Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy korun

Poskytovatelé sociálních služeb si dodatečně rozdělí 3,2 miliardy korun. Na dofinancování péče pro potřebné se dnes dohodli lídři koaličních stran. Na tiskové konferenci po jednání to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kraje žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. Poskytovatelé péče poukazovali na to, že bez další částky budou muset služby omezit.

"Jsem přesvědčen, že 3,2 miliardy korun je částka, při které nebude muset žádný poskytovatel omezovat rozsah služeb a propouštět," uvedl Jurečka.

Stát za péči, kterou neposkytuje sám, platí dotacemi. Peníze ministerstvo práce posílá krajům, které je rozdělují poskytovatelům služeb. Minulý rok do dotací podle důvodové zprávy k nedávné novele vyhlášky o cenách péče putovalo 22,15 miliardy korun. Letos to má být 20,4 miliardy. Výpadek měly podle plánů resortu dorovnat vyšší úhrady od klientů a také zvýšení příspěvků na péči lidem ve vážném stavu, kteří žijí v domovech. Vedení krajů už před několika měsíci upozorňovala na to, že nedostatek peněz bude hlavně na péči a pomoc v terénu. Situaci zhoršil výrazný růst cen.

Kraje chybějící částku vyčíslily na 4,4 miliardy korun. Podle Jurečky je dohodnutá suma 3,2 miliardy korun nezbytná pro zachování rozsahu poskytované péče. Ministr řekl, že nyní bude jeho ministerstvo "technicky řešit" způsob, aby dokázalo peníze na doplacení do krajů dostat v červenci a srpnu a aby v září mohla rozdělení částek schvalovat krajská zastupitelstva.

Podle některých poskytovatelů třímiliardová suma nemusí stačit. Zmiňují prudké zdražování energií, pohonných hmot či potravin. Podle ministra se dají na některé služby využít evropské dotace z programu Zaměstnanost (OPZ+) na projekty pro potřebné.

Podle expertů na sociální problematiku jsou sociální služby v Česku dlouhodobě podfinancované. O dodatečné doplacení provozu žádají poskytovatelé každý rok. Ministerstvo plánuje v příštím roce předložit návrh novely o sociálních službách se změnou financování. Podle Jurečky by mělo být transparentnější a předvídatelné, platby by se měly také valorizovat. Jak by měl model vypadat, šéf resortu podrobněji nepřiblížil. MInisterstvo poukazuje dlouhodobě i na to, že zajištění prostředků má být z více zdrojů, nejen z rozpočtu.

Související

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) Sociální pracovníci

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 8 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy