Maláčová věří ve vládní dohodu o mzdách ve veřejné sféře do konce září

Sociální demokracie trvá na růstu mezd ve veřejné sféře pro příští rok o šest procent. Ministryně práce Jana Maláčová dnes v diskusním pořadu televize CNN Prima News ocenila posun v názoru koaličního hnutí ANO. To v uplynulém týdnu navrhlo 3,5 procenta, to je zhruba 1400 korun. Sociální demokraté požadovali plošné přidání všem o 3000 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy. "Bude to rozhodnutí vlády. V žádném případě to nepůjde na úkor (rozpočtového) schodku, budeme se muset shodnout, kde se škrtne," uvedla dnes v České televizi. I podle ní je na jednání čas, vláda v pondělí ještě o rozpočtu rozhodovat nebude.

V případě minimální mzdy bude Schillerová prosazovat růst o maximálně tisícikorunu. Maláčová chce minimální mzdu zvednout z 15.200 na 18.000 korun.

"Musíme se dohodnout do konce září," připomenula Maláčová, že usnesení o mzdách je součástí návrhu státního rozpočtu, který musí vláda odevzdat Sněmovně nejpozději 30. září. O pevné částce, která by přilepšila hlavně nízkopříjmovým skupinám, chce Maláčová ještě jednat. S odbory bude o mzdách vyjednávat premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí ráno. Schillerová na jednání chystá tři varianty, zda bude růst procentní, nebo paušální, zatím rozhodnuto není, uvedla.

Růst mezd ve formě pevné částky by upřednostnil host televizní debaty CNN Prima News předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jako rozhazovačný a zadlužující budoucí generace označila celý chystaný rozpočet předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. "Provozujete tady eldorádo na straně výdajů," komentovala vládní rozpočtovou politiku. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) by měly mzdy růst v návaznosti na vývoj ekonomiky, pro příští rok by měl překonat inflaci, tedy 3,5 procenta. Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na ČT uvedla, že přidávat by stát neměl svým zaměstnancům paušálně, nárok by podle ní neměli mít úředníci. Upozornila, že díky zrušení superhrubé mzdy a dalším změnám v daních dostali víc už letos.

Maláčová dnes zopakovala, že navrhuje růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 korun a na 20.000 korun pro rok 2023. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát uvedla, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Dnes připustila maximální růst minimální mzdy o tisícikorunu. Návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb. Podle Adamové může minimální mzda růst v době, kdy se hospodářství daří. "Teď je to nezodpovědné, stálo by to mnoho lidí místo," míní.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by byl reálný dopad na hospodaření státu zhruba třetinový, protože je třeba zahrnout dopad růstu minimální mzdy na odvody například DPH.

V debatě České televize zmínil Středula také růst platů ústavních činitelů v příštím roce ve výši šesti procent. "Máme tu fakticky stav, že někomu rovně, a někomu rovněji. Těch šest procent se dá dát i zaměstnancům státu," uvedl.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) mzdy / platy Státní správa Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy