravin. To jsou všechno témata, které KSČM dříve řešila," uvedla Konečná.

Řekla, že to byla KSČM , která hnutí ANO nutila dělat levicovou politiku. "V tuto chvíli si sice hnutí ANO hraje na levici, ale ty konkrétní opatření prostě nepřináší. Například na příjmové straně. Je nezbytně nutné zdanit nadnárodní korporace a zamezit vyvádění kapitálu mimo Českou republiku tak, aby byly peníze pro naše občany," uvedla Konečná.

Strana se podle ní nyní bude chystat nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Uvedla, že se KSČM chce zaměřit na právo na práci a na důstojné bydlení. "Dvě věci, které absolutně chybí. Právo na práci sice máme, ale směšné platy, které si občané odnášejí za to, že pracují, jsou prostě opravdu směšné," řekla Konečná. KSČM chce také podle ní navýšit minimální mzdu minimálně na 20.000 korun, požaduje také zastropovat ceny energií, aby se situace uklidnila. Komunisté podle Konečné také chtějí, aby bylo nulové DPH na potraviny.

"Jedná se o aktuální kroky, ke kterým vládu vládu vyzýváme. Budeme konat demonstrace a budeme velmi hlasitě křičet, že tato vláda České republiky, na rozdíl od všech vlád kolem nás, nic pro občany České republiky nedělá," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli s hnutím ANO. V podzimních volbách ale KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

Komunisté podle Konečné ve Sněmovně chybí

Předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná dnes v proslovu na sjezdu strany v Brně uvedla, že KSČM ve sněmovně chybí. Ve vystoupení kladla důraz na sociální témata, podle ní také současné vláda dostatečně na občany nemyslí. Komunisté zahájili sjezd na brněnském výstavišti dopoledne, odpoledne budou volit nové vedení. Funkci předsedkyně bude Konečná obhajovat. Novináři na sjezd dopoledne neměli přístup, proslov ale neparlamentní strana zveřejnila na sociálních sítích.

"Zdvojnásobili cenu jízdného. Tvrdí, že na boj s drahými energiemi nejsou peníze, a přitom všichni jednotně vystoupili s tím, že hodlají za desítky miliard korun nakoupit zbraně," poukázala Konečná na konto členů vlády. Uvedla, že Piráti lidem radili netopit, pak se k tomu přidalo nejezdit. "Za chvilku to bude asi nesvítit a o něco něco později možná nemarodit. Až to skončí u českého držet hubu a krok," řekla Konečná.

Podle ní není důvod, proč by měl český občan "doplácet na konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy, který se nyní odehrává na Ukrajině". Uvedla, že nesouhlasí s tím, proč by měli Češi, Moravané a Slezané platit za to, že plyn a ropa nepoteče z ruských kohoutů, ale mnohem dráž z amerických a jiných. Podotkla, že Němec to ze svého statisícového platu nemá problém zaplatit - a přesto i německá vláda dělá opatření, která lidem pomáhají.

V proslovu Konečná oslovila vládu, aby myslela i na občany ČR. Podle ní KSČM dříve vytvořila hradbu před tím, aby občané padli na úplné dno. "Ne vždy jsme byli slyšet, ne vždy to uměli napsat na plakát nebo billboard, ale byli jsme tam a pracovali. Mnozí občané si to uvědomili ihned po poté, co KSČM z parlamentu vypadla, jiní to ještě pocítí," uvedla Konečná. Podle ní je tak na čase vrátit do ústavy právo na práci, ale i přístup k vodě. Pracující podle ní musí mít jistotu, že pokud poctivě chodí do práce, s výplatou uživí sebe i rodinu. Uvedla, že proto je nutné minimální mzdu zvedat a ne o "směšné" stokoruny, ale o tisíce.

"Budeme dělat vše, co bude v našich silách, abychom zabránili nevýhodným vojenským smlouvám nebo výstavbě vojenské základny Spojených států. Každý, na koho dopadne zdražování a vládní utahování opasků, u nás najde oporu," řekla Konečná.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) ,  KSČM

Aktuálně se děje

včera

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

včera

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

včera

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

včera

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

včera

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

včera

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

včera

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

včera

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

včera

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

28. října 2026 21:44

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

28. října 2026 21:14

28. října 2026 20:51

28. října 2026 20:40

28. října 2026 19:51

28. října 2026 18:27

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

28. října 2026 17:10

28. října 2026 15:55

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy