Obce by měly dostat od státu 1200 Kč na obyvatele, žádá Senát. Zákon se vrací poslancům

Senát chce, aby stát vyplatil z rozpočtu obcím 1200 korun na obyvatele jako náhradu za výpadek daňových příjmů vyvolaný řešením dopadů epidemie koronaviru. Použití peněz nemá být omezeno konkrétním účelem. Senát svůj návrh vložil do vládního protikrizového daňového balíčku, který se tak vrací zpět do Sněmovny. O návrhu možná už příští týden rozhodnou poslanci. Návrh přivítalo Sdružení místních samospráv a příští týden ho přijedou do Prahy podpořit starostové.

Vláda však do Sněmovny předložila svůj návrh kompenzace obcím, který počítá se stejnou částkou. Vláda navrhuje, aby ho poslanci schválili ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Senátoři ale argumentují tím, že jejich návrh přinese peníze obcím dřív. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaujala k návrhu neutrální postoj, vyjádřila ale obavu z toho, že jde o takzvaný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona. Poukazovala na to, že by ho poté mohl na něčí návrh zrušit Ústavní soud.

Vládní daňový balíček, do kterého Senát vložil svůj návrh, má daňovým poplatníkům umožnit například zpětné uplatnění daňové ztráty. Snižuje některé sazby silniční daně nebo přeřazuje položky do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty.

"Naším cílem je dostat co nejrychleji peníze do obcí," řekl k přijatému návrhu Zdeněk Nytra (ODS). Poukazoval na to, že čím menší město, tím je na tom hůř, protože má menší rezervu peněz. Uvedl, že senátoři se snaží svým návrhem vládě nabídnout urychlení celého přesunu peněz obcím. Když Sněmovna příští úterý senátní návrh i s daňovým balíčkem schválí, může ho ve středu podepsat prezident a proces může začít.

Schillerová však informovala o tom, že zhruba 24. června by se měla konat mimořádná schůze Sněmovny, kde by se měl projednat totožný vládní návrh. Poukazovala na to, že časový rozdíl mezi senátním a vládním návrhem je tak asi dva nebo tři týdny. Argumentovala i tím, že potřebuje nejprve schválit změnu státního rozpočtu, protože v tom současném na to nejsou peníze.

Přijatý návrh předložil senátní hospodářský výbor. Tento výbor původně navrhl doplnit předlohu o ustanovení, které by krajům přineslo 500 korun a obcím 1200 korun na obyvatele. Ve středu ale své usnesení revokoval a zúžil ho pouze na příspěvek obcím. Příspěvek krajům chce vložit do samostatného senátorského návrhu zákona o kompenzačním bonusu samosprávám.

Obce a kraje přicházejí o peníze z vybraných daní kvůli takzvanému kompenzačnímu bonusu, tedy příspěvku 500 korun denně podnikatelům postiženým dopady epidemie. "To, co jsme udělali, je to nejlepší, co jsme udělat mohli," hájila bonus ministryně. Tento příspěvek podnikatelům však vyplácí stát z takzvaných sdílených daní, o které se dělí státní rozpočet s rozpočty obcí a krajů. Na obce a kraje pak zůstává méně peněz. Proto se vláda, Senát i část sněmovní opozice snaží samosprávám finančně pomoci.

Schillerová řekla, že vláda si stále stojí za záměrem dávat obcím dotace. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) tuto možnost kritizoval. Zdůrazňoval, že na dotace nejsou nároky a dosáhnout na ně není jednoduché.

Podle Sdružení místních samospráv znamená senátní návrh rychlejší a jednodušší cestu peněz k obcím než vládní návrh. "Proto jsme požádali starosty, a to nejen našich členských obcí, aby přijetí tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou podpořili pokojným shromážděním na Malostranském náměstí příští úterý, kdy by Sněmovna mohla o zákonu jednat," uvedl v tiskové zprávě předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák.

Související

Více souvisejících

Senát ČR obce Poslanecká sněmovna Zdeněk Nytra (ODS)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 36 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy