O volby do Sněmovny byl zájem i v zahraničí, někde se stály fronty

V Německu hlasovalo v letošních českých parlamentních volbách asi 1350 voličů. ČTK to dnes sdělili zástupci velvyslanectví v Berlíně a generálních konzulátů v Drážďanech, Düsseldorfu a Mnichově, kde krajané mohli volit. Zájem o hlasování byl tedy podobný jako před čtyřmi lety. Letošní volby se konaly bez komplikací, volební komise nemusely řešit žádné incidenty.

Velvyslanectví i konzuláty očekávaly zhruba 2000 hlasujících, což byl ale odhad založený na počtu voličů zapsaných na zvláštním seznamu a na možném počtu lidí s hlasovacími průkazy.

Zájem o parlamentní volby byl mezi krajany v Německu srovnatelný s volbami v roce 2017, naopak oproti druhému kolu prezidentských voleb v lednu 2018 byl výrazně nižší. V Drážďanech dnes a v pátek hlasovalo asi 165 lidí, což byl podle generální konzulky Markéty Meissnerové mírný nárůst. V Mnichově odvolilo 500 lidí. To bylo zhruba o stovku více než při posledních parlamentních volbách.

Naopak v Düsseldorfu byl zájem menší, hlasovalo tam zhruba 250 krajanů. V Berlíně odvolilo asi 435 lidí, zatímco v minulých parlamentních volbách jich bylo zhruba 470.

Volby se kvůli pokračující pandemii nemoci covid-19 konaly za karanténních opatření s rouškami a rozestupy. Česká zastoupení v Německu byla připravena na případy, kdy by si některý volič odmítl ochranu dýchacích cest nasadit. Takový incident se ale nikde nestal. Jediné problémy, které komise musely řešit, byl zapomenutý voličský průkaz nebo změna příjmení.

Mezi voliči dnes a v pátek, kdy se volby konaly, převažovali spíše mladí lidé a lidé středního věku. Krajané, které ČTK oslovila, uváděli, že si od hlasování přejí politickou změnu v České republice a od politiků respektování demokratických principů.

Zájem o sněmovní volby byl v Londýně enormní, tvořily se fronty

Zájem Čechů žijících v Británii o sněmovní volby byl tak velký, že se před velvyslanectvím v Londýně tvořily dlouhé fronty, řekl ČTK český konzul v Londýně Pavel Duchoň. Hlasování bylo totiž pomalejší než jindy kvůli možnosti kroužkování preferenčních hlasů pro kandidáty. V Londýně se volební místnost uzavírala ve 12:00 hodin místního času (13:00 SELČ), ale v tu chvíli byla ještě před budovou poměrně dlouhá fronta zájemců o hlasování. Personál ambasády proto podle Duchoně přítomné v souladu se zákonem pustil dovnitř, aby mohli ještě hlasovat, teprve poté bránu uzavřel.

"Zájem o volby je rozhodně větší, než ve sněmovních volbách v roce 2017. Podle mých odhadů ale nepřekoná účast ve druhém kole prezidentských voleb, kdy k nám dorazilo přibližně 2000 voličů. Fronty se pravděpodobně tvoří kvůli způsobu hlasování. Máme sice tři plenty, ale kroužkování konkrétních kandidátů trvá déle, než jen výběr jednoho lístku," uvedl Duchoň.

Sčítání hlasů bude podle konzula trvat několik hodin. Teprve poté bude také jasné, jak vysoká byla volební účast.

Letos poprvé mohou Češi ve Spojeném království odevzdat svůj hlas i na generálním konzulátu v Manchesteru, který se otevřel v roce 2019. Na voličských seznamech tam mají 112 jmen a celkem čekají maximálně několik stovek lidí.

V Belgii volilo skoro 1100 Čechů, o polovinu méně než v prezidentských volbách

V Belgii byl o české parlamentní volby nižší zájem než o předchozí hlasování ve volbách prezidentských. K urnám na velvyslanectví v Bruselu dorazilo v pátek a dnes necelých 1100 lidí, což je proti volbám hlavy státu v roce 2018 přibližně o polovinu méně. Ubylo zejména lidí, kteří hlasovali na voličský průkaz.

"Možná je to stále ještě dopad covidu, že lidé méně cestují," hledala vysvětlení konzulka Sandra Miholová, podle níž se úbytek neprojevil mezi voliči zapsanými do stálých seznamů. Průkazy si obvykle nechávají vydávat lidé, kteří pobývají v zemi kratší dobu nebo jsou tam jako turisté.

Před volební místností lidé i tak dnes někdy čekali více než čtvrthodinové fronty, protože dovnitř mohli kvůli covidovým pravidlům kromě desítky členů volební komise a ostrahy pouze čtyři hlasující.

"Nebudu v Bruselu věčně, takže mě politická situace u nás zajímá," popsal svou motivaci k hlasování třicátník Martin, který pracuje pro jednu z českých institucí v belgické metropoli. Stejně jako téměř všichni další lidé oslovení dnes i v pátek prozradil, že hlasoval pro některou ze současných opozičních stran.

Některé skupinky Čechů hned z ambasády vyrazily společně sledovat vyhlašování volebních výsledků.

Související

Více souvisejících

volby volby 2021

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 8 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy