Nebude-li zákon o volbách upraven včas, zákonodárnou moc převezme Senát

Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát. ČTK to potvrdil to politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na dnes oznámený verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle ústavy schválit volební změny.

Úpravy volebního zákona je třeba přijmout mezi květnem až červencem, aby se sněmovní volby mohly uskutečnit v ohlášeném termínu 8. a 9. října, shodovali se dnes poslanci i senátoři. Nejpozději 3. srpna totiž musí být odevzdány kandidátní listiny pro říjnové sněmovní volby a začnou plynout i další zákonné lhůty pro volební úkony.

"V době, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje, existuje Senát, může přijímat zákonná opatření," řekl v České televizi předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Sněmovna by pak po svém obnovení musela zákonná opatření dodatečně schvalovat. Toto ústavou předjímané řešení bylo využito v Česku zatím jen jednou, a to v důsledku rozpuštění Sněmovny v roce 2013.

Zákonná opatření smí Senát projednávat podle ústavy v případě neexistence Sněmovny výhradně na návrh vlády i v případě, že by to byl kabinet v demisi. "Ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona," uvádí ústava. Opatření se podle ní nesmějí týkat ústavních změn, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Proto by se Sněmovna měla nejpozději před uplynutím svého funkčního období na konci října dohodnout se Senátem na volební novele, aby mohla být alespoň dodatečně naplněna. V opačném případě podle politologa Josefa Mlejnka z Karlovy univerzity hrozí ústavní krize, kdy skončí mandát současné Sněmovny a nová nebude moci být zvolena.

Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě. Zákonná opatření, stejně jako běžné zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje taky premiér.

Senát na podzim roku 2013 po rozpuštění Sněmovny schválil čtyři zákonná opatření, která se týkala zvýšení plateb za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, daňových úprav a veřejných zakázek. Dolní komora na konci listopadu platnost všech čtyř opatření schválila.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senát ČR Poslanecká sněmovna Volby Marek Benda

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 50 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy