Piráti a Starostové se doplňují ve městech i obcích, možná koalice je racionální, říká politolog Lebeda

Zdaleka není nic hotové a rozhodnuté. Piráti se jen v on-line hlasování vyslovili pro zahájení vyjednávání se Starosty a nezávislými, aby vytvořili koalici pro podzimní sněmovní volby. Jejich případná vzájemná spolupráce se řeší už delší dobu. Politolog Tomáš Lebeda upozorňuje, že se jedná jen o první krok, který ještě neznamená definitivní konečný výsledek. „V každém případě proces vedoucí k vytvoření koalice může začít. Co se týče mého pohledu, tak eventuální spojenectví je velmi racionální. Pokud se Piráti budou chovat rozumně, pak koalici skutečně vyjednají a dotáhnou ji do konce,“ je přesvědčený.

Spojený subjekt může přilákat voliče, kteří sází na vítězství

Vedoucí Katedry politologie a evropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde i přednáší, tvrdí, že pokud Piráti i Starostové a nezávislí chtějí uspět v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, pak se jedině nabízí synergie. „Neboť silné spojené subjekty v současném volebním systému dostávají v podstatě bonus. A tak pokud někdo cílí na lepší výsledek, pak sloučení je jedním z faktorů na úspěch.“

Lebeda jasně říká, že silnou motivací společného projektu je vyhrát volby a porazit dosavadního lídra hnutí ANO. „A v původní struktuře by pro Starosty a nezávislé bylo nemožné uspět a pro Piráty by se jednalo o složité naplnění cíle. A tak případné koaliční spojenectví skýtá šanci na vítězství ve volbách, což není zanedbatelné a pro některé voliče může být hlavním důvodem, proč vzniklý subjekt zvolit.“

Politický komentátor připomíná, že v České republice jsou voliči, kteří v podstatě často svůj hlas dávají způsobem, jež spíše připomíná sázku na vítězství. „To znamená, že když se rozhodují mezi více subjekty, tak volí ten, který má větší šanci vyhrát. Obvykle se jedná o voliče, kteří řekněme například, se o politiku nezajímají tak detailně. Nejsou to tedy voliči, kteří by měli dokonalé znalosti či přehled o politické scéně. Ale i takový voličský model zde můžeme pozorovat,“ upozorňuje.

Podle volebního experta spolupráci mezi Piráty a STAN nahrává fakt, že obě strany, respektive hnutí, nejsou považované za tradiční, patří spíše mezi nová uskupení. „Piráti i Starostové a nezávislí zároveň akcentují profesionální přístup k řešení politických problémů, i když každý trochu jinak.“ Navíc si vlastně až tak moc nekonkurují z hlediska voličské základny. „V oblastech, kde jsou silní Piráti, což jsou velká města jako Praha, tak v metropoli STAN úplně nejsilnější není. Ale naopak STAN má úspěchy v řadě středních i menších obcí, kde Piráti mají minimální podporu. Uvedené rozložení sil v různých místech země neplatí sice stoprocentně, ale pro oba subjekty je výhodou, že si regionálně tolik nekonkurují. Vhodně se tedy doplňují. A tak zrovna tento typ spojenectví dává smysl.“

Lebeda, jehož oslovily EuroZprávy.cz, nedovede stoprocentně říci, pro koho je případné spojení výhodnější. „To je otázkou. Pokud by se Starostové pohybovali někde na hranici kolem pěti procent, tak by právě oni na sloučení vydělali nejvíce. Ale zdá se, že STAN se od této hranice odpoutal, a tak si teď myslím, že spojenectví začíná být výhodné pro oba subjekty, a to podobným způsobem.“

Při slučování stran vždy převáží zisky nad ztrátami

Rovněž upozorňuje, že pokud se Piráti s nikým nespojí, tak samozřejmě nemohou mít ambici na vítězství ve volbách. „Uzavření paktu mezi Piráty a STAN se může jevit jako podstatné, pokud přihlédneme k tomu, že se tady rýsuje koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, a stále musíme počítat s hnutím ANO,“ zvedá varovně prst politolog, který si netroufne odhadnout, čím si je předseda Pirátů Ivan Bartoš a šéf hnutí STAN Vít Rakušan blízcí. „Nedovedu odpovědět, protože je osobně neznám.“

