Po loňské evakuaci Afghánistánu řešilo ministerstvo zahraničí několik případů spolupracovníků

Česká armáda loni v srpnu po obsazení většiny Afghánistánu Tálibánem za pomoci tří letů vojenských speciálů z Kábulu odvezla 195 lidí. Evakuováni byli diplomaté a zaměstnanci ambasády, vojenští policisté z jednotky KAMBA, kteří střežili ambasadora a velvyslanectví, afghánští spolupracovníci ministerstva zahraničí a armády i další Afghánci napojení na Českou republiku.

Následně Česko podle mluvčí diplomacie například poskytlo azyl rodině spolupracovníka českého Provinčního rekonstrukčního týmu, který byl během převzetí moci Tálibánem evakuován ukrajinským letem do Kyjeva a pobýval tam v uprchlickém táboře.

Na české úřady se průběžně obracejí další Afghánci, ne však ve velkém počtu. "Výrazný podíl na nich mají rodinní příslušníci osob, které již v Česku pobývají. Jejich případy řešíme individuálně," dodala Do.

Podle týdeníku Respekt několika dalším spolupracovníkům české armády nadále hrozí nebezpečí. Informace má o 14 tlumočnících, kteří se s blízkými skrývají na různých místech Afghánistánu. List uvedl, že podle neoficiálních informací z bezpečnostních institucí Česko nezařadilo do evakuačního seznamu ty osoby, které skončily spolupráci s českou armádou před rokem 2015.

Loni Evropská komise rozhodla o akci na pomoc Afgháncům, kteří spolupracovali s Evropskou unií v zemi. Jde například o ženy - aktivistky, novinářky, učitelky, tedy skupiny nejvíce ohrožené restrikcemi Tálibánu.

"Od té doby se podařilo z Afghánistánu dostat stovky Afghánců z výše zmíněných skupin. V této souvislosti se tedy nedá hovořit o jedné operaci, jako spíše o (mnoha) relokacích jednotlivců či skupin. Česko v současnosti spolupracuje s EU na způsobech zapojení se do tohoto procesu," doplnila mluvčí.

Podle Respektu se například Německo zavázalo k přepravení 25.000 Afghánců do své země, Nizozemsko má evakuovat zhruba 3000 Afghánců, Francie a Švédsko 2000.