Maláčová věří ve vládní dohodu o mzdách ve veřejné sféře do konce září

Sociální demokracie trvá na růstu mezd ve veřejné sféře pro příští rok o šest procent. Ministryně práce Jana Maláčová dnes v diskusním pořadu televize CNN Prima News ocenila posun v názoru koaličního hnutí ANO. To v uplynulém týdnu navrhlo 3,5 procenta, to je zhruba 1400 korun. Sociální demokraté požadovali plošné přidání všem o 3000 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy. "Bude to rozhodnutí vlády. V žádném případě to nepůjde na úkor (rozpočtového) schodku, budeme se muset shodnout, kde se škrtne," uvedla dnes v České televizi. I podle ní je na jednání čas, vláda v pondělí ještě o rozpočtu rozhodovat nebude.

V případě minimální mzdy bude Schillerová prosazovat růst o maximálně tisícikorunu. Maláčová chce minimální mzdu zvednout z 15.200 na 18.000 korun.

"Musíme se dohodnout do konce září," připomenula Maláčová, že usnesení o mzdách je součástí návrhu státního rozpočtu, který musí vláda odevzdat Sněmovně nejpozději 30. září. O pevné částce, která by přilepšila hlavně nízkopříjmovým skupinám, chce Maláčová ještě jednat. S odbory bude o mzdách vyjednávat premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí ráno. Schillerová na jednání chystá tři varianty, zda bude růst procentní, nebo paušální, zatím rozhodnuto není, uvedla.

Růst mezd ve formě pevné částky by upřednostnil host televizní debaty CNN Prima News předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jako rozhazovačný a zadlužující budoucí generace označila celý chystaný rozpočet předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. "Provozujete tady eldorádo na straně výdajů," komentovala vládní rozpočtovou politiku. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) by měly mzdy růst v návaznosti na vývoj ekonomiky, pro příští rok by měl překonat inflaci, tedy 3,5 procenta. Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na ČT uvedla, že přidávat by stát neměl svým zaměstnancům paušálně, nárok by podle ní neměli mít úředníci. Upozornila, že díky zrušení superhrubé mzdy a dalším změnám v daních dostali víc už letos.

Maláčová dnes zopakovala, že navrhuje růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 korun a na 20.000 korun pro rok 2023. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát uvedla, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Dnes připustila maximální růst minimální mzdy o tisícikorunu. Návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb. Podle Adamové může minimální mzda růst v době, kdy se hospodářství daří. "Teď je to nezodpovědné, stálo by to mnoho lidí místo," míní.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by byl reálný dopad na hospodaření státu zhruba třetinový, protože je třeba zahrnout dopad růstu minimální mzdy na odvody například DPH.

V debatě České televize zmínil Středula také růst platů ústavních činitelů v příštím roce ve výši šesti procent. "Máme tu fakticky stav, že někomu rovně, a někomu rovněji. Těch šest procent se dá dát i zaměstnancům státu," uvedl.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) mzdy / platy Státní správa Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy