Mučení a vraždy. Volby nemohou organizovat zločinci, řekl venezuelský opozičník v Praze

Volby ve Venezuele nemohou organizovat ti, kteří se dopustili zločinů proti lidskosti. Jediné, o čem jsme proto s vládou Nicoláse Madura ochotni jednat, je Madurův odchod z čela země, řekl ČTK venezuelský poslanec a předseda zahraničního výboru parlamentu Armando Armas, který minulý týden pracovně navštívil Prahu na pozvání nadace EVropa2000.

"Důležité na zprávě OSN je, že přináší důkazy o osobní zodpovědnosti Madura a nejvyššího vojenského velení, zejména generála (Vladimira) Padrina Lópeze (ministr obrany) a generála (Néstora) Reverola (ministr vnitra), za vraždění, mučení a nelidské zacházení," komentoval Armas zprávu nezávislých vyšetřovatelů, kterou nechala vypracovat Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) a která byla zveřejněna minulý týden.

#16Sept / ???? El Canciller de República Checa @TPetricek recibió hoy al Diputado @armando_armas Presidente de @POLITICAEXT_VE y al Embajador @ieWilliamDavila @EmbajadaVE_ATReunion fructífera para estrechar los lazos de cooperación entre #Venezuela y #RepúblicaCheca pic.twitter.com/wQwJeHpR79

— Fundación Evropa 2000 (@evropa2000) September 16, 2020

Podle této zprávy Maduro a jeho ministři obrany a vnitra věděli o zločinech páchaných od roku 2014 bezpečnostními složkami a tajnou službou, mezi nimiž byly i mimosoudní popravy, vynucená zmizení, svévolné zadržování či mučení. "Tato zpráva může být silným důkazem před Mezinárodním trestním soudem (ICC)," uvedl Armas, který nyní žije v exilu v Itálii. ICC v předchozích letech dostal několik stížností na Madura a členy jeho vlády kvůli zločinům proti lidskosti a prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová už předloni zahájila v této věci předběžné vyšetřování.

Osmatřicetiletý právník a od roku 2016 poslanec Armas zažil brutalitu Madurova režimu na vlastní kůži, píše BBC. Mimo jiné když se v budově parlamentu stal s několika opozičními poslanci v červenci 2017 terčem útoku takzvaných colectivos, ozbrojených skupin Madurových příznivců.

"Naším cílem je uspořádání demokratických voleb, zejména prezidentských, protože Venezuela má prezidentský systém a volby prezidenta z roku 2018 nejsou platné," řekl ČTK Armas s odkazem na hlasování, které velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné. Opozicí ovládaný parlament proto loni v lednu odmítl nový Madurův mandát a za prozatímní hlavu země označil šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož nyní uznává prezidentem šest desítek zemí.

Většina opozice, v čele s Guaidóem, vyzvala k bojkotu prosincových parlamentních voleb poté, co členy ústřední volební komise jmenoval soud, poplatný režimu, ač podle ústavy je má jmenovat parlament. Posléze také soud vyměnil vedení několika opozičních stran, které vyhlásily bojkot prosincových voleb, a dosadil do nich politiky nakloněné Madurovi.

"Jediné o čem jsme ochotni s nimi jednat, je odchod Madura z vedení země, aby se mohly uspořádat volby svobodné a demokratické s účastí mezinárodních pozorovatelů," uvedl Armas. Připomněl, že Guaidóův tým se snažil s Madurovou vládou jednat loni, rozhovory zprostředkované Norskem ale ztroskotaly.

Maduro letos vyzval EU, aby vyslala na prosincové volby pozorovatele. EU to ale zatím odmítá, protože podmínky voleb nejsou podle ní demokratické. Takzvaná kontaktní skupina EU, v níž je zastoupeno i několik jihoamerických zemí, se snaží přimět režim ke změně podmínek voleb či zatím alespoň k jejich odkladu. "Myslím, že kontaktní skupině se nepodaří přimět Madura ke změně podmínek pro prosincové volby," míní Armas.

Guaidó před necelými dvěma lety dokázal sjednotit opozici a získat širokou mezinárodní podporu, Maduro se ale stále drží u moci díky armádě, policii a podpoře Ruska, Íránu, Číny či Turecka.

Armádní důstojníci ale nejsou podle Armase v podpoře jednotní. "Ti, kteří jsou naklonění opozici, však nemají velký manévrovací prostor, nemohou odpor zorganizovat z hlediska vnitřní komunikace či logistiky, protože tajná služba má v armádě špióny," uvedl Armas. Ve Venezuele je nyní přes sto politických vězňů z řad armády, v níž se v posledních letech uskutečnilo mnoho vzpour či snah o odpor, řekl venezuelský poslanec.

Ani venezuelská opozice ale není jednotná a v posledních měsících z ní začaly zaznívat netrpělivé hlasy. Jeden z jejích dřívějších lídrů Henrique Capriles, který v letech 2012 a 2013 kandidoval na prezidenta, jednal před pár týdny s Madurovou vládou za zprostředkování Turecka. Přispěl tak k propuštění stovky politických vězňů, podmínky voleb se ale nezměnily. Capriles tvrdí, že bojkotem voleb se režim nezmění.

"Pan Capriles nereprezentuje velkou část opozice, většina opozice se odmítá účastnit voleb, které nejsou demokratické a které navíc organizují ti, kteří se dopouštějí zločinů proti lidskosti," uvedl Armas.

Armando Armas Venezuela Nicolas Maduro Praha Juan Guaidó OSN volby ve Venezuele

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 35 minutami

před 48 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy