Opatření zafungovala, tvrdí Hamáček. Vláda chce delší nouzový stav

Protikoronavirová opatření podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zafungovala. Mírnější pokles počtu nakažených byl dán i plošným antigenním testováním ve firmách, řekl dnes v pořadu Partie Terezie Tománková v televizi Prima. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) považuje za problém, že občané ztratili důvěru v opatření, což také ovlivňuje jejich dodržování.

Kdyby opatření nefungovala, přibývalo by v České republice zhruba 20.000 až 25.000 případů denně a zkolabovalo by zdravotnictví, míní Hamáček. V minulém týdnu sice vláda očekávala rychlejší pokles počtu nakažených, mírnější byl však dán testováním lidí na pracovištích. Tím se objevilo zhruba 15.000 nových případů týdně. Hamáček apeloval na to, aby lidé ještě chvíli vydrželi a dodržovali opatření. Zásadním cílem je podle něj vyprázdnit nemocnice.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první kolo testování dokončit do minulého pátku, středně velké podniky do pondělí. Ve veřejném sektoru s více než 50 zaměstnanci stanovila vláda konečný termín pro první cyklus testování na středu. Zapojeny jsou také společnosti s deseti až 49 pracovníky. První kolo testování musejí zvládnout do 26. března. Testování je povinné také na úřadech a v dalších veřejných institucích s méně než 50 zaměstnanci, dokončeno musí být do 30. března.

"Rozvolňování bude možné v situaci, kdy se začnou vyprazdňovat nemocnice. A to ještě nějakých pár dnů trvat bude. Klíčové je, že se to otočilo a klesá to," dodal Hamáček.

Také matematik René Levínský či epidemiolog a poradce prezidenta Roman Prymula považují současný trend za pozitivní. "Zatím jsou ta čísla poměrně solidní," uvedl Levínský. Pokud by ale nákaza klesala stále stejným tempem, trvalo by podle něj ještě 40 dní, než bude opět možné bránit šíření nemoci testováním a trasováním. Za problém považuje, že se České republice nepodařilo od podzimu počty nakažených opravdu snížit.

Prymula dodal, že některá vládní opatření zafungovala a nyní je potřeba se zaměřit na kontakty mezi zaměstnanci v podnicích o přestávkách či na kontakty lidí mimo práci.

Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi uvedl, že zátěž nemocnic stagnuje, nebo mírně klesá. Pokles ale bude pozvolnější oproti podzimu, protože pacienti jsou mladší a stonají déle, míní. "Ale zdá se, že jsme za vrcholem," poznamenal. Celostátní uzávěra už podle něj není na stole, nutné je masivně testovat, očkovat a velmi rychle odhalovat virové mutace.

Epidemie koronaviru v Česku dál zpomaluje. V sobotu odhalily laboratoře v zemi 5443 nakažených, což bylo zhruba o 1500 méně než před týdnem. Opět také kleslo reprodukční číslo, které je nyní na nejnižší hodnotě za dva měsíce. Počet lidí, kteří s nákazou covidem-19 zemřeli, vzrostl na 24.667.

Navzdory poklesům zůstává kapacita nemocnic stále takřka vyčerpaná, ovšem i v tomto případě se situace lepší. K sobotě bylo v nemocnicích 8168 pacientů s koronavirem, proti pátku to byl pokles téměř o 600 hospitalizovaných. Na začátku týdne bylo v nemocnicích více než 9400 covidových pacientů. Výrazně pomaleji ale klesá počet lidí v těžkém stavu. V sobotu jich bylo 1970, na začátku týdne 2054.

Ve vládě je shoda, že nouzový stav je třeba aspoň do 11. dubna

Ve vládě je shoda na prodloužení nouzového stavu po 28. březnu minimálně o 14 dní, tedy do 11. dubna. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Doufá, že by dva týdny mohly stačit.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi posléze uvedla, že se kabinet předběžně domluvil, že požádá poslance o prodloužení o celých 30 dní. Dolní komora by o žádosti, kterou by vláda měla zformulovat v pondělí, podle Hamáčka měla hlasovat v pátek. Nynější stav nouze končí 28. března.

"Pokud by to zabralo, tak po 14 dnech se můžeme dostat na denní nárůsty (počtu nakažených koronavirem) pod 5000. Pak je možné zvednout plošná opatření, cestování mezi okresy a zbytek dojet podle pandemického zákona. To si myslím, že je nejrealističtější výhled," řekl Hamáček. Pokud by Sněmovna vládní žádosti nevyhověla, musela by se opatření po 28. březnu řídit pandemickým zákonem, podle Hamáčka by se tak rozvolnila plošná opatření z hlediska omezení volného pohybu. "Ono by to asi fungovalo taky, ale pomaleji," řekl vicepremiér.

"Domluvili jsme se, že požádáme pravděpodobně o celých 30 dnů," řekla dnes o hodinu později v České televizi Schillerová. Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz ČTK možnou délku nouzového stavu nekomentoval. Uvedl, že opakovaně žádal členy kabinetu, aby svoje názory sdělovali vládě, která rozhodne a výsledek sdělí veřejnosti.

Prodloužení nouzového stavu navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) kvůli tomu, že chce udržet přísné protiepidemické restrikce včetně zákazu cestování mezi okresy i o velikonočních dnech, tedy nejméně do prvního dubnového pondělí.

Menšinová vláda ANO a ČSSD zatím nemá v dolní komoře dojednanou podporu pro pokračování nouzového stavu. Podklady k účinnosti dosavadních opatření by měly obdržet opoziční strany v pondělí.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Zdeněk Hřib Vláda ČR nouzový stav

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy