Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát. ČTK to potvrdil to politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na dnes oznámený verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle ústavy schválit volební změny.
Úpravy volebního zákona je třeba přijmout mezi květnem až červencem, aby se sněmovní volby mohly uskutečnit v ohlášeném termínu 8. a 9. října, shodovali se dnes poslanci i senátoři. Nejpozději 3. srpna totiž musí být odevzdány kandidátní listiny pro říjnové sněmovní volby a začnou plynout i další zákonné lhůty pro volební úkony.
"V době, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje, existuje Senát, může přijímat zákonná opatření," řekl v České televizi předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Sněmovna by pak po svém obnovení musela zákonná opatření dodatečně schvalovat. Toto ústavou předjímané řešení bylo využito v Česku zatím jen jednou, a to v důsledku rozpuštění Sněmovny v roce 2013.
Zákonná opatření smí Senát projednávat podle ústavy v případě neexistence Sněmovny výhradně na návrh vlády i v případě, že by to byl kabinet v demisi. "Ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona," uvádí ústava. Opatření se podle ní nesmějí týkat ústavních změn, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Proto by se Sněmovna měla nejpozději před uplynutím svého funkčního období na konci října dohodnout se Senátem na volební novele, aby mohla být alespoň dodatečně naplněna. V opačném případě podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity hrozí ústavní krize, kdy skončí mandát současné Sněmovny a nová nebude moci být zvolena.
Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě. Zákonná opatření, stejně jako běžné zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje taky premiér.
Senát na podzim roku 2013 po rozpuštění Sněmovny schválil čtyři zákonná opatření, která se týkala zvýšení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, daňových úprav a veřejných zakázek. Dolní komora na konci listopadu platnost všech čtyř opatření schválila.
Související
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
před 1 hodinou
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
před 1 hodinou
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
před 2 hodinami
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
před 3 hodinami
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
před 3 hodinami
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
před 5 hodinami
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
před 6 hodinami
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
před 7 hodinami
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
před 7 hodinami
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
před 8 hodinami
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
před 9 hodinami
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
před 10 hodinami
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
před 10 hodinami
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
před 11 hodinami
Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth
před 12 hodinami
Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi
před 13 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
před 14 hodinami
Počasí o víkendu přinese do Česka další tropy
včera
Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát
Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.
Zdroj: Libor Novák