Poslanci budou řešit rozpočet, náhrady krajům či náhradní výživné

Sněmovna začne příští týden projednávat státní rozpočet pro příští rok se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh přijde před poslance podpořit prezident Miloš Zeman. Dolní komora by také měla znovu projednat předlohy o koronavirových příspěvcích podnikatelům a o úpravách insolvencí, které jim vrátili senátoři.

Před schvalováním je nový zákon o evidenci skutečných majitelů, jenž by ve vládní verzi mohl podle části opozice nahrávat premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o údajný střet zájmů. Schůze Sněmovna pokračuje od úterního odpoledne.

Kromě úterního projednání zákonů vrácených Senátem budou poslanci vzhledem k epidemii covidu-19 nadále zasedat v polovičním počtu. K případnému přehlasování senátních úprav předloh jsou totiž nutné hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 z nich.

Spornou pasáž zákona o evidenci skutečných majitelů, jež by se mohla týkat Babiše, poslanci možná změní. Ústavně-právní výbor podpořil schválení návrhu Starostů, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu považoval i jeho zakladatel. Podporu výboru získal také pozměňovací návrh lidovců, jenž který by spornou pasáž vypustil. Babiš by byl podle některých výkladů ustanovení vládního návrhu považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu.

Vedle zákona o evidenci skutečných majitelů by mohla Sněmovna v pátek schvalovat zavedení náhradního výživného na děti za neplatiče alimentů. Podle vládní předlohy by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. ODS by podle vyjádření sociálního výboru neměla prosadit zamítnutí předlohy. Před schvalování je rovněž například zákon o prověřování zahraničních investic a zavedení chráněného účtu, který by měl pomoci dlužníkům v exekuci.

Úvodní debata o návrhu státního rozpočtu čeká poslance ve středu. Poslanci v prvním čtení schvalují základní parametry rozpočtu, tedy zejména příjmy, výdaje a výši schodku. Rozpočtový výbor doporučil plénu, aby ukazatele se schodkem 320 miliard schválilo. Pak by byly možno už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Letošní schválený schodek byl původně 40 miliard korun. Vláda ale prosadila jeho postupné navýšení až na 500 miliard korun kvůli ekonomickým dopadů epidemie koronaviru. Rozpočet na příští rok nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do něhož by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy spolu se snížením zdanění zaměstnanců.

Vládní návrh na vyplácení státního příspěvku 500 korun denně podnikatelům a dalším lidem postiženým proticovidovými restrikcemi chce Senát doplnit o jednorázovou náhradu krajům 300 korun na obyvatele. V balíčku, který se týká justice, navrhli senátoři zachovat povinný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria proti případným insolvenčním návrhům.

Zrychleně ve stavu legislativní nouze by měla Sněmovna projednat vládní návrh širších změn v oddlužení. Je však možné, že Sněmovna zkrácené schvalování předlohy odmítne.

Související

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna výživné státní rozpočet

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

včera

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

29. března 2026 21:22

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy