Pravidla práce na dohodu či rodičovská se mají změnit

Pravidla práce na dohodu by se měla v Česku nejpozději od srpna 2022 změnit, a to podle evropských předpisů. Pracovníci by měli získat větší ochranu a měli by mimo jiné vědět, kdy mohou očekávat práci, kolik jí bude a kolik za ni dostanou. Do stejné doby by se měla upravit také rodičovská. ČTK to řekl náměstek ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka.

Změny vyplývají ze směrnic EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. První předpis má zajistit pracovníkům větší ochranu, jistější zaměstnání a všude v sedmadvacítce minimální pravidla pro práci na zavolanou či bez pracovní smlouvy a běžného rozvrhu. Podle druhého předpisu by se mimo jiné měla placená otcovská prodloužit na deset dnů a dva měsíce rodičovské by měly být nepřenosné, aby se matka a otec v péči vystřídali.

"V tuto chvíli jsme identifikovali věci, které musíme změnit. Zahájili jsme odborné přípravné práce. Žádné závěry ještě nemáme. Začínáme na tom pracovat. Budeme muset u dohod zvýšit právní jistotu zaměstnanců, kdy mohou očekávat práci, v jakém rozsahu, jaká bude asi odměna. Bojím se, že to povede trošku k tomu, že se sníží flexibilita těch dohod," uvedl Hůrka. Podle něj bude nejspíš nutné upravit i zabezpečení rodičů na rodičovské.

U dohody o provedení práce může člověk odpracovat pro jednoho zaměstnavatele za rok 300 hodin. Na dohodu o pracovní činnosti je možné dělat nejvýš 20 hodin týdně. Do určitého příjmu se nemusí platit sociální a zdravotní odvody.

Práce na dohodu vyjde firmy výrazně levněji než zaměstnání lidí na běžnou pracovní smlouvu, a to třeba u zkrácených úvazků. Hůrka připustil, že se dohody tak mohou zneužívat.

"Ve chvíli, kdy máme jedny z nejvyšších odvodů a vůbec cenu práce, měli bychom to řešit. Nebude pak tolik dohodářů, nebude k nim důvod," míní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle směrnice EU by se mělo zabránit obcházení práce na běžnou smlouvu a znevýhodnění pracovníků na zavolanou či na dohodu. Pokud není rozvrh hodin pevně stanoven, měli by zaměstnavatelé pracovníky o pracovní době informovat. Lidé by také měli v určitém předstihu vědět, kdy je firma do práce povolá. Měli by mít možnost požádat o běžnou pracovní smlouvu. Zaměstnavatel by jim měl odpověď poslat písemně a měl by ji také zdůvodnit.

Podle druhé směrnice čeká českou otcovskou prodloužení. Místo nynějšího týdne by měla trvat nejméně deset dnů. Upravit ČR do léta 2022 bude muset i rodičovskou. "Budeme muset reagovat zřejmě i v oblasti zabezpečení osob, které z důvodu péče o dítě opustí pracovní aktivitu. Hledáme cesty, jak to co nejlépe zabezpečit," řekl Hůrka.

Už dřív poslancům sněmovního sociálního výboru popsal, že podle evropských pravidel by rodičovská měla doplnit mateřskou a měla by představovat náhradu za ztrátu výdělku kvůli péči. Uvedl, že by se tak mohlo stát, že by v Česku místo nynější rodičovské mohly být dvě dávky - jedna jako kompenzace výdělku a druhá na dítě. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) tehdy řekla, že by se rodičovská mohla stanovit stejně jako mateřská. Lidé by si na ni odváděli pojistné a částka by se jim vypočítala z výdělku.

"Zkoumáme všechny možnosti," řekl Hůrka. Míní, že bude spíš potřeba přenést do české legislativy větší zapojení druhého z rodičů do péče. Směrnice počítá s tím, že by dva měsíce rodičovské měly být nepřenosné, aby se otcové a matky u potomka vystřídali. Rodičovský příspěvek by měl být takový, aby zajistil rodině dostatečnou životní úroveň, když hlavní vydělávající zůstane s dítětem doma.

"Jde o to vykrýt požadavky Evropy, které se snaží zapojit druhého rodiče do péče, což u nás dávkou podpořeno není. Ve vztahu k druhému rodiči budeme muset něco vymyslet," dodal náměstek.

O spolupráci na novelách požádal už poslance. Ministerstvo s nimi chce o návrzích jednat. "Máme v podstatě dva a půl roku (na uzákonění změn). Je to čas dostatečný. Tím, že se to může dotknout více sfér, je potřeba práce zahájit... Když bude vůle, tak se to určitě stihne," dodal Hůrka.

Související

Více souvisejících

rodičovský příspěvek Ministerstvo práce a soc. věcí zaměstnání Česká republika práce Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 2 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy