Lidé v přesídlovacím programu mívali azyl rychleji, fungoval i pro afghánské tlumočníky

Podle předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslavy Paškové program dřív fungoval i pro afghánské tlumočníky. Někteří tak v Česku žijí už několik let. Podle dřívějších informací se program týkal asi stovky lidí z Afghánistánu včetně jejich rodinných příslušníků.

O převezení spolupracovníků českých vojáků do bezpečí po vyostření situace v Afghánistánu usiluje iniciativa Zachraňte tlumočníky. Spolek Vlčí máky na podporu veteránů žádá vládu, aby se do evakuačních letů dostali všichni tlumočníci, kteří s českými vojáky spolupracovali.

Česko mělo v minulosti program k přesídlení ukrajinských krajanů, iráckých křesťanů či barmských uprchlíků. Fungoval dřív i program pro afgánské spolupracovníky.

"V minulosti ve speciálních programech proběhlo obvykle velmi rychlé řízení. Lidé dostanou azyl. Pak se řeší státní integrační program," uvedla Faltová. Podle ní některé programy měly větší podporu a asistenci. Řešilo se zaměstnání, uznání vzdělání, školy pro děti či pomoc na začátku českého života. "Obce mohou nabídnout ubytování, což se v minulosti také dělo," dodala šéfka SIMI. Podle ní by se přesídlení mělo týkat tlumočníků, spolupracovníků ambasády i dalších lidí, kteří pomáhali třeba při výcviku afghánské armády a policie, při vzdělávání či poskytovali jinou podporu.

Přesídlovaní neputovali v minulosti do běžných uprchlických zařízení, ale ministerstvo vnitra je umístilo do některého ze svých objektů. Tam lidé počkali na vyřízení formalit a připravovali se na život v Česku.

Program pro lidi z Afghánistánu podle spolku Vlčí máky fungoval od roku 2012 do roku 2017, kdy ho zastavil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve na výboru obrany řekl, že se program týkal asi 100 lidí včetně rodinných příslušníků. "Program byl funkční, nikdo si ho ani nevšiml," podotkla Pašková.

Podle ní lidé, s nimiž je spolek v kontaktu, výzvy k evakuaci zatím nedostali. Zástupci organizací uvedli, že se afghánští spolupracovníci skrývají.

Spolek v květnu poslal ministerstvům obrany, vnitra a zahraničí dotazy podle zákona o přístupu k informacím, kolik lidí ČR převezla a ještě chce převézt do bezpečí. Resorty to nesdělily. Vláda program pomoci schválila pak na konci července. Zhruba po dvou týdnech pak minulý pátek někteří Afghánci dostali dotaz, zda by se do Česka chtěli přemístit, kolik mají členů rodiny a zda mají pasy, upřesnila Pašková.

Neziskové organizace i opoziční politici postup kritizují. Podle nich není záchranný program připravený. Členové vlády se odvolávají na to, že informace o přesunu lidí do bezpečí patří k utajovaným. Podle některých vládních poslanců se evakuační akce daří.