Polský návrh zákazu obchodování s Ruskem není podle Stanjury realistický

Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není realistický. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr financí (ODS) Zbyněk Stanjura. Nemyslím, že by měl šanci, uvedl. Čtyři balíčky sankcí EU proti Rusku podle něj fungují, pátý se připravuje.

Sankce jsou velmi efektivní, souhlasil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Nezmění podle něj poměr sil na bojišti, ale pro Rusko budou zničující.

Podle informací České televize se však chce Česko nad rámec evropských sankcí zaměřit na ruské oligarchy a podnikatele, s mapováním majetků mají pomoci tajné služby a policejní specialisté. Aktuálně se podle ČT zabývají projektem luxusních bytových domů a golfového hřiště Oaks Prague v Nebřenicích v okrese Praha-východ.

Do projektu podle ČT investovali přes firmy na Kypru a Britských Panenských ostrovech ocelářští magnáti Alexander Abramov a Aleksandr Frolov. "Připravujeme se i po vnitřní linii bezpečnostního screeningu, které osoby v České republice mohou představovat bezpečnostní riziko," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Chceme odstřihnout firmy, které vyhodnotí naše bezpečnostní složky jako rizikové," uvedl Stanjura.

Západní země nyní rozsáhlými sankcemi reagují na útok ruských vojsk na Ukrajinu, EU tento týden uvedla do praxe už čtvrtý balík sankcí proti Rusku. "Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí," uvedl podle agentury Reuters v sobotu Morawiecki.

Český premiér Petr Fiala (ODS) ČTK v sobotu řekl, že o konkrétních opatřeních budou lídři zemí EU jednat na summitu Evropské rady příští týden. "Česká republika vždy prosazovala nejtvrdší možné sankce proti ruskému agresorovi a budeme v tom pokračovat i nadále," uvedl.

Nejnovější balíček sankcí proti Rusku uvedla EU do praxe v úterý. Zasáhl mimo jiné jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na ruského prezidenta Vladimira Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se naproti tomu nově nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům.

Polsko navrhuje i mírovou misi na Ukrajině. Mohla by mít smysl, připustil Rakušan

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si umí představit, že by vyslání mírové mise Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu po ruské invazi mohlo mít smysl. Musí být ale řádně právně definovaná, řekl dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala podporuje spíše mírovou misi, kterou by vedla Organizace spojených národů (OSN).

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá příští týden na summitu NATO, kterého se podle serveru Seznam Zprávy poprvé nezúčastní prezident Miloš Zeman. O návrhu hovořil tento týden při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Proti vyslání podobné mise se podle německého tisku ve středu ohradil německý kancléř Olaf Scholz.

"Musíme se dostat do nějakého právního rámce, aby skutečně mise byla definována jako mírová, abychom se nepustili do něčeho, co by bylo začátkem toho, že NATO vstupuje do války," řekl Rakušan. Pokud bude vydefinována a zároveň probrána například i na půdě OSN, umí si představit, že by měla smysl. "Česká republika se má účastnit všeho, co může pomoci vyřešit konflikt jako takový," dodal ministr.

Fiala z SPD považuje za zvláštní, že by mírovou misi vyslalo NATO, které poskytuje Ukrajině zbraně. Spíše by jeho hnutí bylo pro mírovou misi OSN. "Obávám se, že když NATO udělá mírovou misi, může se to zvrtnout," dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude o podpoře polského návrhu podle pátečního vyjádření pro ČTK debatovat s prezidentem Milošem Zemanem i členy vlády. Ani vláda, ani mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ČTK nesdělily, kdy se jednání Zemanem uskuteční. "Nejvyšší účastní činitelé spolu řeší zahraniční politiku ČR průběžně. Před nadcházejícím summitem se budou zabývat i touto otázkou," uvedl pro ČTK mluvčí vlády Václav Smolka.

Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března. Summitu se vůbec poprvé ve funkci prezidenta nezúčastní prezident Zeman. Česko bude reprezentovat Fiala. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.

Související

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 
Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

Zbyněk Stanjura Polsko Rusko Vít Rakušan (STAN) Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy