Právní výbor Sněmovny povede její bývalý předseda Vondráček

Sněmovní ústavně-právní výbor povede bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). V dnešní volbě neměl protikandidáta. Dříve Vondráček opakovaně neuspěl při volbě místopředsedy Sněmovny. Do další volby člena sněmovního předsednictva už pravděpodobně nepůjde.

"Pro mě je asi, možná, v tuto chvíli podnětnější být předsedou ústavně-právního výboru než být někde šestý místopředseda. Závěr samozřejmě učiní až klub ANO," řekl novinářům Vondráček.

Pozice předsedy právního výboru patří podle dohod hnutí ANO, které míří do opozice. Vondráčka navrhla do čela výboru jeho kolegyně z hnutí Taťána Malá. V tajné volbě dostal hlasy všech 20 členů. Ve funkci ho ještě musí v pátek potvrdit sněmovní plénum.

Vondráček označil právní výbor za klíčový a za "ostrůvek odbornosti a racionální diskuse" v dolní komoře. Ocenil to, jak v předminulém a v minulém volebním období výbor vedli Jeroným Tejc (dříve ČSSD) a Marek Benda (ODS). "Já bych rozhodně chtěl na tu práci navázat, nechtěl bych páchat žádné revoluce," zdůraznil.

Členové výboru zvolili jednomyslně také šestici místopředsedů, jedním z nich bude bývalý předseda Benda. Místopředsednické pozice dále obsadili Zuzana Ožanová (ANO) a Jakub Michálek (Piráti), kteří v nich působili i v minulém volebním období, a nově Vladimír Balaš (STAN), Aleš Dufek (KDU-ČSL) a Vladimíra Lesenská (SPD).

Vondráček neuspěl jako nominant ANO na místopředsedu Sněmovny celkem ve čtyřech kolech dvou voleb, které se konaly na ustavující a na druhé schůzi pléna. Většinou soupeřil s lídrem SPD Tomiem Okamurou, kterého poslanci rovněž nezvolili. Jedno místo v sedmičlenném sněmovním předsednictvu tak zůstalo neobsazené.

Poslanci zvolili na ustavující schůzi vedle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pětici jejích zástupců, a to Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Skopečka (ODS), Olgu Richterovou (Piráti) a Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO).

Koho vyšle hnutí ANO do další volby místopředsedy dolní komory, není jasné. Předseda ANO a premiér v demisi Andrej Babiš dříve zmínil jako vhodného nominanta končícího ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (ANO). Jako člen vlády ale kvůli neslučitelnosti funkcí kandidovat do předsednictva dolní komory nyní nemůže. "Jeho kandidaturu v tuto chvíli navrhovat nebudeme," uvedl Vondráček. Podotkl ale také, že není známo, kdy se další volba uskuteční.

Související

Jan Lipavský

Babišova minulost se řešit nepřestává. Lipavský se kvůli ní střetl s Vondráčkem

Otázka evidence expremiéra Andreje Babiš (ANO) u komunistické Státní bezpečnosti byla tématem nedělního vydání Partie. Slovensko v uplynulých dnech uzavřelo smír s Babišem a uznalo, že byl neoprávněně evidován jako agent pod krycím jménem Bureš a že s StB vědomě nespolupracoval. Ministr zahraničí Jan Lipavský ale trvá na tom, že Babiš se v minulosti sám přiznal k působení v "hodné" StB. 

Více souvisejících

Radek Vondráček (ANO) Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy