Lidská práva mizí z české politiky. Na vině jsou Zeman i sami aktivisté, soudí Vondra

Vondra připomněl, že po sametové revoluci si Česko stanovilo ochranu svobody a lidských práv jako jeden ze základních kamenů své zahraniční politiky. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že v zemi byla generace politických vůdců se silným osobním příběhem boje za demokracii. "Pro ně to nebyl jen nějaký abstraktní koncept, byl to způsob jejich života," řekl Vondra.

23rd @Forum_2000 Conference at Žofín Palace is in full swing! This morning, we started with a fruitful discussion "Ambitions of 1989? Ambitions of today?” #Forum2000 #recoveringthepromise pic.twitter.com/IZT2CDYGoB

Nyní je podle něj situace v Česku zcela jiná. "Tato generace je pryč. Českou republiku vedou prezident (Miloš Zeman) a premiér (Andrej Babiš, ANO), kteří jsou zcela neznalí tohoto konceptu, protože nemají žádný osobní příběh, který by s tím byl spojený," prohlásil.

Podle Vondry se změnila i situace ve světě. Zatímco na konci 80. let a v následující dekádě byly západní demokracie k hnutím za lidská práva vstřícné, nyní řada západních vůdců přistupuje k zahraniční politice jen transakčním způsobem a tomu odpovídá i jejich přístup k lidským právům. Jako učebnicový příklad zmínil Vondra amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Vondra zároveň uvedl, že aktivisté za lidská práva si sami situaci často ztěžují. Podle něj přestali zdůrazňovat pouze základní všeobecná lidská práva a začali více mluvit i o věcech, které mají silný sociální nebo kulturní podtext, což je ale obtížně přenositelné do jiných zemí.

Česká zahraniční politika by se v otázce lidských práv měla podle Vondry zaměřit na úzký okruh zemí, kde je možné dosáhnout nějaké politické změny. "Nutně potřebujeme nějaký úspěšný příběh. Před 30 lety jsme ho měli, ale nevím o žádném úspěšném příběhu za posledních pět sedm let," řekl Vondra.

Panelu o roli lidských práv v české zahraniční politice se měl původně účastnit i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle organizátorů ale účast zrušil kvůli cestě do Bruselu, kde bude s ostatními ministry zahraničí zemí Evropské unie jednat o společném evropském postoji k turecké ofenzivě proti Kurdům v severní Sýrii.