Na pomoc se zdravotnictvím a uprchlíky pošle Česko 195 milionů

Z programu Pomoc na místě Česko letos pošle 140 milionů korun, mířit budou peníze zejména na západní Balkán nebo do Jordánska a mají sloužit státům pod silnými migračními tlaky nebo k asistenci uprchlíkům v regionech původu. Ze zdravotně humanitárního programu Medevac zamíří dary v celkové výši 55 milionů korun k mezinárodním organizacím, které pomáhají v Iráku, Mauritánii a Nigérii. Priority programů dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo vnitra.

Cílem programů je vysílání lékařských týmů do problémových oblastí, budování zdravotnické infrastruktury, přímá pomoc uprchlíkům i boj proti nelegální migraci, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Do Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Srbska má letos zamířit celkem 50 milionů korun. Dar má sloužit k posílení kapacit zemí v azylové politice, přijímání migrantů a jejich integrace nebo návratů.

Dalších 25 milionů plánuje vnitro darovat do Jordánska na stabilizaci syrských uprchlíků v zemi. Stejná částka má zamířit do zemí širšího Sahelu, tedy do Mali, Mauritánie, Nigeru a Senegalu. Peníze budou sloužit k stabilizaci uprchlíků a migrantů a podporu azylových, migračních a hraničních systémů zemí. Cílem je pomoci zranitelným lidem a zabránit nelegální migraci do Evropy.

Zbylých 40 milionů zahrnuje dvě položky - 25 milionů korun je finanční příspěvek do společného projektu zemí V4 a Německa v Maroku. Ten je určen ke zvýšení kapacity Maroka v ochraně hranic. Zbylých 15 milionů korun má vnitro vyčleněno na mimořádné situace.

Podle předběžných údajů agentury Frontex přicestovalo loni do Evropy 124.000 migrantů a uprchlíků. Proti předešlému roku jde o pokles o 13 procent. Podle vnitra šlo zejména o důsledek opatření souvisejících s pandemií nemoci covid-19. Nejčastěji do Evropy přijížděli občané Sýrie, Maroka, Tuniska a Alžírska.

Peníze z programu Medevac budou v Iráku sloužit ke zlepšení přístupu k reprodukční, porodní, poporodní a novorozenecké zdravotní péči v poválečném západním Mosulu. V Mauritánii podpoří projekt, jenž se zaměřuje na pacienty z uprchlického tábora Mbera. V Nigérii peníze podpoří poskytování rehabilitačních a ortopedických služeb.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Česká republika

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy