Piráty překvapilo nestandardní vyhlášení voleb, Bartoš by rád hovořil se Zemanem o dalším vývoji

"Já plánuji třeba v nějakém měsíci, až opadne ta současná zdravotní krize související s covidem, zeptat se, popřípadě si i domluvit schůzku s panem prezidentem. A to zejména z důvodu, že nás trošku překvapil tím nestandardním dopředu vyhlášením voleb devět měsíců," řekl Bartoš.

"S čímž my jako Piráti fakticky rozhodně žádný problém nemáme, ani v otázce financování, ani fungování. Ale určitě bych se s ním chtěl pobavit o tom, kam by Česká republika měla jít v té krizi tohoto roku a s tím deficitním rozpočtem," uvedl.

Chtěl by od prezidenta vědět, zda stále platí, že vítěz voleb je pověřen sestavováním vlády. "Nebo se vracíme k tomu původnímu konceptu, který byl zažitý, hledání většiny v Poslanecké sněmovně a stojedničky," dodal.

Prezident Zeman rozhodl již koncem loňského roku, že volby do Sněmovny budou 8. a 9. října. Například senátoři STAN chtějí, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil.

Prezident Zeman se vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Senátoři Starostů proto považují vyhlášení termínu voleb za zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím. Starostové, kteří chtějí kandidovat společně právě s Piráty, poukazují na to, že volební koalice budou muset stejně jako jednotlivé strany do kampaně vložit maximálně zákonem stanovených 90 milionů korun, což jednotlivé strany zvýhodňuje.

Bartoš není podle svých slov příliš spokojen s tím, jak Hrad využívá některé své pravomoci nebo jak si je vykládá. "Já si myslím, že kdo se nezeptá, nemůže čekat nějakou odpověď," poznamenal. Řekl také, že u prezidenta je jedním z faktorů "jistá nevyzpytatelnost". Poukázal na zásadu "líná huba holé neštěstí", a proto si chce domluvit schůzku. Dalším z bodů by měl být i prezidentův pohled na vývoj země v krizi.

Na schůzce s prezidentem by chtěl Bartoš jednat i o záležitostech, které se týkají schodku státního rozpočtu. Ten Sněmovna na letošní rok schválila se schodkem 320 miliard. Schodek ale nezahrnuje změny v daňovém balíčku. To byl jeden z důvodů, proč sněmovní opozice kritizovala rozpočet jako nereálný. Daňový balíček prezident Zeman nepodepsal, ale ani nevetoval. Změny tak vstoupily v platnost.