Pomoc Česka uprchlíkům? Libanon začíná být rozzlobený, upozornila velvyslankyně

Do Libanonu, který má 4,5 milionu obyvatel, odešlo od začátku syrské války v roce 2011 přes milion Syřanů. Navíc v zemi žije až 350.000 palestinských uprchlíků. Syřanů je v zemi registrován asi milion, ale tamní vláda tvrdí, že až 550.000 dalších tam žije bez registrace, tedy dohromady s Palestinci jsou to téměř dva miliony lidí navíc.

Velvyslankyně upozornila na to, že Libanonci zprvu Syřany vítali a chtěli se jim odvděčit za jejich pomoc v době libanonské občanské války. Teď je ale země vyčerpaná, Syřané pracují načerno a Libanonci mají pocit, že jim berou práci. Znehodnocují prý i úroveň školství - Libanonci se běžně učí kromě arabštiny také francouzštinu a angličtinu, zatímco Syřané fungují jenom v arabštině.

Libanon od března 2017 začal organizovat deportace. "Odjezdy mají být naprosto dobrovolné a v souladu se syrským režimem, který je ochotný přijmout ty Syřany zpět. Oficiální čísla hovoří o 170.000 lidech, kteří v rámci tohoto dobrovolného programu odešli," uvedla velvyslankyně. Deportace jsou podle ní dobře organizované, na shromaždiště se přistavují pronajaté autobusy. Podle Libanonců se ale mnozí Syřané vracejí zpět, přecházejí přes nedostatečně hlídanou hranici a vybírají si dále pomoc OSN.

Z pohledu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který pomoc organizuje, návraty dobrovolné nejsou, Syřané se domů vracet nechtějí. Hovoří se sice o tom, že v Sýrii už jsou bezpečné oblasti pro civilisty, ale v Libanonu běženci opouštějí už určité vybudované zázemí.

"Z pohledu EU Sýrie ještě není natolik bezpečná, abychom mohli říci, 'je to vaše země, můžete se tam vrátit, protože tam budete žít v bezpečí'," řekla Froňková. Evropská unie jako největší dárce, co se uprchlíků týče, od roku 2011 investovala téměř dvě miliardy eur.

Téma pomoci je podle Froňkové v Libanonu politicky citlivé téma. "Libanonci tvrdí: 'Už jim u nás nepomáhejte, protože je tím fixujete u nás.' Mají obavu, protože zažívají stejný příběh s Palestinci. Bojí se, že se jim totéž stane se Syřany. Říkají 'Vezměte si své peníze a pomáhejte Syřanům v Sýrii'," popsala náladu Libanonců diplomatka.

Proto se česká pomoc podle ní zaměřuje na hostitelskou komunitu, tedy na Libanonce, i když z této pomoci mají užitek i Syřané. Jde například o lokální projekty jako budování toalet ve školách nebo kuchyně pro sirotky.

Za mimořádně významnou velvyslankyně považuje nadcházející návštěvu patriarchy maronitské církve Bišára Raje v ČR. Přijal pozvání kardinála Dominika Duky a měl by přijet začátkem listopadu. Froňková vysvětlila, že Libanon má jako jediná arabská země prezidenta - křesťana a křesťanský prvek činí tuto zemi v arabském světě výjimečnou.

Maronité uznávají katolickou církev, papeže, i když se liší liturgií a hierarchií, objasnila Froňková. Raj je "patriarcha celé Levanty, obrovská figura, je zároveň kardinálem-biskupem... Budu za tu návštěvu hodně ráda, v podstatě k nám přijíždí velmi vysoký státník," řekla. Podle ní ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů pořádá multikulturní konferenci na začátku listopadu a patriarcha Raj přislíbil účast a respektive by konferenci v rámci své bilaterální návštěvy zahájil.

Zhruba dvě třetiny Libanonců vyznávají islám, 25 až 30 procent se hlásí ke křesťanství.