Podpora ze záručních programů je Komory o 91 procent nižší, než minulá vláda slibovala

Národní rozvojová banka (dříve Českomoravská záruční a rozvojová banka) nebyla na tak velký příjem žádostí kapacitně připravena, poskytování úvěrů se protahovalo, nefungoval zrychlený režim. Navíc mnoho podnikatelů kvůli přísným kritériím na tento typ podpory nedosáhly. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí HK Miroslav Diro.

Podnikatelé mají dnes poslední možnost požádat o půjčku se státní zárukou z programů COVID III a COVID plus. Už dříve skončil příjem žádostí do programů COVID II a COVID Praha. Záruky COVID začaly fungovat loni na jaře.

Předchozí vláda v průběhu první vlny pandemie v loňském roce podle HK oznámila, že na podporu v souvislosti s protiepidemickými opatřeními vydá 1,1 bilionu korun. Většinu z této sumy měly tvořit záruční programy COVID.

Živnostníci a firmy ke konci loňského roku podle nejnovější analýzy HK ze záručních programů COVID čerpali 41,5 miliardy korun, od ledna do listopadu letošního roku 31,4 miliardy korun. HK podle Dira předpokládá, že většinu úvěrů podnikatelé splatí, záruka nebude využita a pro stát nebude pomoc reálně znamenat žádné výdaje.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu slibovalo, že úvěry poskytne ve zrychleném režimu do 14 dní a takřka každé firmě zasažené koronakrizí. Žadatelé vyplnili formulář, dorazilo jim i evidenční číslo s e-mailem, kde jim bylo sděleno, že mají vydržet a že se jim někdo ozve. Odpovědi se ale nedočkali ani po několika týdnech. S firmami banka nekomunikovala vůbec nebo komunikace velmi vázla," uvedl Diro jednu z příčin, proč záruční programy vázly či nefungovaly. Následně podle něj firmy dostávaly zamítavé žádosti od automatického systému, aniž by se dozvěděly důvod.

Podnikatelé z programů COVID II, III, Praha a plus k 30. listopadu podle naposledy zveřejněných údajů České národní banky čerpali 68,9 miliardy korun. Nejvíce peněz získaly podniky zpracovatelského rot průmyslu, velkoobchodu, maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel a ze stavebnictví.