Opoziční poslanci kritizují vládu kvůli navýšení letošního rozpočtu

Kritika z opozičních lavic provází dnešní debatu Sněmovny o navýšení příjmů, výdajů i schodku letošního schváleného státního rozpočtu. Například předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.

Stanjura její kritiku odmítl. Poukazoval například na to, že dopady války jsou mnohem širší a zahrnují víc položek. Novelu státního rozpočtu projednávají poslanci dnes ve druhém čtení, kdy mohou navrhovat přesuny peněz. Návrhy předložili v objemu desítek miliard Kč.

Schillerová obvinila vládu z bezprecedentní arogance. Stanjura podle ní už v době předkládání státního rozpočtu věděl, že válka na Ukrajině mu bude vytvářet dýmovou clonu a že aktualizace rozpočtu bude skrývat za tento konflikt. To ale Stanjura odmítl a poukázal na to, že vláda letošní rozpočet předkládala do Sněmovny 11. února, zatímco Rusko vtrhlo na Ukrajinu až 24. února. "Já nevím, jestli to Putin oznámil dopředu hnutí ANO, že už to věděli dopředu u rozpočtu. Já myslím, že ne," poznamenal. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že s novelou rozpočtu pokračuje zadlužování státu. Stejně jako Schillerová obvinil vládu z toho, že rezignovala na úspory.

Stanjura v reakci na to připomněl svá dřívější slova, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu.

Vládní novela letošního státního rozpočtu zvyšuje schodek z 280 miliard na 330 miliard korun. Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské vojenské invaze na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Stanjura připomněl, že novelu Sněmovna projednává jako změnu běžného zákona, a nikoli standardně jako státní rozpočet, kdy musí být pozměňovací návrhy vybilancované. Opět uvedl, že pokud by Sněmovna jednala o změně jednacího řádu, navrhoval by, aby se i projednávání novel schválených rozpočtů odehrávalo ve stejném režimu jako projednávání státních rozpočtů. Poukázal na to, že dokud nebudou přijaty všechny pozměňovací návrhy ve třetím čtení, není pak v případě novelizace jasné, jaký bude schodek rozpočtu.

Stanjura zopakoval, že vláda přichází s novelou rozpočtu kvůli pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, růstu životních nákladů, který vyvolala inflace i dražší energie, energetické krizi a také navýšení příjmové strany rozpočtu. V reakci na výtky ohledně absence úspor zdůraznil, že takové změny, které by ušetřily víc než 100 miliard korun a snížily strukturální schodek, jsou politicky neprůchodné. Celkové výdaje rozpočtu navyšuje vláda o 115 miliard korun. Například sociální výdaje chce posílit o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun.

Také předseda klubu Pirátů Jakub Michálek připomněl, že novelu vláda předkládá kvůli válce na Ukrajině a kvůli návazné vlně zdražování. "Považuji za nebezpečnou rétoriku, že pouze 20 miliard Kč souvisí s válkou,“ poznamenal. Michálek odmítl, že by růst cen energií způsobili ekologičtí aktivisté. Označil to za blud o "zlých zelených mužíčcích".

Jurečka chce zvýšit letošní schodek rozpočtu o dalších sedm miliard

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšit letošní schodek státního rozpočtu o dalších sedm miliard korun na 337 miliard korun. Pozměňovací návrh, který při dnešním druhém čtení vládní rozpočtové novely vložil do sněmovního systému, zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly Jurečkova ministerstva.

"Navrhované zvýšení vybraných dávek odráží legislativní úpravy a neočekávaný vývoj čerpání odvíjející se od energetické krize a války na Ukrajině," napsal ministr ve zdůvodnění. Předseda poslanců ODS Marek Benda ČTK řekl, že jde o domluvený pozměňovací návrh. Stanovisko ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ČTK zjišťuje.

Na dávky nemocenského pojištění má jít podle pozměňovacího návrhu o 2,3 miliardy korun navíc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady epidemie covidu-19. "Dávky pomoci v hmotné nouzi se navrhuje navýšit o 1465 milionů Kč kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny," napsal v úpravě Jurečka.

O 900 milionů korun se má navýšit částka na příspěvky na péči, které dostávají lidé s tělesným postižením. Souvisí to s novelou, kterou od ledna vzrostly příspěvky lidem, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky nyní mají stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Změna se týkala postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich dříve závisela výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žili v zařízeních sociálních služeb, nebo doma.

"Kvůli negativním dopadům války na Ukrajině a energetické krize na zaměstnanost se s ohledem na současný a predikovaný vývoj čerpání navrhuje navýšit výdaje na podpory v nezaměstnanosti o 900 milionů Kč," stojí dále v Jurečkově pozměňovacím návrhu.

Dávky sociální podpory a pěstounské péče navrhl ministr posílit o 535 milionů korun v souvislosti s navýšením normativů pro výpočet příspěvku na bydlení od října. O půl miliardy korun má vzrůst částka, kterou má ministerstvo na výplatu důchodů. Penze letos vzrostly kvůli vysoké inflaci v souladu se zákonem třikrát - v pravidelném termínu od ledna a potom od června a od září.

Výdaje na dávky lidem se zdravotním postižením chce ministr zvýšit o 400 milionů korun. Argumentuje očekávaným růstem příspěvku na mobilitu a již dříve platnými změnami příslušného zákona. Rozšířil se okruh postižených lidí, kteří mají nárok na dotaci na pořízení auta i na takzvané zvláštní pomůcky, jako je schodolez a zdvihací plošina.

Původní vládní rozpočtová novela zvedá letošní schodek o 50 miliard na 330 miliard korun. Změny ve státním rozpočtu navrhla vláda zejména v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Novela zvyšuje příjmy i výdaje, které mají překročit dva biliony korun.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna jedná o rozpočtu na příští rok. Vláda počítá se schodkem 295 miliard

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. Řekla to v úvodu dnešního třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou muset před schvalováním rozpočtu rozhodnout o 62 pozměňovacích návrzích na přesuny peněz. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna státní rozpočet Alena Schillerová Zbyněk Stanjura Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno před 23 minutami

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno před 41 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 53 minutami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 1 hodinou

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 2 hodinami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 3 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 3 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Zdroj: ČTK

Další zprávy