Nenajde-li EU společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. Takový krok by ale stál desítky miliard korun, které by nepokryla ani chystaná daň z mimořádných zisků ani dividenda od společnosti ČEZ.
V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) byl v pořadu k řešení na úrovni EU skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům.
Zopakoval kritiku vlády, že se měla opatřením proti cenám energií věnovat dřív a intenzivněji.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace. Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani. Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v souvislosti s debatou o cenách energií v pátek ve Sněmovně uvedl, že nevyřeší-li se nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země.
"Společné řešení se musí najít. Pokud by se ale nenašlo, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce," uvedl Jurečka. Už v dubnu informoval, že ministerstvo práce začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu na základě požadavků firem kvůli dopadům války na Ukrajine.
"Kurzarbeit není řešení. Dnes je to o tom, že firmy jsou nekonkurenceschopné, protože platí za energie více než v Evropě. Průmysl to neustojí," uvedl Havlíček.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle něj by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Jurečka upozornil, že nálada v EU a ochota regulovat trh se změnila v posledních třech týdnech, kdy začaly ceny elektřiny skokově růst. "Zástupci německé vlády před 14 dny říkali, že to musíme nechat na trhu, teď již i oni říkají, že se to musí řešit, protože situace se změnila," uvedl ministr.
Zároveň dnes v dopise vyzval lídry členských stran Evropské lidové strany a Evropské komise k přijetí okamžitého řešení vysokých cen energií. Společné řešení je podle Jurečky nutné nalézt před nadcházející topnou sezonou. "Musíme směřovat k zastropování cen energií na evropské úrovni," uvedl Jurečka a vybídl ke společnému postoji v celé Evropské lidové straně.
Cena elektřiny pro francouzský trh na energetické burze EEX tento týden poprvé přesáhla 1000 eur za megawatthodinu. Na rekordu je i cena elektřiny pro Německo. Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Rusové trýzní obyčejné Ukrajince. Výpadky dodávek energií mají trvat většinu dne
Energetika , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 46 minutami
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 1 hodinou
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 2 hodinami
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 3 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 4 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 4 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 5 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 6 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 7 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 7 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 8 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 9 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 10 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 10 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 11 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 11 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 12 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 12 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 13 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 14 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek