Poslance rozděluje názor na žádost Babiše, aby výbor probral postup výběru šéfa BIS

Někteří členové sněmovního bezpečnostního výboru se pozastavují nad žádostí premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž chce ve výboru projednat to, zda má Bezpečnostní informační službu dál vést Michal Koudelka, nebo zda má ředitele kontrarozvědky vybrat až příští vláda.

Deník Shopaholičky

Jiní členové, konkrétně z hnutí ANO, naopak s postupem ministerského předsedy souhlasí, vyplynulo z dnešní ankety ČTK. Bezpečnostní výbor se sejde v pátek ještě před mimořádnou schůzi pléna dolní komory. Koudelkovi končí mandát v polovině srpna.

Místopředseda výboru za opoziční ODS Pavel Žáček míní, že pokud se "premiér Babiš pochlapí" a navrhne Koudelkovo jmenování na další funkční období, většina členů výboru ho podpoří. "Protože však není jasné, zda ho (Koudelku) Babiš navrhne, tak nemůžeme předjímat, jak jednání dopadne. Z premiérova dopisu našemu výboru to spíše vypadá, že si s námi jde jen popovídat," uvedl Žáček.

Lidovec Jan Bartošek uvedl, že je z postupu premiéra rozpačitý a neví, co Babiš sleduje tím, že se má výbor k obsazení pozice ředitele zpravodajské služby vyjádřit. "Postup nerespektuje zákon v tom, jak má být vybrán šéf BIS," řekl. Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Koudelka má Bartoškovu podporu. "Pan plukovník opakovaně prokázal, že je skvělý profesionál, službu vede dobře a tato služba i on sám má vysoké mezinárodní renomé a vysoký stupeň důvěry. Pokud by to bylo v mé pravomoci, jmenoval bych pana Koudelku na dalších pět let," podotkl Bartošek.

Místopředseda výboru Jiří Mašek (ANO) soudí, že Babišův krok "není nic proti ničemu". "Naopak to považuji za vstřícný a správný postup," napsal. Ke Koudelkovi se nevyjádřil. Také další člen výboru za ANO Pavel Růžička uvedl, že s postupem premiéra souhlasí. "Bohužel nejsem ten, kdo může pana ředitele Koudelku jmenovat. Tuto odpovědnost má pan premiér a vláda," poznamenal Růžička. Zdůraznil také, že u tajných služeb by se nemělo politikařit. "Ale to by si měla především uvědomit opozice," dodal.

Růžičkův kolega z klubu Robert Králíček pokládá schůzi výboru za legitimní. "Pan ředitel Koudelka vždy měl a nadále má mou podporu. V souladu s tím budu jednat i na zasedání výboru," uvedl. Naopak Marek Novák (ANO) napsal, že Koudelku na další pětileté období nepodpoří. "Jsem pro výběrové řízení, ze kterého vyjde ten nejlepší, to mi přijde u jakéhokoliv obsazování postu normální. Pokud by vyhrál pan Koudelka, budu to respektovat. Pokud nebude výběrové řízení, podpořím maximálně prodloužení o jeden rok," uvedl.

Pirátský místopředseda výboru Lukáš Kolářík se pozastavil nad tím, že výbor uskuteční na poslední chvíli. "Vnímám to tedy jako hrací kartu pro vyjednávání s prezidentem, neboť nás čekají volby a premiéru Babišovi jde o to, aby byl pověřen sestavením vlády, i když jeho hnutí neskončí ve volbách na prvním místě," uvedl. Ke Koudelkově výměně Kolářík důvod nevidí. "Nejen události kolem Vrbětic, ale i jeho mravenčí, dlouhodobá a úspěšná práce mě utvrzuje v tom, že je člověkem na svém místě. Nikdy neměl žádný škraloup," poznamenal. "Bezpečnost má byt apolitická a hrát mariáš s hlavou ředitele tajné služby mi přijde naprosto nevhodné," dodal Kolářík.

Místopředseda výboru Jan Birke z koaliční ČSSD uvedl, že se nechá překvapit, s jakou nominací předseda vlády přijde. Je pravomocí vlády, aby ředitele BIS navrhla, výbor má věc projednat, připomněl. Premiérův postup se tak nedrží dosavadních zvyklostí, ale není protizákonný, míní. "Když jsme v minulosti děkovali tajným službám za jejich práci, například v kauze Vrbětice, myslel jsem všechny členy tajných služeb včetně šéfa," shrnul Birke svůj postoj ke Koudelkovi.

"Pan premiér se zase svoji nerozhodností sám zahnal do kouta, kde to nyní bude schytávat ze všech stran," napsal místopředseda výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). Podle něho bezpečnost Česka rozhodně nepadá Koudelkovým odchodem, "jak se nám snaží namluvit takzvaná demoopozice". "Už to možná chápe i premiér, ale zase kličkuje. A to je to co mu musíme vyčítat. Silný premiér by si své rozhodnutí obhájil sám a nemusel by se snažit hodit na na někoho jiného, kdo to rozhodnout stejně ani nemůže," dodal Ondráček.

"Opakovaně jsem v minulosti říkal, že Michal Koudelka dokázal přesvědčit svou prací, že ideově a hodnotově je to člověk, který demokracii, naše instituce a prozápadní orientaci hájí. Z funkce ho může chtít dostat jen ten, kdo tyto hodnoty nevyznává," napsal Vít Rakušan (STAN). Na jednání bude požadovat, aby se "neustupovalo cizím zájmům". "A to, že pan Koudelka hájil zájmy lidí v této zemi, je z mé zkušenosti nezpochybnitelné," dodal Rakušan.

Koudelku dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman. V květnu už pošesté nevyhověl návrhu vlády, aby Koudelku povýšil do generálské hodnosti. Žáček soudí, že Babiš by měl brát svou ústavní odpovědnost vážně a navrhnout Koudelku do druhého funkčního období "bez ohledu na názory a zájmy prezidenta".

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Andrej Babiš BIS

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 55 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy