Odbory požadují ještě letos zvýšení minimální mzdy, svolávají demonstraci

Konfederace navrhuje proti drahotě snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a zavedení podpory firem jako v době epidemie. Středula zmínil třeba tehdejší kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy od státu.

"Budeme postupovat individuálně. Pokud zisky jsou, přijdeme si o ně v kolektivním vyjednávání říct," řekl Středula, který sbírá v těchto dnech podpisy pro svou prezidentskou kandidaturu. Centrála v minulosti dávala doporučení, o jaký procentní růst výdělků mají odboroví vyjednavači ve firmách usilovat. Pro příští rok konkrétní požadavek neoznámila.

Minimální mzda se zvedla naposledy letos v lednu o tisícikorunu na 16.200 korun. Požadavek na přidání 2000 korun ještě letos kvůli zdražování zveřejnila centrála koncem dubna. Dnes ho Středula zopakoval. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je pod hranicí chudoby.

Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32.400 korun.

V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. V minulém volebním období to plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), na modelu se s odboráři a zaměstnavateli nedohodla. Směrnici, která by minimální mzdu v členských zemích upravovala, chystá i EU.

Podle šéfa ČMKOS požadavky odborů na růst výdělků proinflační nejsou. "Zdroje (inflace) jsou v zahraničí a v absolutní neschopnosti státu zamezit neoprávněnému zvyšování cen," míní Středula. Ve svém vystoupení kritizoval Fialovu vládu za nečinnost v době prudkého zdražování.

Odbory žádají spuštění Antiviru, kurzarbeit prý není dost připravený

Odbory požadují, aby vláda kvůli zdražování spustila znovu kurzarbeitový program Antivirus, z něhož firmy za epidemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. ČTK to dnes po odborářském shromáždění proti chudobě řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zavedení kurzarbeitu pro firmy kvůli dopadům zdražování energií žádají i zaměstnavatelé.

"Stát by měl okamžitě využít ověřený nástroj s částečnou úhradou mezd zaměstnanců. Nemusí se vymýšlet nic nového, jde pouze o notifikaci (schválení v EU). Není nutné vymýšlet nic složitého, co už jsme jednou vymysleli," řekl Středula.

O podpoře firem a možném spuštění kurzarbeitu jednal minulý pátek pracovní tým tripartity pro hospodářskou politiku. Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na něm po ministerstvu práce podle Středuly požadovali okamžité spuštění kurzarbeitového programu. "Věřím, že už to ministerstvo práce delší dobu připravuje. Pokud ne, tak se asi někde stala chyba v matrixu," dodal Středula.

Kurzarbeitový program Antivirus zavedla minulá vláda na jaře 2020. Firmy, na které dopadla omezení kvůli epidemii, z něj mohly pobírat příspěvky na náhrady mezd lidí v karanténě, z uzavřených provozů i kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin. Podpora se přestala vyplácet na konci února. Od jara 2020 do konce loňska se vyplatilo 51 miliard korun, a to i z unijních peněz. Kritici poukazovali na to, že jsou pravidla příliš plošná a příspěvky tak čerpala třeba kasina či společnosti s velkými e-shopy, které podporu až tak nepotřebovaly.

ČR má zákonný kurzarbeit od loňského července. Pravidla upravila novela o zaměstnanosti. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Ta vládu ke spuštění vyzvala už na jaře ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a růstu cen. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby nového kurzarbeitu má stanovit kabinet ve svém nařízení. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už po dubnové tripartitě řekl, že předpis jeho úřad připravuje. Návrh nařízení musí pak schválit Evropská komise. Bez této takzvané notifikace ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. Jurečka několikrát zopakovat, že komise přislíbila rychlý schvalovací proces.

Ministerstvo text nařízení zatím nezveřejnilo. Středula ČTK řekl, že návrh připravený není. Podle odborů je proto jednodušší a rychlejší nechat v EU schválit znovu dočasný program Antivirus. Podle předáka jiné země EU už podporu firem zavedly. České podniky tak přestávají být kvůli vysokým cenám energií a nákladům konkurenceschopné, uvedl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Odbory se obávají propouštění.

Odbory ČMKOS svolávají na 8. října do Prahy demonstraci kvůli drahotě

Odboráři Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolávají na 8. října do Prahy na Václavské náměstí demonstraci kvůli nynější situaci. Vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně v Česku. Představitelé svazů to řekli dnes na odborářském shromáždění proti chudobě. Do pražského Fora Karlín dorazila asi tisícovka odborářů z celé republiky. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) postrádá odborářská demonstrace v době, kdy vláda opatření chystá, logiku.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. Shromáždění pořádá tradičně vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.

Odboráři svou říjnovou akci nazvali "Pět minut po dvanácté". Začne v sobotu 8. října ve 12:05. Dnes na své akci, kterou označují za "manifestační mítink", kritizovali vládu za nečinnost. Poukazují na prudké zdražování a reálný propad příjmů.

"Po dlouhé diskusi jsme se dohodli svolat demonstraci. Jedním z důvodů je nečinnost vlády. Vláda má příležitost do toho dne (8. října) činit kroky. Bohužel zatím nemáme příliš důvod věřit, že to zvládne. Jsme nespokojeni, rozzlobeni, odhodláni bojovat za lepší Českou republiku. Vláda má dostatek času, aby konala," řekl předák ČMKOS Josef Středula, který nyní sbírá podpisy pro svou kandidaturu na prezidenta. Nynější hlavu státu chce o postoji odborů informovat. Prezident Miloš Zeman by ho měl přijmout ve středu ve 14:15 na Hradě, řekl šéf ČMKOS.

Podle Středuly odborová centrála měsíc do pořádání akce využije k mobilizaci svých členů a také k přípravě na další jednání s vládou. Pokud kabinet nebude konat, pohrozil předák dalšími akcemi. Odmítl, že by se odbory při akci "spojovaly s extremisty".

V předchozích ročnících se na zářijovém shromáždění odboráři a odborářky připravovali na vyjednávání o růstu platů. Měli heslo "Konec levné práce". Tentokrát navrhují snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a zavedení podpory firem jako v době epidemie.

Podle Jurečky odbory buď chtějí konstruktivně jednat a hledat řešení, nebo demonstrovat. "V situaci, kdy vláda finišuje konkrétní řešení pomoci na úrovni EU i národní, tak mi toto oznámení odborů nedává logiku, pokud není cílem demonstrovat za každou cenu," reagoval vicepremiér na twitteru.

Odborářské shromáždění začalo dnes po 11:00 světelnou a laserovou show s tanečním vystoupením. Sál zaplnili odboráři a odborářky svazů. Ve srovnání s poslední akcí v roce 2019, která se také konala ve Fóru Karlín, jich ale dorazilo o něco méně. Část míst v sále zůstala volná, prázdné byly tentokrát i ochozy. Také atmosféra byla méně bouřlivá než v předchozích ročnících. Část odborářů nechala pasáže Středulova proslovu bez potlesku.

Závěr shromáždění připomínal volební kampaně. Středula si svlékl sako a v bílé košili s vyhrnutými rukávy se obklopil na pódiu šéfy a šéfkami svazů veřejného i soukromého sektoru. Prohlášení veřejné sféry s výzvou vládě pak přečetla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková a prohlášení za privátní sféru šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo.

Podle ministerstva financí by letos průměrná inflace měla dosáhnout 16,2 procenta. Příští rok by to mohlo být 8,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat nízká. Suma na platy a mzdy by se příští rok proti letošku měla zvednout o 7,9 procenta.