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy říká, že vždy pokud se dva subjekty spojí, hrozí, že skalní příznivci jedné či druhé strany nemusejí být z případného sňatku nadšeni. „Ale zatím se zdá, a přesvědčili jsme se o tom i v minulosti, že když se vždy při slučování na misky vah položily zisky a ztráty, tak většinou profity ty ztráty převýšily. Samozřejmě si netroufnu odhadnout, jak to bude v tomto případě, ale nevidím tady nějak zásadně velký prostor pro to, proč by výrazné množství voličů jedné či druhé strany mělo za těchto okolností volit někoho jiného.“

Naopak synergie může podle odborníka na volební systémy motivovat jiné voliče k tomu, aby subjektu Piráti a STAN dali hlas. „Protože velmi často voliči a zvláště ti, kteří se o politiku zajímají méně, chtějí skutečně podpořit někoho, kdo má sílu a potenciál výrazně politiku ovlivnit.“

Lebeda, který profesně začínal jako vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd a asistent Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že řada voličů vlastně nemá úplně chuť hlasovat pro jednu z mnoha malých stran, neboť mají pocit, že menší partaje toho moc nezmohou. „Samozřejmě, že tomu tak ve skutečnosti úplně není, ale u voličů, jak už jsem řekl, kteří se o scénu zajímají méně, pak mohou tyto zmíněné aspekty výsledky voleb ovlivnit. A případné spojenectví může být v rozhodování velkým bonusem.“ Rodák z Karlových Varů soudí, že z případné koalice lze dost vytěžit. „Zvláště, když se vlastně mezi dnes opozičními stranami vyjednává další spojení. A tady skutečně, pokud se část opozice propojí a další zůstane rozdělena, pak se domnívám, že by to mohlo hrát roli ve prospěch koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.“

Příznivec lidovců se shoduje s ČSSD, jen chodí do kostela

Bývalý asistent Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se také habilitoval na docenta, odmítá hodnotit šance druhé eventuální koalice tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. „Do konečného výsledku může zasáhnout cokoli. Ale i zde je racionalita poměrně velká, a to zejména v případě ODS a TOP 09. Obě strany jsou si programově ideologicky velmi blízké,“ uvědomuje si a dodává, že samozřejmě zmíněné spojení je mnohem důležitější pro TOP 09, která v podstatě začíná být existenčně ohrožena. „Dostává se totiž pod pětiprocentní volební hranici. Na druhou stranu ale pro ODS je koalice s TOP 09 také nutností. Pokud chce ve volbách usilovat o to, aby mohla zvítězit anebo aby byla součástí subjektu, který bude triumfovat, pak svého záměru bez spolupráce s ostatními pravděpodobně nedocílí.“

Specialista na volební chování poukazuje, že s KDU-ČSL je otázka ohledně spojenectví trochu složitější, protože lidovci mají dost odlišné voliče, kteří mají jasně dané priority. „Když se podíváme na prototyp lidoveckého příznivce, tak zjednodušeně říkám, že on je velice podobný sociálně demokratickému voliči, pouze s tím rozdílem, že podporovatelé KDU-ČSL chodí do kostela. Skutečně se jedná o voliče, který z hlediska svého sociálního statusu by spíše patřil k levicovým sympatizantům.“

Politolog dokonce tvrdí, že, když se podíváme na přijatelnost jednotlivých stran anebo na sympatie k ostatním partajím v koalici, tak pro lidovecké voliče je sympatičtější ČSSD než ODS a TOP 09. „A je to dáno právě tím, že jejich ekonomický program je hodně pravicový.“

Znalec politického spektra také zmiňuje, že TOP 09 je stranou, která se kdysi od KDU-ČSL oddělila. „Je proto jasné, že jistá pachuť z té doby u části členské lidovecké základny ještě zůstala. Proto se domnívám, že situace u lidovců je složitější, na druhou stranu jejich voličská základna je poměrně disciplinovaná, a tak pokud KDU-ČSL uzavře pakt s ODS a TOP 09, tak křesťané moc hlasů neztratí,“ říká pro EuroZprávy.cz Tomáš Lebeda.