Ministr Stanjura chce letos schodek rozpočtu pod 330 miliard korun

"Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší - a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu," uvedl. V současnosti se podle Stanjury zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.

Pro letošní rok ministerstvo financí (MF) odhaduje v dubnové strategii financování státního dluhu náklady na zhruba 48 miliard korun. Příští rok přitom mohou podle Stanjury stoupnout na 50 až 60 miliard korun a v roce 2025 až na 80 miliard korun. "Proto ty schodky rozpočtu do budoucna musí být nižší," dodal ministr. Státní dluh by měl podle odhadů MF stoupnout letos na 2,728 bilionu z loňských 2,466 bilionu korun.

Ekonom Jan Libich v pořadu upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. "Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky," upozornil. Podobně se vyjádřil i místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Radim Fiala (SPD). "Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280 nebo 330 miliard Kč, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně," uvedl.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou ministerstvo financí předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.

Podle Stanjury dosud není vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by pak měly být zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaji 1,893 bilionu korun. Příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a u dočasného snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy Kč.

Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií by letos měly stát přijít na 16 miliard korun, tedy na zhruba jednu čtvrtinu celkové pomoci ve výši 66 miliard korun. Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun, uvedl ministr.

Stanjura rovněž zopakoval informaci z dubna, že vláda zvažuje, že ponechá sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi. V současnosti platí snížení spotřební daně na naftu i benzin o 1,50 koruny na litr, a to pro období od 1. června do 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje. "Jsem příznivec trvalých než přechodných opatření," uvedl k tomu Stanjura. Pokud se podle něj vládní koalice na trvalém snížení spotřební daně u nafty shodně, musí o tom vláda rozhodnout do konce srpna, upozornil.