Německé kompenzace za zbraně z Česka podle ministrů fungují

"Dodávky z Česka na Ukrajinu už nastaly. Právě teď jsme ve fázi finalizace společné smlouvy, a sice jak tak učinit prostřednictvím průmyslu za Německo. Ale zdůrazňuji průmysl. Víme, že pokud jde o naše vlastní fondy, tak nemáme dostatek materiálu, abychom mohli dodávat sami. Ta pauza, která nastala v rámci finalizace smlouvy, tak se musíme podívat, jak smlouvu, kterou máme s Českem, přenést na jiné země tak, aby se dodávky uskutečnily. Nemají být teoretické," uvedla Baerbocková.

Česká armáda dostane 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem června poslancům sněmovního branného výboru řekla, že první z tanků by Česko z Německa chtělo mít do konce letoška, aby na něm armáda mohla začít cvičit. Prvotní výcvik, munici i náhradní díly zajistí německá strana. Letos začne v Německu výcvik českých vojáků, následovat bude společný intenzivní výcvik českých a německých tankistů i v ČR. Na Ukrajinu Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Vzájemnou výpomoc dohodli začátkem května premiér Petr Fiala (ODS) a kancléř Ofaf Scholz.

Lipavský své kolegyni poděkoval za spolupráci v obraně. Program náhrady tanků je podle něj symbol kvality vzájemných vztahů ČR a Německa. Zmínil české dodávky tanků, obrněných transportérů či vrtulníků na Ukrajinu. "Kromě ekonomické a humanitární pomoci je nutná i zbrojní pomoc. Pokud má být Ukrajina schopna se ubránit ruské imperiální invazi, musí to bohužel udělat zbraněmi," uvedl Lipavský. Podle něj zbraně ze sovětské éry začínají docházet a je namístě debatovat o tom, jaké západní zbraně se budou dodávat. Zmínil účinek moderních dodávek z USA a dalších zemí v ukrajinské obraně. "Je to na každém státu, jak se rozhodne pomáhat," dodal ministr zahraničí. Podle něj má Německo "potenciál udělat změnu". Baerbockové uvedla, že se v Německu po začátku ruské invaze na Ukrajinu odehrála "epochální změna" a dodává i těžké zbraně.

Podle německé ministryně zahraničí by se teď podpora měla poskytovat rychleji a koordinovaněji. "Válka, kterou Rusko vede s brutálností, může trvat měsíce. Mír na Ukrajině chceme všichni. Co ale znamená a kdy nastane, rozhodnou jen lidé na Ukrajině. Mír je víc než jen nepřítomnost násilí a války, znamená bezpečnou budoucnost pro lidi na Ukrajině," podotkla Baerbocková. Ocenila, že Česko vydalo válečným uprchlíkům na 400.000 víz k ochraně. Označila to za obrovský výkon.

Baerbocková: Změna v odklonu od jádra by náhradu za plyn nepřinesla

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (za Zelené) při návštěvě Prahy zopakovala, že Německo závislost na ruském plynu nemá v úmyslu kompenzovat změnou v politice odklonu od jaderné energie. Novinářům řekla, že plynem Německo zajišťuje teplo, na což jaderná energie nemá vliv.

"Potřebujeme dodávky tepla, v tom není jádro důležité, proto se o změně neuvažuje," uvedla. Alternativou jsou podle ní úspory, jak jsou plánovány na úrovni Evropské unie.

Po jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským (za Piráty) hovořila Baerbocková o výzvě, kterou znamenají změny v dodávkách plynu z Ruska, pro energetiku i pro boj s klimatickou změnou. Zajištění energiemi a transformace na nové zdroje je podle Baerbockové hlavním úkolem, který před evropskými politiky stojí. Zmínila budování terminálu na zkapalněný zemní plyn, větrných zdrojů i fotovoltaiky. "Zároveň se nevzdáváme zelené transformace," konstatovala.

Zmínila konkrétní projekty, na kterých Česko s Německem spolupracuje, například dálkové autobusové spojení poháněné vodíkem mezi Prahou a Drážďany.

Koncem března Lipavský navštívil svou německou kolegyni v Berlíně, tématem tehdy byly energetická bezpečnost a migrace spojená s válečným konfliktem na Ukrajině. S Baerbockovou hovořil Lipavský koncem března i o terminálech na zkapalněný zemní plyn. Německý kancléř Olaf Scholz po ruské invazi oznámil, že Německo chce ještě letos začít stavět dva takové terminály. Dohodu o energetické bezpečnosti pak český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck podepsali 11. července v Praze.

Baerbocková před týdnem na závěr klimatického fóra, kterého se účastnili zástupci čtyř desítek zemí, vyzvala mezinárodní společenství, aby nezpomalovalo boj proti klimatickým změnám kvůli jiným krizím, jako je nyní krize energetická. V této souvislosti také připomněla současnou vlnu veder a sucha, s níž se potýká část Evropy. Politička uvedla, že Německo se bude dál držet svého závazku dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045. Scholz během fóra mimo jiné slíbil, že využívání energie z fosilních paliv, k němuž se i Německo vrátilo kvůli současné energetické krizi, bude jen dočasným řešením.

Ministři podepsali program partnerství ČR a Německa do roku 2024

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková (Zelení) podepsali dnes v Praze program strategického partnerství ČR a Německa do roku 2024. Týká se zajištění energií, opatření ke změnám klimatu či přeshraniční spolupráce. Lipavský to řekl na tiskové konferenci po jednání s Baerbockovou.

Podle Lipavského nynější válka na Ukrajině, zastavování dodávek ruského plynu a energetická krize ukazují na důležitost vztahů v Evropě. "Mezi ty nejdůležitější partnerské vztahy, které ČR v Evropě má, patří vztah česko-německý... Podepsali jsme s paní ministryní nový a velmi ambiciózní program strategického dialogu, který po další dva roky bude určovat řadu aktivit," uvedl. Podle něj se v programu odráží priority českého předsednictví jako energetická nezávislost, zasahuje i do společné obrany, klimatických změn či přeshraniční spolupráce v dopravě či zdravotnictví.

"Jde o naprosto konkrétní projekty, nejsou to jen titulky a nadpisy. Viditelným projektem vzájemné spolupráce zaměřené na budoucnost bude spojení autobusy na vodíkový pohon mezi Prahou a Drážďanami," uvedla Baerbocková. Podle ní je nutné zbavit se závislosti na energiích z Ruska, podpořit zelenou ekologickou přeměnu i boj proti změnám klimatu.

Ministryně podotkla, že geograficky nejbližším hlavním městem Berlinu je Praha. "Tento stav se odráží ve společném programu," dodala.

Při dnešní návštěvě Baerbocková a Lipavský mluvili o zahraniční politice. Debatovali o postojích k Rusku a podpoře a budoucí rekonstrukci Ukrajiny. Lipavský řekl, že neopomněli ani Čínu. Podle českého ministra zahraničí čínský mocenský vzestup může představovat pro Evropu "významné výzvy", které je třeba řešit společně. Na konci srpna se v Praze uskuteční jednání ministrů zahraničí EU.