PŘEHLED: Dostupnější léky, změna v exekucích i na trhu s energiemi Od ledna vstoupí v platnost řada změn

Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna vstupuje v platnost, také upravuje například pravomoci praktických lékařů či zdravotních sester nebo jednání o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK v polovině prosince řekl, že jde o největší novelu tohoto zákona nejméně za posledních 15 let. Mění se několik desítek z 61 paragrafů zákona. Roční dopady těchto úprav budou asi 100 milionů korun. Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se zhruba 415 miliardami korun.

Nejzásadnější změnou je podle Vojtěcha změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. U nemocí, kterými trpí nejvýše jeden člověk z 5000, se obtížně sbírají data o účinnosti léků. Na základě těch pojišťovny ale rozhodují, jestli budou pacientům léky platit. Nově tak zohlední názor komise složené z odborníků na danou nemoc a pacientské organizace, navíc bude možné se odvolat.

Dosud každý pacient musel podat o nehrazený lék žádost, ročně jich pojišťovny dostávaly kolem 450.000 a zhruba 90 procent vyřídily kladně a zaplatily léky za více než dvě miliardy korun. Po změně zákona se očekává, že asi třetina žádostí ubude. Nové léky pojišťovny po schválení platí tři roky, pak jejich účinnost vyhodnotí. Nově bude lhůta pětiletá a lidem, kteří lék užívali a fungoval jim dobře, ho dál bude platit jejich výrobce, nikoliv pojišťovna.

Zákon upravuje také dohodovací řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý příští rok. Protokoly z jednání by měly být nově veřejné a změní se okruh lidí, kteří mohou za své obory s pojišťovnami vyjednávat.

Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků a přibývá hrazeného očkování. Například pleny budou moci nově předepisovat pacientům i zdravotní sestry, levněji vyjdou doplatky na moderní bionické protézy. Lidem nad 50 let budou pojišťovny platit očkování proti klíšťové encefalitidě, pro více dětí bude zdarma očkování proti meningokoku dalších typů. Zdravotníkům budou pojišťovny hradit očkování proti chřipce.

Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce

Od ledna vstoupí v platnost část novely exekučního řádu, podle které se budou moci od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu, z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.

Úprava nově zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastaví. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, nejdéle potrvá 12 let. Exekuce, které nyní běží šest a více let, by se mohly začít zastavovat v roce 2023, tedy za rok po nabytí účinnosti novely. Lhůta, po níž bude možné exekuci zastavit, se nebude vztahovat například na vymáhání pohledávek na výživném pro děti.

Novela přináší mimo dalšího také omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci za daných podmínek odvrátit prodej svých movitých věcí, upraveny budou také možnosti zahlazení dluhů z minulosti.

Krajské a obecní vyhlášky budou nově zveřejňovány v elektronické sbírce

Vyhlášky a nařízení obcí a krajů budou od Nového roku zveřejňovány ve centrální elektronické podobě. Smyslem je zajistit lepší informovanost občanů o právních předpisech, které vydávají jednotlivé obce a kraje. Sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bude provozovat ministerstvo vnitra.

Obce do konce letošního roku mají povinnost vyhlašovat své právní předpisy vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, kraje je zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje a Praha ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.

Zákon o sbírce právních předpisů byl přijat kvůli tomu, že obce a kraje podle ministerstva vnitra často nedodržovaly povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplnila povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra. Část senátorů zákona napadla u Ústavního soudu, viděla v něm zásah do pravomocí místních samospráv. Ústavní soud ale jejich stížnost zamítl.

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se od ledna zvýší

Od 1. ledna budou mít zákazníci na trhu s energiemi vyšší ochranu, změnu přináší novela energetického zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku. Dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude.

Novela zákona rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek musí nově dodavatel oznámit zákazníkovi nejpozději 30 dní předem. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit v účinnost. Nesouhlasí-li zákazník se změnami, může smlouvu bez sankcí vypovědět nejpozději deset dní před vstupem v platnost.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí také registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Od Nového roku se změní systém přípravy a výběru nových soudců

Od Nového roku se změní systém výběru nových soudců. V účinnost totiž vstoupí novela zákona o soudech a soudcích, která stanoví jednotný systém výběru jak soudců, tak i soudních funkcionářů. Mimo jiné také zakazuje opakované jmenování předsedů soudů a zavádí jejich povinné manažerské vzdělávání.

Novela přijatá za předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Podle ministerstva je jejím cílem zejména větší transparentnost při výběru soudců. Dosavadní systém přípravy a výběru soudců totiž nebyl u soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobili justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

V účinnost vstoupí Lex Dukovany, z dostavby Dukovan vyloučí ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se nebudou moci zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Zákon vstupuje v účinnost 1. ledna.

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku tak nebudou moci být použity technologie závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma zavádí možnost ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon rovněž zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Související

Více souvisejících

lékaři očkování Exekuce soudy Jaderná elektrárna Dukovany

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy