Někteří hejtmani mají výhrady k zákazu návštěv rodin mimo okres

Možnost sportovat od pondělí v celém okrese a ne pouze v obci, hejtmani vítají. Nejednotní jsou ale v názorech na další protiepidemická opatření či prodloužení nouzového stavu. Ti, kteří mají výhrady k opatřením, zmiňují nejčastěji zákaz navštěvovat rodinu mimo okres. Jiní hovoří o tom, že je opatření zachránila od velkého nárůstu nakažených. Všichni se ale shodují na tom, že pozitivně působí narůstající počet očkovaných.

Jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) dnes ČTK řekl, že opatření nařízená vládou sama o sobě nezajistí razantní pokles šíření nákazy. Aktuální stav pandemie podle něj může výrazněji zlepšit zejména přístup lidí. "Řešení je v používání respirátorů při kontaktu a v tom, aby nikdo neignoroval nařízení. Boj s pandemií nespočívá v omezení přejíždění z okresu A do okresu B. Záleží na každodenním přístupu lidí, kteří by se měli chovat tak, aby sebe nebo někoho jiného nenakazili," řekl ČTK Kuba.

Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) považuje osobně za velmi sporné nařízení nosit venku na veřejnosti pouze průmyslově vyráběné roušky. "Nevidím zásadní důvody pro vyloučení jiných ochranných prostředků, které omezují přenos infekce tím nejběžnějším způsobem, tedy kapénkovou cestou," řekl dnes ČTK. Za neodůvodnitelné pak považuje zakazovat lidem navštěvovat svou rodinu za hranicemi okresu, jde podle něj o přirozenou lidskou potřebu. Účinnost opatření se podle něj může projevit se zpožděním, ale roli hraje i jejich důslednost dodržování.

Podle karlovarského hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) má na snižování počtu nových případů vliv jednak omezení mobility, ale i zvýšení odpovědnosti lidí při nošení ochrany dýchacích cest a zvyšující se počet očkovaných. S rozvolňováním opatření by byl velmi opatrný. "Nerad bych se dočkal situace, kdy se dostaneme ve vývoji do sedla a nakažených začne zase přibývat," uvedl Kulhánek. Možnost sportování i mimo katastr obce uvítal.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) i krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) také uvítali, že sportování bude možné na celém území okresu. Pavlík připomněl, že opatření se neprojeví hned po zavedení, protože vývoj nákazy má nějaké zpoždění. Něco se podle něj skutečně projevilo ve snižování počtu pozitivních nálezů, zároveň si ale myslí, že některá opatření pozbývala smyslu.

Také zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) uvítal povolení sportu v celém okrese. Opatření zavedená vládou podle něj kraj zachránila od velkého přibývání nakažených, který by znamenal kolaps nemocnic. "To vidíme podle čísel, které do nemocnic dochází v této době. Díky maximálnímu testování dochází k dotrasovávání nakažených a věřím, že tato čísla udržíme a začnou brzo klesat," řekl Holiš ČTK.

Možnost sportu a rekreace na území celého okresu vítá i jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). "Bylo to nadbytečné a určitě to neuškodí," řekl. Podle Grolicha opatření zavedená v takzvaném tvrdém lockdownu zafungovala, protože se nákaza šíří pomaleji a čísla začala stagnovat. Zatím ale podle něj není možné žádné výraznější rozvolnění.

Podle radního Královéhradeckého kraje pro zdravotnictví Zdeňka Finka (HDK) má na slábnutí epidemie vliv řada faktorů. "Jednoznačný vliv na to má očkování, které je znát především v případě menší nemocnosti zdravotníků, ale také klientů a personálu domovů pro seniory," řekl.

Vláda bude v pondělí rozhodovat o žádosti o prodloužení nouzového stavu, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) epidemická situace vyžaduje prodloužení opatření navázaných na nouzový stav za 28. březen, potažmo až do velikonočních svátků, tedy včetně 5. dubna. Opoziční strany by měly podklady o efektivitě opatření obdržet od vlády v pondělí. Podle profesora Vladimíra Mihála z olomoucké lékařské fakulty musí nynější forma lockdownu trvat delší dobu ve srovnání s první vlnou epidemie. Je podle něj dobré, že se konečně testují zaměstnanci malých i větších podniků, frekvence antigenních testů by se měla zvýšit na dvakrát až třikrát týdně a využívat by se měly pouze kvalitní testy.

Pro prodloužení nouzového stavu se dnes vyslovil ústecký hejtman Jan Schiller (ANO). "Bez nouzového stavu bychom nemohli nařizovat pracovní povinnosti a bez těch studentů, ambulantních lékařů a dalších bychom si v nemocnicích jen těžko uměli poradit," řekl ČTK hejtman. Právě nařízení nouzové povinnosti, které je možné pouze v nouzovém stavu, je podle Schillera nyní velmi důležité. Podle moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka (ANO) je další prodloužení nouzového stavu nezbytné. "Jak je vidět na průběhu nákazy, nemáme zdaleka vyhráno," řekl ČTK.

Podle hejtmana Vysočiny by další prodloužení nouzového stavu mělo být na rozhodnutí odborníků. "Je třeba zachovat většinu opatření. Ale jestli je třeba nouzový stav, nebo stačí protiepidemický zákon, by měli posoudit odborníci," řekl. Hejtman Schrek ale nekonečné prodlužování nouzového stavu považuje za neudržitelé. "Mnohem důležitější z hlediska efektu je, jaká jsou přijímána opatření, jak jsou komunikována a vysvětlována, jak jsou srozumitelná a pochopitelná, jak reflektují základní lidské potřeby a také náladu ve společnosti. Řešení pandemie je o nalezení rovnováhy. Samotné zákazy nic nevyřeší," řekl ČTK.

Související

Daně, ilustrační fotografie

Stanjura se s hejtmany shodl, že by se měl změnit systém rozpočtového určení daní

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se dnes s hejtmany shodl na tom, že by se měl změnit systém rozpočtového určení daní, který určuje, jaký podíl a podle jakých kritérií z vybraných daní regiony získají. Zástupci krajů chtějí současný systém změnit, s čímž ministr souhlasil a požádal je, aby za Asociaci krajů České republiky (AKČR) dokončili návrh kritérií tak, aby jej mohl předložit vládě k projednání.

Více souvisejících

Hejtmani Asociace krajů ČR Policie ČR

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy