Nelogický amatérismus. Politologové kritizují Hamáčka za výměnu ministra

Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v Praze označil počínání Hamáčka po znovuzvolení předsedou ČSSD za neprůhledné a nesrozumitelné. Měl by se podle něj snažit sociální demokracii udržet co nejvíce jednotnou, protože se jí ve volbách může hodit každý hlas, který kterýkoli člen může sehnat. A když se vydal cestou rázných personálních kroků, měl by mít celou záležitost dopředu předjednanou.

"To, že se tady improvizuje a celé to působí jako velice špatně zinscenovaná hra, tak myslím, že to jenom přispívá k tomu, že sociální demokracie je opět naprosto nesrozumitelná, a to asi možná i pro své skalní příznivce," poznamenal. V situaci, ve které sociální demokracie je, to označil za naprosto neuvěřitelné. "Musím říct, že bych takovou míru amatérismu nečekal," podotkl.

Hamáček by chtěl mít ministrem zahraničí současného ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který si chce ale případný přestup rozmyslet. Řekl, že se mu do Černínského paláce nechce, ministerstvo podle něj bylo "vykucháno" a silné kompetence přešly jinam.

"Těžko říct, jestli je to nějaký politický testament Lubomíra Zaorálka, jestli už vidí, že v této sociální demokracii nemá dál místo a snaží se po sobě zanechat obraz někoho, kdo o tom přemýšlel v širších souvislostech, nebo to bylo jenom momentální hnutí mysli v okamžiku, kdy se ty vnitrostranické rozpory natolik vyhrotily, že Zaorálkovi ujely nervy," poznamenal Mrklas.

Podle politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého je Zaorálek politik, který už něco vykonal a nemusí si "na stará kolena ničit reputaci" tím, že se stane součástí ne úplně hezké hry.

K současné situaci kolem výměny ministra zahraničí podle Lebedy nemělo dojít. Odpovědnost má podle něj Hamáček, který odvolání navrhl, a měl tedy zajistit náhradu ministra. Česko tak uvedl do situace, kdy nemá šéfa diplomacie. "A to zcela bez důvodu, protože ten důvod, který Hamáček řekl, nebyl spojen s výkonem funkce ministra zahraničních věcí, ale byl vnitrostranický," poznamenal. Podotkl, že v kultivované společnosti je běžné, že politici své oponenty snesou a spolupracují spolu ve vládě.

Lebeda považuje Hamáčkovy kroky za nelogické z pohledu vnitrostranického, vládního i zájmů státu. "Musím říct, že jsem vůbec nepozoruměl, proč se to udělalo, a když už se to udělalo, proč se to udělalo tak špatným způsobem," řekl.