O zvýšení daní se nerozhodlo. Mimořádná schůzce Sněmovny skončila pro vládu fiaskem

Sněmovna dnes nerozhodla o návrhu na zvýšení některých daní ani o návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku. Debatu vyplnily kritické projevy opozičních poslanců a spory s vládními poslanci o to, které vlády zvyšovaly nebo snižovaly daně.

Dnešní mimořádnou schůzi k oběma zmíněným návrhům nechali svolat vládní poslanci a komunisté kvůli zdržovací taktice opozice vůči daňovému balíčku. Jednání bude pokračovat ve středu.

Balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, zvyšuje zdanění hazardu nebo poplatek za vklad do katastru. Obsahuje sporný návrh na vyšší zdanění technických rezerv pojišťoven.

Poslanci ANO se přeli s poslanci ODS o to, kdo v minulosti zvyšoval daně a kdo je zvyšuje nyní. Spory se stočily i k tomu, která strana může za rostoucí výdaje na podporu fotovoltaiky.

Tenhle znáte? Vláda přemýšlí, na co chce zvednout daně. A jedou podle abecedy. Kremlík navrhne auta, Dostálová byty. Až dojdou k písmenu F a Andrej Babiš řekne: "fšetko". Byl by to vtip, kdybychom neprojednávali daňový balíček, kde jsme aktuálně u písmen A, B(K), D, H a L, P, T pic.twitter.com/HCSoaPCK3Z

— Vojtěch Munzar (@munzar_vojtech) October 25, 2019

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na kritiku pravice uvedla, že nynější i bývalá vláda snížily daně celkem o 98,8 miliardy korun. Až vstoupí v účinnost novela zákona o evidenci tržeb, se kterou je spojena i novela zákona o dani z přidané hodnoty, sníží se daňové zatížení o dalších 3,4 miliardy korun. Toto snížení o víc než 100 miliard si vláda podle ní mohla dovolit i díky tomu, že umí daně vybrat.

"Cílíme na zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž," stojí ve vládním programovém prohlášení. Věra Kovářová (STAN) k tomu řekla, že vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně. Projednávaný návrh je však podle ní důkaz, že vláda slib nedodržuje a daně zvyšuje. Jde jen o vytahování peněz z kapes poplatníků, uvedla.

Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že jeho hnutí vládní návrh nepodpoří. Zákon podle jeho slov doslova lidem drancuje peněženky. Václav Klaus uvedl, že zástupci jeho hnutí Trikolora zvýšení daní nepodpoří. Podpoří jen jeden poslanecký pozměňovací návrh, který mění zdanění kurzových sázek a loterií.

Jan Skopeček (ODS) prohlásil, že balíček zdraží lidem život a to třeba ve chvíli, kdy si pořizují nové bydlení a budou muset zaplatit vyšší poplatek za vklad do katastru. Podle vlády by se poplatek měl zvýšit z 1000 na 2000 korun. Obvinil ministryni financí, že chce "vybrabčit" rezervy pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné pouze rezervy pojišťoven do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II a rozdíl mezi současnou výší by měly pojišťovny dodanit.

Do občanských demokratů se opřel předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. "ODS má v genech, že když je volební kampaň, tak slibuje, že bude snižovat daně, když vládne, tak daně vždy zvyšuje, a když je v opozici, tak vždy navrhuje snížit daně," prohlásil. Vyčetl ODS její daňové změny od roku 2010, například zrušení daňové slevy pro pracující důchodce. Skopeček se s ním ale přel o to, že tehdejší daňové změny byly časově ohraničené a naopak nynější vládní strany pak toto časové omezení zrušily.

Předseda SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že vláda trestá sektorovou daní obezřetně podnikající pojišťovny. Ke zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí uvedl, že úředníci na katastrech jsou placeni z daní, takže mu uniká, proč se poplatek zvyšuje. Ptal se, zda je to kvůli tomu, aby vláda odradila občany od toho, aby obtěžovali úředníky.

Související

Více souvisejících

Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Daně Jan Skopeček (ODS) Věra Kovářová Tomio Okamura Hnutí ANO ODS

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy