Ministryně Dostálová vyzve EU, aby prodloužila o rok možnost čerpání dotací

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) vyzve Evropskou komisi, aby o rok prodloužila možnost čerpání evropských dotací v současném programovém období 2014 až 2020. Zároveň uvedla, že start nového programového období, které mělo začít v roce 2021, se téměř jistě zpozdí. Ministerstvo to dnes ČTK sdělilo v tiskové zprávě.

"Aktuální opatření kvůli epidemii koronaviru a jejímu ekonomickému dopadu negativně ovlivňují i mnohé příjemce evropských dotací. Proto navrhneme úpravu pravidel pro jejich čerpání, aby umožnilo podnikatelům i obcím se s dopady lépe vyrovnat. Současně vyzývám Evropskou komisi, aby prodloužila možnost čerpání z probíhajícího programového období o jeden rok, tedy do konce roku 2024," uvedla Dostálová.

Současné programové období teoreticky skončí v roce 2020. Při čerpání evropských dotací však platí takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Dostálová tak žádá o prodloužení pravidla na N+4.

"Současná situace s epidemií koronaviru přináší negativní dopady i pro mnohé žadatele a příjemce evropských dotací. Proto jsme připravili první úpravy pravidel, které již konzultujeme s Evropskou komisí, aby například náklady spojené s přípravou akcí, veletrhů, na které dostali příjemci podporu, si mohli započítat do způsobilých nákladů a nemuseli je proplácet ze svého, když se plánované aktivity nemohli uskutečnit," doplnila ministryně.

Podle ní by členským státům, podobně jako v případě Dánska, měla být umožněna úprava čerpání podle specifických potřeb státu. "Stejně tak MMR požádá o maximální flexibilitu, tedy o umožnění přesunů peněz tam, kde bude nejvyšší potřeba bez nutnosti rozsáhlého schvalovacího mechanismu ze strany Evropské komise," sdělila Dostálová.

Česká republika podle ní pokračuje v přípravách na příští programové období podle vládou schváleného harmonogramu, je však téměř jisté, že v příštím programovém období se začne čerpat později, než v původně plánovaném roce 2021. "K dosavadnímu zpoždění ve vyjednávání evropské legislativy a evropského rozpočtu se přidají další měsíce zpoždění vlivem celoevropských opatření na boj s koronavirem. Již nyní je zpoždění větší, než při přípravě období 2014-2020. I proto Evropské komisi navrhnu prodloužení současného období, aby nedošlo k výpadku financování potřebných projektů," dodala Dostálová.

Evropská komise ke konci loňského roku Česku proplatila 38 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Šlo o 232,6 miliardy korun z celkově přidělených 614 miliard korun. Smluvně zajištěno mělo Česko 490 miliard korun, tedy 80 procent. Podle analytiků se čerpání v porovnání s ostatními zeměmi zlepšuje. Na druhou stranu upozorňují, že malý podíl dotací jde na výstavbu infrastruktury a vyřízení žádostí je zbytečně komplikované.

Související

Klára Dostálová

Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?

Češi si v pátek a sobotu zvolí 21 zástupců, kteří je pro roky 2024-2029 budou zastupovat v Evropském parlamentu. Kandiduje pestrá paleta stran a hnutí s ještě zajímavějšími kandidáty. EuroZprávy.cz vám představí některé z nich. Ve volebním klání se vyskytne 30 stran nebo hnutí. Již dříve jsme přinesli prohlášení některých politických subjektů ohledně jejich priorit. 

Více souvisejících

Klára Dostálová EU (Evropská unie) evropská komise dotace Ministerstvo pro místní rozvoj

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy