MPSV mělo chyby v účetnictví a ve vnitřní kontrole, odhalil NKÚ

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chybovalo v účetní závěrce za loňský rok a nedostatky mělo i ve vnitřním kontrolním systému. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V účetní závěrce zjistili kontroloři nesprávnosti za 12,4 miliardy korun. NKÚ proto k účetní závěrce za rok 2018 nevydal stanovisko bez výhrad.

"Významné nesprávnosti, které zjistili kontroloři v účetní závěrce, se týkaly rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy účetní závěrky," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo chyby v účetnictví a nedostatky ve vnitřním kontrolním systému. Více informací zde: https://t.co/0PwMJU2I9C pic.twitter.com/vPsPDPyZsC

— NKÚ ČR (@NKU_CZ) September 23, 2019

Podle něj v rozvaze MPSV nevykázalo zálohy poskytnuté formou dotace za téměř 7,2 miliardy korun. Dále v příloze kontroloři vyčíslili nedostatky u některých podrozvahových účtů na dvě miliardy korun a v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty nevykázalo ministerstvo pohledávky a související skutečnosti z roku 2016 za 2,9 miliardy korun.

Některé významné nesprávnosti v účetní závěrce souvisely podle kontrolorů s tím, že ministerstvo napravilo jen část nedostatků, které zjistil NKÚ v předchozí kontrole. "V letech 2017 a 2018 sice MPSV přijalo opatření, aby odstranilo nedostatky ve vedení účetnictví, ale ne zcela," upozornil kontrolní úřad. Doplnil, že z celkem 22 opatření jich ministerstvo přijalo 14, u sedmi byla opatření jen částečná a v jednom případě opatření nepřijalo.

Přesto podle kontrolorů účetní závěrka za loňský rok s výhradou výše uvedených významných nesprávností podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Při předchozí kontrole se NKÚ kvůli neprůkaznosti účetnictví nemohl ke spolehlivosti účetní závěrky za rok 2016 vyjádřit. Významné problémy ve vztahu k účetní závěrce ale přetrvávají, proto NKÚ ani k účetní závěrce za rok 2018 nevydal stanovisko bez výhrad.

U vnitřního kontrolního systému ministerstva NKÚ zjistil, že některé kontrolní mechanismy ve vedení účetnictví nefungovaly dostatečně spolehlivě. Týkalo se to zejména inventarizace a také získávání správných a úplných informací pro vykazování podmíněných závazků z uzavřených smluv a ze soudních sporů. "Například u licencí k softwaru MPSV nedoložilo, že jej může používat po dobu celého roku 2018 a také v dalších letech. Podle smlouvy jej totiž mělo používat do června 2018," uvedli kontroloři.

MPSV také porušilo rozpočtovou kázeň, když zaplatilo přes 794.000 korun za objednávky, které ale nebyly uveřejněny v registru smluv, a byly proto od začátku zrušeny.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) její úřad nedostatky napraví a za problémem může být loňská personální situace v úřadu. Ministerstvu chyběli náměstci i další pracovníci. "Nejedná se o porušení zákona, jedná se o nesprávnosti. Vysvětluji si je tím, že jsem resort převzala v personálně destabilizovaném stavu a že toto je důsledek. Tento rok jsme jmenovali vedení příslušné sekce a dáme vše do pořádku," řekla novinářům Maláčová.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí nkú účetnictví Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 6 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy