Obce by měly dostat od státu 1200 Kč na obyvatele, žádá Senát. Zákon se vrací poslancům

Senát chce, aby stát vyplatil z rozpočtu obcím 1200 korun na obyvatele jako náhradu za výpadek daňových příjmů vyvolaný řešením dopadů epidemie koronaviru. Použití peněz nemá být omezeno konkrétním účelem. Senát svůj návrh vložil do vládního protikrizového daňového balíčku, který se tak vrací zpět do Sněmovny. O návrhu možná už příští týden rozhodnou poslanci. Návrh přivítalo Sdružení místních samospráv a příští týden ho přijedou do Prahy podpořit starostové.

Vláda však do Sněmovny předložila svůj návrh kompenzace obcím, který počítá se stejnou částkou. Vláda navrhuje, aby ho poslanci schválili ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Senátoři ale argumentují tím, že jejich návrh přinese peníze obcím dřív. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaujala k návrhu neutrální postoj, vyjádřila ale obavu z toho, že jde o takzvaný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona. Poukazovala na to, že by ho poté mohl na něčí návrh zrušit Ústavní soud.

Vládní daňový balíček, do kterého Senát vložil svůj návrh, má daňovým poplatníkům umožnit například zpětné uplatnění daňové ztráty. Snižuje některé sazby silniční daně nebo přeřazuje položky do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty.

"Naším cílem je dostat co nejrychleji peníze do obcí," řekl k přijatému návrhu Zdeněk Nytra (ODS). Poukazoval na to, že čím menší město, tím je na tom hůř, protože má menší rezervu peněz. Uvedl, že senátoři se snaží svým návrhem vládě nabídnout urychlení celého přesunu peněz obcím. Když Sněmovna příští úterý senátní návrh i s daňovým balíčkem schválí, může ho ve středu podepsat prezident a proces může začít.

Schillerová však informovala o tom, že zhruba 24. června by se měla konat mimořádná schůze Sněmovny, kde by se měl projednat totožný vládní návrh. Poukazovala na to, že časový rozdíl mezi senátním a vládním návrhem je tak asi dva nebo tři týdny. Argumentovala i tím, že potřebuje nejprve schválit změnu státního rozpočtu, protože v tom současném na to nejsou peníze.

Přijatý návrh předložil senátní hospodářský výbor. Tento výbor původně navrhl doplnit předlohu o ustanovení, které by krajům přineslo 500 korun a obcím 1200 korun na obyvatele. Ve středu ale své usnesení revokoval a zúžil ho pouze na příspěvek obcím. Příspěvek krajům chce vložit do samostatného senátorského návrhu zákona o kompenzačním bonusu samosprávám.

Obce a kraje přicházejí o peníze z vybraných daní kvůli takzvanému kompenzačnímu bonusu, tedy příspěvku 500 korun denně podnikatelům postiženým dopady epidemie. "To, co jsme udělali, je to nejlepší, co jsme udělat mohli," hájila bonus ministryně. Tento příspěvek podnikatelům však vyplácí stát z takzvaných sdílených daní, o které se dělí státní rozpočet s rozpočty obcí a krajů. Na obce a kraje pak zůstává méně peněz. Proto se vláda, Senát i část sněmovní opozice snaží samosprávám finančně pomoci.

Schillerová řekla, že vláda si stále stojí za záměrem dávat obcím dotace. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) tuto možnost kritizoval. Zdůrazňoval, že na dotace nejsou nároky a dosáhnout na ně není jednoduché.

Podle Sdružení místních samospráv znamená senátní návrh rychlejší a jednodušší cestu peněz k obcím než vládní návrh. "Proto jsme požádali starosty, a to nejen našich členských obcí, aby přijetí tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou podpořili pokojným shromážděním na Malostranském náměstí příští úterý, kdy by Sněmovna mohla o zákonu jednat," uvedl v tiskové zprávě předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák.

Související

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 
Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 

Více souvisejících

Senát ČR obce Poslanecká sněmovna Zdeněk Nytra (ODS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy