K hledání společného demokratického kandidáta na prezidenta vyzval dnes na demonstraci na Staroměstském náměstí spolek Milion chvilek. Hrozí podle něj to, že pokud nebude občanská společnost dost silná, bude se ve volbách v lednu 2023 rozhodovat mezi dvěma populisty či extremisty.
Podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta by měli kandidáti s menší šancí na úspěch ve volbách ustoupit ze svých pozic ve prospěch nejsilnějšího kandidáta. Pro demokracii je potřeba přinášet oběti, řekl. Na shromáždění na podporu politiky bez populistů a extremistů přišlo u příležitosti svátku 17. listopadu podle odhadu zpravodajky ČTK několik stovek lidí.
Milion chvilek v uplynulých čtyřech letech podporoval spolupráci opozičních stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, které po letošních volbách v říjnu začaly připravovat novou vládu. Na pražské Letné podpořilo jeho požadavky a kritiku vlády Andreje Babiše (ANO) kolem 250.000 lidí. Úsilí o změnu současné politiky ale podle spolku sněmovními volbami neskončilo a je třeba, aby si lidé byli vědomi své odpovědnosti i v dalších volbách.
"Řádný termín prezidentských voleb je za rok a kousek. Reálně hrozí, že proti sobě budou stát dva nedemokratičtí kandidáti. To je obrovské riziko a my musíme udělat vše pro to, abychom mu předešli," uvedl místopředseda spolku Milion chvilek Jiří-Jakub Zévl. "Naše úsilí o lepší zemi rozhodně neskončilo nedávnými parlamentními volbami. Stojí před námi mnohé další výzvy. Společně musíme vytrvat. To, jestli se nám podaří pokračovat na cestě k zemi bez populistů a extremistů, nebude záležet na velkých činech jednotlivců, ale na tom, jestli si každý z nás udělá svoji malou chvilku pro demokracii. A jestli tyto chvilky společně zúročíme," doplnila mluvčí spolku Hana Strašáková.
Podle Pitharta se ukázalo jako chyba, že prezidentští kandidáti s nižšími preferencemi nedokázali při minulých volbách odstoupit ve prospěch toho, kdo měl největší šance. Nakonec to podle něj vedlo k vítězství Miloše Zemana, který podle něj ohýbá Ústavu ČR, jak se mu zalíbí. "Mějme to na paměti, až zase budeme hledat kandidáta," řekl. "Vždy je třeba oběti, mál-li se něco změnit k lepšímu," dodal.
Za možné budoucí kandidáty s nečistými úmysly označil předseda spolku Benjamin Roll Babiše a předsedu SPD Tomio Okamuru. Česko přitom podle spolku Milion chvilek potřebuje prezidenta, který bude dbát víc o veřejný zájem, bude hájit svobodu a společnost spojovat, ne rozdělovat.
Na Staroměstském náměstí se podle odhadu zpravodajky ČTK sešlo několik stovek lidí. Organizátoři pro ně připravili na náměstí značky, aby účastníci mohli dodržovat rozestupy kvůli epidemii covidu-19. Někteří měli vlajky Evropské unie či České republiky, další drželi například transparent s nápisem Koblihy všech zemí vyližte si náplň. Demonstrace trvala necelou hodinu, obešla se bez incidentů.
Spolek Milion chvilek vznikl po sněmovních volbách v roce 2017, které vyhrálo ANO. V uplynulých letech spolek pořádal demonstrace, při nichž kritizoval premiéra Babiše, podle spolku je ve střetu zájmů a nedodržel volební sliby.
Související
Blažek chtěl mluvit na demonstraci za své odvolání, Milion chvilek mu to nedovolil
Milion chvilek dostal pokutu za kampaň v prezidentských volbách
Milion chvilek pro demokracii , prezident čr , Petr Pithart
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie
před 1 hodinou
KLDR na pokraji kolapsu. Jak se Kim Čong-un dokáže udržet u moci navzdory ekonomickým problémům?
před 1 hodinou
Pád Asada rozpoutal v Evropě vášnivou debatu. Uprchlíci se bojí, co bude dál
před 2 hodinami
Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou
před 2 hodinami
Trumpovo pozvání čínského prezidenta na inauguraci je historickým krokem. Si Ťin-pching ale neměl a výběr
před 3 hodinami
Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa
před 3 hodinami
Ledovkové počasí je zpět v Česku. Udeří už dnes večer
před 3 hodinami
O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění
před 3 hodinami
Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý
před 4 hodinami
Kde bere KLDR peníze? Severokorejská vláda vyškolila tisíce programátorů, podílí se na rozsáhlém spiknutí
před 4 hodinami
Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr
před 4 hodinami
Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území
před 5 hodinami
Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne
před 5 hodinami
Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst
před 6 hodinami
Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu
před 7 hodinami
Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení
před 8 hodinami
Počasí jako stvořené k zimním radovánkám. O víkendu napadne sníh
včera
Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on
včera
Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety
Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami.
Zdroj: Matěj Bílý