Luboš Dörfl se stal novým předsedou Vrchního soudu v Praze, Benešová ho uvedla do funkce

Nový předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl chce, aby byl soud více otevřený veřejnosti, mohl by také podle něj zveřejňovat některá svá pravomocná rozhodnutí. Dörfl to dnes řekl poté, co ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla do funkce.

Dosavadní předseda ústeckého krajského soudu nahradil Jaroslava Bureše, kterému skončilo sedmileté funkční období. Dörfl zvítězil ve výběrovém řízení, spolu s ním se o pozici ucházel místopředseda pražského vrchního soudu Jan Sváček.

"Budu se snažit, aby Vrchní soud v Praze projevoval větší otevřenost a aby tady byl důraz na posilování odbornosti specializovaného odvolacího soudu," řekl Dörfl. Dodal, že chce věnovat pozornost výběru nových soudců, rád by proto navázal intenzivnější spolupráci s krajskými soudy. "Využil bych možnost studijních stáží pro soudce krajských soudů tak, aby byla možnost po té pracovní zkušenosti vybírat ty, kteří se na práci odvolacích soudců hodí," vysvětlil.

Vrchní soud by podle předsedy měl některé své rozsudky zveřejňovat, podobně jako to činí například Nejvyšší soud v Brně. "Celá řada těch rozhodnutí je určitým vodítkem pro účastníky řízení i pro instančně podřízené soudy, kudy se vlastně judikatura a rozhodovací činnost ubírá," řekl Dörfl.

Dörflovu nominaci schválila vláda v říjnu, prezident Miloš Zeman ho do funkce jmenoval v polovině prosince. V justičních kruzích se spekulovalo o tom, že prezident dával přednost Sváčkovi. Zeman při jmenování Dörfla uvedl, že se ve výběrovém řízení střetly dvě výrazné osobnosti a že váhal, zda má potvrdit rozhodnutí výběrové komise. Sváček mu ale údajně rozhodnutí usnadnil tím, že se další kandidatury vzdal. Zeman také řekl, že nemá vůči Dörflovi žádné osobní antipatie. Benešová už dříve uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně.

Zeman také při jmenování také vyjádřil přání, aby Dörfl v nové funkci přispěl ke zkrácení soudních řízení v Česku. "Samozřejmě rychlost řízení u Vrchního soudu v Praze jde zlepšovat, myslím ale, že pan prezident nenarážel na žádný konkrétní případ u vrchního soudu, spíše jsem to vnímal jako obecnou výtku k justici," řekl dnes Dörfl. Podle něj je důležité soudcům v této souvislosti zlepšit podmínky práce. "Udělám si určitý vnitřní audit a potom se s kompetentními spolupracovníky zamyslím, co by se dalo zjednodušit, zrychlit, aby se soudcům ušetřila zbytečná práce a mohli se věnovat rozhodování," doplnil.

Dörfl vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V justici pracuje nepřetržitě od roku 1993, kdy nastoupil jako justiční čekatel. Soudit začínal u Okresního soudu v Nymburce, kterému pak od roku 1998 šéfoval. O sedm let později přešel ke středočeskému krajskému soudu, kde byl místopředsedou. Dva a půl roku působil u pražského vrchního soudu, od roku 2014 pak začal řídit Krajský soud v Ústí nad Labem.

Předsedu vrchního soudu jmenuje prezident na návrh ministra spravedlnosti. Rozhodnutí vyžaduje spolupodpis premiéra nebo pověřeného člena vlády.

Související

Více souvisejících

Vrchní soud v Praze Luboš Dörfl (soudce) Marie Benešová justice Praha Ministerstvo spravedlnosti Jaroslav Bureš Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy