Opozice přivítala zrušení části volebního zákona

Opoziční strany většinou vítají zrušení části volebního zákona Ústavním soudem (ÚS). Povede k narovnání pokřiveného prostředí a napraví dosavadní diskriminační systém, uvedli jejich představitelé na dotaz ČTK a na sociálních sítích. Zástupci stran také vybízejí ke konstruktivnímu jednání všech politických stran o novém znění volebního zákona.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že Ústavní soud potvrdil dlouhodobý názor Pirátů i Starostů a nezávislých, že hlasy voličů musí mít stejnou váhu. "Aditivní klauzule byla pozůstatkem opoziční smlouvy, dlouhodobě jsme prosazovali její snižování," uvedl Bartoš. Nutnost, aby koalice získaly pro vstup do Sněmovny násobně více hlasů než jednotlivé strany, podle něj deformovala rovnou politickou soutěž a omezovala spolupráci politických subjektů.

Piráti a Starostové jsou podle něj připraveni jednat tak, aby se volební zákon rychle doplnil a volby se mohly řádně konat. "Věřím, že ve Sněmovně i Senátu najdeme rychlou shodu, první schůzka má proběhnout již v úterý. Na koaliční spolupráci Pirátů a Starostů se verdiktem Ústavního soudu samozřejmě nic nemění," uvedl Bartoš. Rozhodnutí o návrhu po třech letech a na začátku volební kampaně považuje za nepříjemné. "Ale jde o řešitelnou situaci," dodal.

Podle předsedy ODS Petra Fialy bude úkolem politických stran v co nejkratším čase najít řešení. "ODS je na tato jednání připravena, budeme se snažit být co nejvíce konstruktivní a dosáhnout dohody napříč politickým spektrem i oběma komorami tak, aby nedošlo k další destabilizaci politického systému," napsal Fiala ČTK. Na volební koalici ODS s lidovci a TOP 09 podle něj verdikt vliv nemá. "Aditivní klauzule jsme se nebáli. Věříme, že uspějeme v jakémkoli volebním systému," doplnil.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka napsal, že rozhodnutí vede k narovnání pokřiveného prostředí. "Aby hlasy voličů v menších krajích, kteří volí strany výsledkem pod deset procent, nebyly diskriminovány jako doposud. Za KDU-ČSL jsme připraveni vést konstruktivní jednání s ostatními stranami, abychom našli řešení," dodal. Bývalý šéf lidovců Marek Výborný dodal, že doufá v odpovědnost všech politických stran. "Mantinely jsou stanoveny Ústavním soudem a je na nás, aby žádná ústavní krize nehrozila," uvedl.

Podle Starostů dalo rozhodnutí ÚS za pravdu názoru, že dosavadní systém byl diskriminační a porušoval ústavně garantované právo rovnosti hlasů. "Teď je díky práci senátorů šance to změnit," uvedl šéf STAN Vít Rakušan. Starostové jsou podle něj připraveni na urychlené společné jednání zástupců všech stran. "Musí začít připravovat takovou změnu volebního zákona, která bude spravedlivá pro všechny občany naší země a každý volič v letošních volbách bude mít stejnou váhu hlasu a nebude se cítit volebním systémem bitý," dodal.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvítala "odstranění nespravedlností" směrem k malým stranám. "Je jednoznačně správné a vítám je. Na druhou stranu soud měl na rozhodnutí tři roky, ale rozhodl velmi blízko letošním volbám, čímž vytvořil velkou nejistotu," napsala Adamová ČTK. Doufá v to, že všechny strany se budou snažit nalézt shodu. Za zvláštní považuje rozhodnutí, že volební kraje jsou ústavně v pořádku, ale přepočet na mandáty nikoliv. "Nejjednodušší řešení by bylo zavést celorepublikovou kandidátku," doplnila.

Předseda SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že jeho hnutí dlouhodobě prosazuje rovnost hlasů všech občanů. "Otázkou zůstává, proč Ústavní soud desetiletí údajnou protiústavnost přehlížel a rozhodl najednou těsně před klíčovými sněmovními volbami," uvedl. Soud podle něj tak mohl pomoci například koalici ODS, lidovců a TOP 09, která díky tomu získá jistotu, že se dostane do Sněmovny. "Takže si musíme klást otázku, zda není rozhodnutí účelové," uvedl.

Za obrovský zásah do volebního procesu označil rozhodnutí předseda KSČM Vojtěch Filip. "Považuji jej za hrubé vměšování do probíhající kampaně," uvedl. Chování soudu označil za odporné. Rozhodnutí komplikuje situaci a vytváří podle jeho názoru nepřiměřený tlak na české občany.

Související

Více souvisejících

volby Ústavní soud ČR Markéta Pekarová Adamová Ivan Bartoš (Piráti) Vojtěch Filip (KSČM) Tomio Okamura

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy