Poslanci budou řešit rozpočet, náhrady krajům či náhradní výživné

Sněmovna začne příští týden projednávat státní rozpočet pro příští rok se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh přijde před poslance podpořit prezident Miloš Zeman. Dolní komora by také měla znovu projednat předlohy o koronavirových příspěvcích podnikatelům a o úpravách insolvencí, které jim vrátili senátoři.

Před schvalováním je nový zákon o evidenci skutečných majitelů, jenž by ve vládní verzi mohl podle části opozice nahrávat premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o údajný střet zájmů. Schůze Sněmovna pokračuje od úterního odpoledne.

Kromě úterního projednání zákonů vrácených Senátem budou poslanci vzhledem k epidemii covidu-19 nadále zasedat v polovičním počtu. K případnému přehlasování senátních úprav předloh jsou totiž nutné hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 z nich.

Spornou pasáž zákona o evidenci skutečných majitelů, jež by se mohla týkat Babiše, poslanci možná změní. Ústavně-právní výbor podpořil schválení návrhu Starostů, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu považoval i jeho zakladatel. Podporu výboru získal také pozměňovací návrh lidovců, jenž který by spornou pasáž vypustil. Babiš by byl podle některých výkladů ustanovení vládního návrhu považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu.

Vedle zákona o evidenci skutečných majitelů by mohla Sněmovna v pátek schvalovat zavedení náhradního výživného na děti za neplatiče alimentů. Podle vládní předlohy by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. ODS by podle vyjádření sociálního výboru neměla prosadit zamítnutí předlohy. Před schvalování je rovněž například zákon o prověřování zahraničních investic a zavedení chráněného účtu, který by měl pomoci dlužníkům v exekuci.

Úvodní debata o návrhu státního rozpočtu čeká poslance ve středu. Poslanci v prvním čtení schvalují základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Rozpočtový výbor doporučil plénu, aby ukazatele se schodkem 320 miliard schválilo. Pak by byly možno už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Letošní schválený schodek byl původně 40 miliard korun. Vláda ale prosadila jeho postupné navýšení až na 500 miliard korun kvůli ekonomickým dopadů epidemie koronaviru. Rozpočet na příští rok nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do něhož by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy spolu se snížením zdanění zaměstnanců.

Vládní návrh na vyplácení státního příspěvku 500 korun denně podnikatelům a dalším lidem postiženým proticovidovými restrikcemi chce Senát doplnit o jednorázovou náhradu krajům 300 korun na obyvatele. V balíčku, který se týká justice, navrhli senátoři zachovat povinný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria proti případným insolvenčním návrhům.

Zrychleně ve stavu legislativní nouze by měla Sněmovna projednat vládní návrh širších změn v oddlužení. Je však možné, že Sněmovna zkrácené schvalování předlohy odmítne.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 
Andrej Babiš

Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na CNN Prima News jasně odmítl možnost povolební koalice s ODS. Místo toho by preferoval, aby hnutí ANO získalo co nejvíce hlasů, což by mu umožnilo vládnout s tolerancí některé z menších stran. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna výživné státní rozpočet

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 46 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy