Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) zvažuje na určitý čas odpuštění sociálních odvodů živnostníkům kvůli dopadům koronavirové nákazy. Případný čtyřměsíční výpadek od března do června by činil 13 miliard korun. Maláčová to dnes řekla České televizi.
Podle šéfky resortu práce se nařízená opatření proti šíření koronaviru dotkla zatím 250.000 zaměstnanců a živnostníků. O návrzích na ochranu zaměstnanosti by vláda měla jednat ve čtvrtek.
"Můžeme se bavit - a my jsme k tomu připraveni a už to máme i zmapováno, zda adekvátně nereagovat i tím, že bychom například od března do června živnostníkům vůbec odpustili placení sociálního pojištění. Podle počtů víme, že by to bylo zhruba 13 miliard za ty tři čtyři měsíce," uvedla ministryně.
Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci loňska 1,03 milionu osob samostatně výdělečně činných. Z nich muselo sociální odvody platit 705.600. Podnikání měli jako hlavní činnost.
Stát by mohl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) poskytnout na podporu podnikatelů a firem na překonání dopadů koronavirové krize až jeden bilion korun. "Pokud se bavíme o finanční injekci státu ve výši jednoho bilionu korun, tak si myslím že to je částka (výpadek pojistného 13 miliard), kterou bychom velmi dobře snesli," dodala ministryně. Podotkla, že k odpuštění odvodů je nutná změna legislativy. Bez změny zákonů by se naopak obešel odklad odvodů a odpuštění penále.
O opatřeních na podporu firem, jejich zaměstnanců a živnostníků by měla ve čtvrtek jednat vláda. Ministerstvo práce připravilo program na ochranu před propouštěním. "Je to rozšířený kurzarbeit, kdy chceme firmám přispívat na mzdy v různém rozsahu. Máme šest scénářů podle míry škod, které jsou způsobeny pandemií. Podle toho, jak vysoké jsou, tak vysoký by měl být příspěvek na mzdy," uvedla Maláčová. Podle ní by stát zaplatil 50 až 100 procent.
Podle návrhu ministerstva práce by měl stát místo zaměstnavatele platit náhradu mzdy lidem v karanténě. Pracovníkům z uzavřených provozů či při omezení provozu kvůli karanténě by poskytl 80 procent jejich výdělku, 20 procent by vyplatila firma. Při omezení výroby či služeb kvůli nedostatku surovin a vstupů či poklesu poptávky, kdy pracovníci mají 60 až 80 procent příjmu, by stát poskytl polovinu. Doplatil by také ošetřovné za celou dobu, co by zůstaly školy zavřené.
Ošetřovné se vyplácí po devět dnů na děti do deseti let, a to na den 60 procent denního základu příjmu. Babiš v úterý řekl, že se vláda shodla na tom, že stát ošetřovné bude od desátého dne do otevření škol hradit. Částka a věk dětí se nezmění. Podle Maláčové se o tom, zda by věková hranice i částka neměly být vyšší, v kabinetu ve čtvrtek ještě povede debata. Ministryně původně navrhovala ošetřovné na děti do 15 let, dnes zmínila 12 či 13 let. Pokud by uzavření škol trvalo déle, mělo by podle Maláčové být ošetřovné od státu stejné jako nemocenská. Ta se ve druhém měsíci stonání zvedá na 66 procent základu příjmu a od třetího měsíce činí 72 procent.
Ministerstvo práce ve svém návrhu počítalo i s ošetřovným 424 korun na den pro rodiče z řad živnostníků. Jejich podporu upraví ale ministerstvo průmyslu.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Exministryně Maláčová odchází z vrcholné politiky
Jana Maláčová (ČSSD) , sociální a zdravotní pojištění , živnostníci , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák