Komunisty dál povede Konečná, strana podle ní ve Sněmovně chybí

Post předsedkyně KSČM dnes na sjezdu strany na brněnském výstavišti obhájila europoslankyně Kateřina Konečná, získala 88,8 procenta hlasů. Novinářům to sdělila mluvčí KSČM Helena Grofová. Konečná neměla protikandidáta, nominovaný kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na post předsedy strany vzdali.

Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta. KSČM se loni nedostala do Sněmovny.

Místopředsedou pro evropské záležitosti a občanský sektor se opětovaně stal Krajča, místopředsedkyní pro ekonomiku a hospodářskou činnost zůstala Marie Pěnčíková. Místopředsedou pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci se nově stal Ludvík Šulda, na postu nahradil Leo Luzara, který mandát neobhájil.

Konečná získala podle Grofové 254 hlasů z 286 platných hlasů, Šimůnek získal 179 platných hlasů. Ve vedení strany zůstali i předseda revizní komise Jiří Horák a předseda rozhodčí komise Vladimír Chaloupka.

"Vzkaz ze sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy občanům České republiky je ten, že jsme tady. A jsme tady přesně pro ty, kteří dnes nemají zastoupení v Poslanecké sněmovně. Čtyřicet procent lidí se dnes dostává na hranici příjmové chudoby, desítky tisíc, stovky tisíc lidí dnes nemají z výplaty ani korunu, naopak řeší, jak zaplatit všechny povinné složenky, jak dopřát dětem alespoň něco málo navíc. A jsou to lidé, kteří poctivě v této republice pracují," uvedla Konečná.

Řekla, že tito lidé dnes zastání v Poslanecké sněmovně nemají a že se KSČM chce vrátit do Poslanecké sněmovny. Podle ní nedělá tato vláda nic po ty, kteří ji teď potřebují. "To, o co se snaží, je zlikvidovat už nejen ty nízkopříjmové, ale celou střední třídu," uvedla Konečná.

KSČM nyní připravuje kampaň pro podzimní komunální volby, a to s heslem: "Teď a tady." Dříve Konečná uvedla, že se KSČM bude připravovat také nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V předchozím volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci. V podzimních volbách KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

KSČM se bude chystat na evropské a krajské volby

KSČM se už bude podle předsedkyně strany Kateřiny Konečné připravovat na evropské a krajské volby v roce 2024. Novinářům to dnes řekla Konečná na sjezdu KSČM v Brně, kde post předsedkyně obhájila. Neměla protikandidáta. Nově zvoleni také budou místopředsedové.

"Já ráda bojuju, ale nejde asi o protikandidáty, jde o to, aby byl poskládán tým, který opravdu zabere, protože Česká republika není v dobré kondici a KSČM evidentně v Poslanecké sněmovně chybí," řekla novinářům Konečná. Uvedla, že se tam (ve Sněmovně) schvalují obrovské miliardové výdaje na zbrojení, ale nepomáhá se lidem. "Máme 40 procent lidí na hranici chudoby, nikdo neřeší obrovské nárůsty cen energií a potravin. To jsou všechno témata, které KSČM dříve řešila," uvedla Konečná.

Řekla, že to byla KSČM , která hnutí ANO nutila dělat levicovou politiku. "V tuto chvíli si sice hnutí ANO hraje na levici, ale ty konkrétní opatření prostě nepřináší. Například na příjmové straně. Je nezbytně nutné zdanit nadnárodní korporace a zamezit vyvádění kapitálu mimo Českou republiku tak, aby byly peníze pro naše občany," uvedla Konečná.

Strana se podle ní nyní bude chystat nejen na prezidentskou volbu, ale především na evropské a krajské volby, které ČR čekají v roce 2024. "Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech, jak bychom chtěli vrátit České republice její důstojné místo, jak by se měla přestat stát loutkou některých mocností, jak bychom měli dělat suverénní politiku," řekla Konečná.

Uvedla, že se KSČM chce zaměřit na právo na práci a na důstojné bydlení. "Dvě věci, které absolutně chybí. Právo na práci sice máme, ale směšné platy, které si občané odnášejí za to, že pracují, jsou prostě opravdu směšné," řekla Konečná. KSČM chce také podle ní navýšit minimální mzdu minimálně na 20.000 korun, požaduje také zastropovat ceny energií, aby se situace uklidnila. Komunisté podle Konečné také chtějí, aby bylo nulové DPH na potraviny.

"Jedná se o aktuální kroky, ke kterým vládu vládu vyzýváme. Budeme konat demonstrace a budeme velmi hlasitě křičet, že tato vláda České republiky, na rozdíl od všech vlád kolem nás, nic pro občany České republiky nedělá," řekla Konečná.

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli s hnutím ANO. V podzimních volbách ale KSČM získala 3,6 procenta, a poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

Komunisté podle Konečné ve Sněmovně chybí

Předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná dnes v proslovu na sjezdu strany v Brně uvedla, že KSČM ve sněmovně chybí. Ve vystoupení kladla důraz na sociální témata, podle ní také současné vláda dostatečně na občany nemyslí. Komunisté zahájili sjezd na brněnském výstavišti dopoledne, odpoledne budou volit nové vedení. Funkci předsedkyně bude Konečná obhajovat. Novináři na sjezd dopoledne neměli přístup, proslov ale neparlamentní strana zveřejnila na sociálních sítích.

"Zdvojnásobili cenu jízdného. Tvrdí, že na boj s drahými energiemi nejsou peníze, a přitom všichni jednotně vystoupili s tím, že hodlají za desítky miliard korun nakoupit zbraně," poukázala Konečná na konto členů vlády. Uvedla, že Piráti lidem radili netopit, pak se k tomu přidalo nejezdit. "Za chvilku to bude asi nesvítit a o něco něco později možná nemarodit. Až to skončí u českého držet hubu a krok," řekla Konečná.

Podle ní není důvod, proč by měl český občan "doplácet na konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy, který se nyní odehrává na Ukrajině". Uvedla, že nesouhlasí s tím, proč by měli Češi, Moravané a Slezané platit za to, že plyn a ropa nepoteče z ruských kohoutů, ale mnohem dráž z amerických a jiných. Podotkla, že Němec to ze svého statisícového platu nemá problém zaplatit - a přesto i německá vláda dělá opatření, která lidem pomáhají.

V proslovu Konečná oslovila vládu, aby myslela i na občany ČR. Podle ní KSČM dříve vytvořila hradbu před tím, aby občané padli na úplné dno. "Ne vždy jsme byli slyšet, ne vždy to uměli napsat na plakát nebo billboard, ale byli jsme tam a pracovali. Mnozí občané si to uvědomili ihned po poté, co KSČM z parlamentu vypadla, jiní to ještě pocítí," uvedla Konečná. Podle ní je tak na čase vrátit do ústavy právo na práci, ale i přístup k vodě. Pracující podle ní musí mít jistotu, že pokud poctivě chodí do práce, s výplatou uživí sebe i rodinu. Uvedla, že proto je nutné minimální mzdu zvedat a ne o "směšné" stokoruny, ale o tisíce.

"Budeme dělat vše, co bude v našich silách, abychom zabránili nevýhodným vojenským smlouvám nebo výstavbě vojenské základny Spojených států. Každý, na koho dopadne zdražování a vládní utahování opasků, u nás najde oporu," řekla Konečná.

Související

Kateřina Konečná

Komunistka Konečná komentovala rozhodnutí Pekarové Adamové. U omluvy něco nehraje

Předsedkyně koalice Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) schytala ostrou kritiku za své prohlášení na sociální síti X, kde se opřela do rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) nekandidovat ze zdravotních důvodů slovy: „Od kdy je svědomí zdravotní problém?“ Zprvu se za svůj příspěvek omluvila, o chvíli později už ale svalovala vinu na spolupracovníky. 

Více souvisejících

Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) KSČM

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

před 4 hodinami

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

před 5 hodinami

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

před 9 hodinami

Donald Trump

Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému

Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.

před 11 hodinami

včera

Vláda ČR

Česko podpoří místní zbrojařské firmy. Stát se za ně zaručí, rozhodla vláda

České firmy v obranném průmyslu budou moci k získání investičních úvěrů od komerčních bank využít státní záruky, které jim formou pojištění těchto úvěrů poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Program podpory obranného průmyslu schválila vláda na středečním zasedání. Odsouhlasila také poskytnutí státní dotace na uspořádání tří velkých sportovních akcí na území České republiky v příštích letech.

včera

Dominik Hašek

Trump a Putin se měli bavit i o hokeji. Z Česka přišla ostrá reakce Dominika Haška

I sportovní fanoušky mohl zaujmout jeden aspekt úterního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem sice byla válka na Ukrajině, ale řeč údajně přišla i na případné hokejové utkání mezi USA a Ruskem. Neuniklo to ani legendárnímu brankáři Dominiku Haškovi. 

včera

Robert Pattinson ve sci-fi Mickey 17.

RECENZE: Technokratická hrozba a hledání humanismu. Hybridní sci-fi Mickey 17 pohltí

Eklektický mistr s osobitou poetikou Bong Joon Ho natočil první film od veleúspěšného Parazita z roku 2019. Ten byl vůbec prvním neanglicky mluveným snímkem, který získal Oscara pro nejlepší film. Režisérova novinka Mickey 17 odpremiérovala na festivalu Berlinale, teď ji promítají česká kina. Na pozadí satirického sci-fi se snaží navrátit k lidskosti, zatímco kritizuje technokratické lídry Muskova střihu.

včera

včera

Pozitivní, věcný a upřímný. Zelenskyj zhodnotil dnešní hovor s Trumpem

I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem za dobrý. Zelenskyj potvrdil, že Trump ho informoval o obsahu úterního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy