Necháte mě mluvit hergot! Tentokrát to nebyla Jílková, komu ruply nervy

Ve čtvrtek večer se v diskuzním pořadu Máte slovo Michaely Jílkové probírala ekonomika. Od nového roku bude minimální mzda činit 14 600 korun. Zaměstnavatelé se obávají, že je to přivede na buben, k propouštění a ke zdražení zboží a služeb. Kdo má ale pravdu? O řev opět nebyla nouze a tentokrát to nebyla Jílková, komu přetekl pohár trpělivosti.a

Na téma minimální mzdy debatovali Roman Sklenák, poslanec ČSSD, Věra Kovářová, poslankyně STAN, Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory ČR, David Štěrba, řidič autobusu a Soňa Malá, programátorka z Pohořelic.

Moderátorka Jílková se zeptala poslance Sklenáka, zda se domnívá, že zaměstnavatelé drží Čechy jako levnou pracovní sílu. Ten nejprve bilancoval polistopadový vývoj. "Máme 30 let a jak jsme na tom?," zeptal se Sklenák. Citoval i slova Václava Klause, že si musíme utáhnout opasky, abychom dohnali západ, k čemuž nedošlo. I v Polsku a na Slovensku mají vyšší minimální mzdu. Ta naše neodpovídá ani ekonomickým výstupům. Poslankyně Kovářová chtěla uvést některé věci na pravou míru. Řekla, že máme hospodářský růst 3 %, a že průměrná mzda roste o 8 %. 

Předseda odborových svazů Středula oponoval, že zaměstnavatelé mohou, ale nechtějí zvyšovat mzdy. "Z ČR se v současnosti vyvádí částka vyšší než 200 mld. Kč, a to nejen v dividendovém toku, takže se ve skutečnosti jedná o částku dosahující až 400-500 ml.Kč, a tudíž na to ta česká ekonomika rozhodně má," hájil se. Středula si myslí, že zahraniční firmy šetří na svých zaměstnancích, aby příliš neutráceli v ČR. Připomněl, že by i čeští zaměstnavatelé měli zajistit svým pracovníkům důstojné mzdy.

Měla by být minimální mzda povinně nařízená?

Programátorka Malá konstatovala, že pracovala u zahraniční firmy, a ta jí pravidelně zvyšovala mzdu o inflaci, kdežto jejímu manželovi pracujícímu ve stejném odvětví nikoliv. Příčinu shledala v tom, že se zaměstnavatelé bojí odborářů. Toho se hned chytla viceprezidentka Hospodářské komory ČR Pálková. Ta podle Jílkové odmítá jakékoliv zvyšování minimální mzdy. "To není pravda! Já jsem pouze proti jejímu nařízení, protože to má určovat trh! Dále konstatovala, že minimální mzdu pobírá velmi málo lidí. Pak se zeptala, kdo sem pustil velké zahraniční firmy, které vyvádějí peníze ven. 

Sklenák zásadně nesouhlasil s tím, aby minimální mzda vycházela z tržních zákonů. Stát je podle něj od toho, aby hájil ty, kteří nejsou v rovném postavení se zaměstnavatelem. Konstatoval, že se zvyšují také ceny bydlení. Oni ten plat potřebují, aby se uživili. Pálková ale varovala před dalším růstem cenové hladiny v důsledku vysoké minimální mzdy. Lidé si za opticky větší plat koupí méně. Kovářová upozornila, že se zaměstnavatelé musejí na takové věci připravit. Bohužel se ale schvalují na poslední chvíli.

Jílková upozornila, že se zaměstnavatelé bojí minimální mzdy, protože se spolu s ní zvyšuje i ta zaručená. Pálková jí dala za pravdu. Ke slovu se dostal také předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Ten informoval, že zastupuje především malé a střední podniky, které dělají subdodavatelské práce pro tuzemské a zahraniční dodavatele. Obavy má z růstu vstupních nákladů a s ním souvisejícího problematického vyjednávání cen s nimi. 

Levná pracovní síla?

"Nespočívá ale naše konkurenceschopnost právě v tom, že jsme levná pracovní síla," zareagovala Jílková. Středula s Wiesnerem víceméně souhlasil, ale zároveň upozornil, že by stát měl podporovat malé a střední podniky, aby k takovým situacím nedocházelo. Pálková na to zareagovala tím, co už řekla Kovářová, tedy že by měli mít zaměstnavatelé čas se na nové mzdové podmínky připravit. "Kolikátého máme dnes?," zeptala se. Jílková konstatovala, že je to chyba vlády.

Štěrba konstatoval, že 14 600 rozhodně nikoho nespasí. Postěžoval si na špatnou situaci českých řidičů autobusů, kteří pracují až 300 hodin měsíčně, protože pracují jak na minimální mzdu, tak i na dohodu o provedení práce. Malá upozornila, že se za poslední čtyři roky zvýšila minimální mzda o 34 %, což předtím nebylo. Pán z publika, který se dostal k mikrofonu, se zeptal Kovářové a Pálkové, kolik lidí dělá za zaručenou mzdu.

Kovářová mluvila o různých výších mezd napříč kraji, které způsobily tlak na jejich růst z důvodu nedostatku zaměstnanců, a o nákladové zátěži, kterou může vyšší minimální mzda přinést. "Kraje budou muset brát odjinud. Například z investic," konstatovala. Sklenák vysvětlil, že řidiči autobusů budou mít zaručenou mzdu 19 850 korun, a že by se mělo počítat s meziročním růstem minimální mzdy. Má podezření ze snah držet mzdy nízko.

Jděte si jim to vysvětlit do Jihomoravského kraje, naštvala se Kovářová

"A dost!," Kovářové ruply nervy a vyzvala Sklenáka, aby šel do svého Jihomoravského kraje vysvětlit lidem, že se to dotkne i příspěvkových kulturních organizací. Je to prostě nepředvídatelné. "Vláda rozhodne a kraje si s tím musí poradit a vláda jim na to ty peníze nedá," zlobila se Kovářová. Podle Středuly jsou takové argumenty liché, protože ta čísla nikdo nezná. Pak si také postěžoval na to, že kraje narušují svobodu řidičů autobusů vyjednávat si se zaměstnavatelem mzdu.

Wiesner rozporoval, že by zaměstnavatelé nechtěli navyšovat mzdy, a že mají problém s nedostatkem pracovníků. Středula informoval o firmě vlastněné jedním z poslanců, který odmítl svým zaměstnancům tvořícím zisk přidat korunu. "Neláme se do otevřených dveří, nýbrž zamčené obrovskou petlicí!," vysvětlil Středula. "Žádné vyšší mzdy jste nevyjednali. Je to tlak trhu práce!," vstoupila do toho Pálková.

Hergot! Nechte mě domluvit!

Ihned následovala hádka mezi Pálkovou a Středulou ohledně toho, jak se tvoří mzda. "Minimální mzda má vliv na tu zaručenou mzdu," trvala si na svém Pálková. Středula spolu s dalším mužem jí neustále přerušovali, až jí ruply nervy. "Necháte mě, abych domluvila, anebo na mě budete řvát oba dva hergot! Tak začnu křičet taky!," nedala se. Projevila také obavy z enormního růstu mezd, které povede k šedé ekonomice.

Pán z publika si postěžoval, že poslanci, a to jak ANO, tak i ČSSD se nechtějí bavit o mzdách u dopravců. Vždycky odpovídají, že tady není komunismus. Zaměstnavatelé si nabírají nekvalifikované Ukrajince namísto Čechů. Jiný muž oponoval, že je potřeba mzdy rozlišovat sektorově. Každý je na tom jinak. V zemědělství je třeba situace jiná. Naštěstí se tam neurčují ceny potravin. Ty jsou závislé na odběratelích.

Blížil se konec a tak Jílková pustila ke slovu ještě paní z publika. Ta řekla, že se od roku 2015 zvyšuje minimální mzda, a že se nic nestalo. "Určitě z toho žádného mráčku déšť nebude," dořekla. Pálková sice přiznala, že recese nebude, ale že se ekonomika ochladí. Další ze zástupců veřejnosti se zeptal, proč to jinde zvládají, a jinde ne. Mluvila také o přidávání během konjunktury. "Už mě ty vaše úšklebky nebaví," zpražila Středulu. Jílková ukončila diskuzi a oznámila téma příštího týdne. Probírat se bude hyperkorektnost a svoboda slova.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Minimální mzda Jana Maláčová (ČSSD) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 55 minutami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 1 hodinou

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 2 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 5 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

včera

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

včera

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

včera

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

včera

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy