Opoziční poslanci kritizují vládu kvůli navýšení letošního rozpočtu

Kritika z opozičních lavic provází dnešní debatu Sněmovny o navýšení příjmů, výdajů i schodku letošního schváleného státního rozpočtu. Například předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že drtivá většina nových výdajů rozpočtu nesouvisí s dopady války. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní pouze dorovnává výdaje, které dříve podcenil.

Stanjura její kritiku odmítl. Poukazoval například na to, že dopady války jsou mnohem širší a zahrnují víc položek. Novelu státního rozpočtu projednávají poslanci dnes ve druhém čtení, kdy mohou navrhovat přesuny peněz. Návrhy předložili v objemu desítek miliard Kč.

Schillerová obvinila vládu z bezprecedentní arogance. Stanjura podle ní už v době předkládání státního rozpočtu věděl, že válka na Ukrajině mu bude vytvářet dýmovou clonu a že aktualizace rozpočtu bude skrývat za tento konflikt. To ale Stanjura odmítl a poukázal na to, že vláda letošní rozpočet předkládala do Sněmovny 11. února, zatímco Rusko vtrhlo na Ukrajinu až 24. února. "Já nevím, jestli to Putin oznámil dopředu hnutí ANO, že už to věděli dopředu u rozpočtu. Já myslím, že ne," poznamenal. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že s novelou rozpočtu pokračuje zadlužování státu. Stejně jako Schillerová obvinil vládu z toho, že rezignovala na úspory.

Stanjura v reakci na to připomněl svá dřívější slova, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu.

Vládní novela letošního státního rozpočtu zvyšuje schodek z 280 miliard na 330 miliard korun. Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské vojenské invaze na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Stanjura připomněl, že novelu Sněmovna projednává jako změnu běžného zákona, a nikoli standardně jako státní rozpočet, kdy musí být pozměňovací návrhy vybilancované. Opět uvedl, že pokud by Sněmovna jednala o změně jednacího řádu, navrhoval by, aby se i projednávání novel schválených rozpočtů odehrávalo ve stejném režimu jako projednávání státních rozpočtů. Poukázal na to, že dokud nebudou přijaty všechny pozměňovací návrhy ve třetím čtení, není pak v případě novelizace jasné, jaký bude schodek rozpočtu.

Stanjura zopakoval, že vláda přichází s novelou rozpočtu kvůli pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, růstu životních nákladů, který vyvolala inflace i dražší energie, energetické krizi a také navýšení příjmové strany rozpočtu. V reakci na výtky ohledně absence úspor zdůraznil, že takové změny, které by ušetřily víc než 100 miliard korun a snížily strukturální schodek, jsou politicky neprůchodné. Celkové výdaje rozpočtu navyšuje vláda o 115 miliard korun. Například sociální výdaje chce posílit o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun.

Také předseda klubu Pirátů Jakub Michálek připomněl, že novelu vláda předkládá kvůli válce na Ukrajině a kvůli návazné vlně zdražování. "Považuji za nebezpečnou rétoriku, že pouze 20 miliard Kč souvisí s válkou,“ poznamenal. Michálek odmítl, že by růst cen energií způsobili ekologičtí aktivisté. Označil to za blud o "zlých zelených mužíčcích".

Jurečka chce zvýšit letošní schodek rozpočtu o dalších sedm miliard

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšit letošní schodek státního rozpočtu o dalších sedm miliard korun na 337 miliard korun. Pozměňovací návrh, který při dnešním druhém čtení vládní rozpočtové novely vložil do sněmovního systému, zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly Jurečkova ministerstva.

"Navrhované zvýšení vybraných dávek odráží legislativní úpravy a neočekávaný vývoj čerpání odvíjející se od energetické krize a války na Ukrajině," napsal ministr ve zdůvodnění. Předseda poslanců ODS Marek Benda ČTK řekl, že jde o domluvený pozměňovací návrh. Stanovisko ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ČTK zjišťuje.

Na dávky nemocenského pojištění má jít podle pozměňovacího návrhu o 2,3 miliardy korun navíc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady epidemie covidu-19. "Dávky pomoci v hmotné nouzi se navrhuje navýšit o 1465 milionů Kč kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny," napsal v úpravě Jurečka.

O 900 milionů korun se má navýšit částka na příspěvky na péči, které dostávají lidé s tělesným postižením. Souvisí to s novelou, kterou od ledna vzrostly příspěvky lidem, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky nyní mají stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Změna se týkala postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich dříve závisela výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žili v zařízeních sociálních služeb, nebo doma.

"Kvůli negativním dopadům války na Ukrajině a energetické krize na zaměstnanost se s ohledem na současný a predikovaný vývoj čerpání navrhuje navýšit výdaje na podpory v nezaměstnanosti o 900 milionů Kč," stojí dále v Jurečkově pozměňovacím návrhu.

Dávky sociální podpory a pěstounské péče navrhl ministr posílit o 535 milionů korun v souvislosti s navýšením normativů pro výpočet příspěvku na bydlení od října. O půl miliardy korun má vzrůst částka, kterou má ministerstvo na výplatu důchodů. Penze letos vzrostly kvůli vysoké inflaci v souladu se zákonem třikrát - v pravidelném termínu od ledna a potom od června a od září.

Výdaje na dávky lidem se zdravotním postižením chce ministr zvýšit o 400 milionů korun. Argumentuje očekávaným růstem příspěvku na mobilitu a již dříve platnými změnami příslušného zákona. Rozšířil se okruh postižených lidí, kteří mají nárok na dotaci na pořízení auta i na takzvané zvláštní pomůcky, jako je schodolez a zdvihací plošina.

Původní vládní rozpočtová novela zvedá letošní schodek o 50 miliard na 330 miliard korun. Změny ve státním rozpočtu navrhla vláda zejména v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Novela zvyšuje příjmy i výdaje, které mají překročit dva biliony korun.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.
Andrej Babiš

Hnutí ANO televizní poplatky zcela zruší, prohlásil Babiš

Sněmovna se v těchto dnech intenzivně zabývá vládním návrhem na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Návrh počítá se zvýšením poplatku za ČT na 150 korun měsíčně a za ČRo na 55 korun měsíčně. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna státní rozpočet Alena Schillerová Zbyněk Stanjura Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Robert Fico

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

včera

Kim Čong-un

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

včera

Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky

Americký deník The Washington Post zveřejnil výsledky svého ročního vyšetřování, podle kterého na internátních školách pro původní obyvatele Spojených států zemřelo více než 3000 dětí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy