PŘEHLED: Dostupnější léky, změna v exekucích i na trhu s energiemi Od ledna vstoupí v platnost řada změn

Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna vstupuje v platnost, také upravuje například pravomoci praktických lékařů či zdravotních sester nebo jednání o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK v polovině prosince řekl, že jde o největší novelu tohoto zákona nejméně za posledních 15 let. Mění se několik desítek z 61 paragrafů zákona. Roční dopady těchto úprav budou asi 100 milionů korun. Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se zhruba 415 miliardami korun.

Nejzásadnější změnou je podle Vojtěcha změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. U nemocí, kterými trpí nejvýše jeden člověk z 5000, se obtížně sbírají data o účinnosti léků. Na základě těch pojišťovny ale rozhodují, jestli budou pacientům léky platit. Nově tak zohlední názor komise složené z odborníků na danou nemoc a pacientské organizace, navíc bude možné se odvolat.

Dosud každý pacient musel podat o nehrazený lék žádost, ročně jich pojišťovny dostávaly kolem 450.000 a zhruba 90 procent vyřídily kladně a zaplatily léky za více než dvě miliardy korun. Po změně zákona se očekává, že asi třetina žádostí ubude. Nové léky pojišťovny po schválení platí tři roky, pak jejich účinnost vyhodnotí. Nově bude lhůta pětiletá a lidem, kteří lék užívali a fungoval jim dobře, ho dál bude platit jejich výrobce, nikoliv pojišťovna.

Zákon upravuje také dohodovací řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý příští rok. Protokoly z jednání by měly být nově veřejné a změní se okruh lidí, kteří mohou za své obory s pojišťovnami vyjednávat.

Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků a přibývá hrazeného očkování. Například pleny budou moci nově předepisovat pacientům i zdravotní sestry, levněji vyjdou doplatky na moderní bionické protézy. Lidem nad 50 let budou pojišťovny platit očkování proti klíšťové encefalitidě, pro více dětí bude zdarma očkování proti meningokoku dalších typů. Zdravotníkům budou pojišťovny hradit očkování proti chřipce.

Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce

Od ledna vstoupí v platnost část novely exekučního řádu, podle které se budou moci od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu, z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.

Úprava nově zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastaví. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, nejdéle potrvá 12 let. Exekuce, které nyní běží šest a více let, by se mohly začít zastavovat v roce 2023, tedy za rok po nabytí účinnosti novely. Lhůta, po níž bude možné exekuci zastavit, se nebude vztahovat například na vymáhání pohledávek na výživném pro děti.

Novela přináší mimo dalšího také omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci za daných podmínek odvrátit prodej svých movitých věcí, upraveny budou také možnosti zahlazení dluhů z minulosti.

Krajské a obecní vyhlášky budou nově zveřejňovány v elektronické sbírce

Vyhlášky a nařízení obcí a krajů budou od Nového roku zveřejňovány ve centrální elektronické podobě. Smyslem je zajistit lepší informovanost občanů o právních předpisech, které vydávají jednotlivé obce a kraje. Sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bude provozovat ministerstvo vnitra.

Obce do konce letošního roku mají povinnost vyhlašovat své právní předpisy vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, kraje je zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje a Praha ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.

Zákon o sbírce právních předpisů byl přijat kvůli tomu, že obce a kraje podle ministerstva vnitra často nedodržovaly povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplnila povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra. Část senátorů zákona napadla u Ústavního soudu, viděla v něm zásah do pravomocí místních samospráv. Ústavní soud ale jejich stížnost zamítl.

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se od ledna zvýší

Od 1. ledna budou mít zákazníci na trhu s energiemi vyšší ochranu, změnu přináší novela energetického zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku. Dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude.

Novela zákona rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek musí nově dodavatel oznámit zákazníkovi nejpozději 30 dní předem. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit v účinnost. Nesouhlasí-li zákazník se změnami, může smlouvu bez sankcí vypovědět nejpozději deset dní před vstupem v platnost.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí také registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Od Nového roku se změní systém přípravy a výběru nových soudců

Od Nového roku se změní systém výběru nových soudců. V účinnost totiž vstoupí novela zákona o soudech a soudcích, která stanoví jednotný systém výběru jak soudců, tak i soudních funkcionářů. Mimo jiné také zakazuje opakované jmenování předsedů soudů a zavádí jejich povinné manažerské vzdělávání.

Novela přijatá za předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Podle ministerstva je jejím cílem zejména větší transparentnost při výběru soudců. Dosavadní systém přípravy a výběru soudců totiž nebyl u soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobili justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

V účinnost vstoupí Lex Dukovany, z dostavby Dukovan vyloučí ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se nebudou moci zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Zákon vstupuje v účinnost 1. ledna.

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku tak nebudou moci být použity technologie závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma zavádí možnost ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon rovněž zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Související

Ilustrační foto

Další radikální řez: Trump představil globální zdravotní strategii, experti neskrývají obavy

Zdravotničtí experti varují, že nová „Globální zdravotní strategie Amerika na prvním místě“ (America First Global Health Strategy) administrativy prezidenta Trumpa by mohla dále poškodit systémy veřejného zdraví po celém světě. Ty se již potýkají s problémy v důsledku výrazných škrtů v zahraniční pomoci a zániku Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Nový systém sice podle některých může přinést výhody, nicméně panuje shoda, že jde o radikální změnu oproti desítkám let americké politiky.

Více souvisejících

lékaři očkování Exekuce soudy Jaderná elektrárna Dukovany

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

před 2 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

před 3 hodinami

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

před 8 hodinami

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

před 8 hodinami

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

před 11 hodinami

Demonstrace v Íránu

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

před 12 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

včera

Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl

Tragédie se stala v lyžařském středisku Bad Gastein v rakouských Alpách. Třináctiletý chlapec z České republiky tam mimo sjezdovku strhl lavinu, přičemž ho sníh zavalil a usmrtil. Záchranáři se hocha snažili oživit, ale nepodařilo se jim to. O smutné události informoval deník Kronen Zeitung

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy