Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.
Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování
Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna vstupuje v platnost, také upravuje například pravomoci praktických lékařů či zdravotních sester nebo jednání o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK v polovině prosince řekl, že jde o největší novelu tohoto zákona nejméně za posledních 15 let. Mění se několik desítek z 61 paragrafů zákona. Roční dopady těchto úprav budou asi 100 milionů korun. Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se zhruba 415 miliardami korun.
Nejzásadnější změnou je podle Vojtěcha změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. U nemocí, kterými trpí nejvýše jeden člověk z 5000, se obtížně sbírají data o účinnosti léků. Na základě těch pojišťovny ale rozhodují, jestli budou pacientům léky platit. Nově tak zohlední názor komise složené z odborníků na danou nemoc a pacientské organizace, navíc bude možné se odvolat.
Dosud každý pacient musel podat o nehrazený lék žádost, ročně jich pojišťovny dostávaly kolem 450.000 a zhruba 90 procent vyřídily kladně a zaplatily léky za více než dvě miliardy korun. Po změně zákona se očekává, že asi třetina žádostí ubude. Nové léky pojišťovny po schválení platí tři roky, pak jejich účinnost vyhodnotí. Nově bude lhůta pětiletá a lidem, kteří lék užívali a fungoval jim dobře, ho dál bude platit jejich výrobce, nikoliv pojišťovna.
Zákon upravuje také dohodovací řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý příští rok. Protokoly z jednání by měly být nově veřejné a změní se okruh lidí, kteří mohou za své obory s pojišťovnami vyjednávat.
Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků a přibývá hrazeného očkování. Například pleny budou moci nově předepisovat pacientům i zdravotní sestry, levněji vyjdou doplatky na moderní bionické protézy. Lidem nad 50 let budou pojišťovny platit očkování proti klíšťové encefalitidě, pro více dětí bude zdarma očkování proti meningokoku dalších typů. Zdravotníkům budou pojišťovny hradit očkování proti chřipce.
Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce
Od ledna vstoupí v platnost část novely exekučního řádu, podle které se budou moci od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu, z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.
Úprava nově zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastaví. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, nejdéle potrvá 12 let. Exekuce, které nyní běží šest a více let, by se mohly začít zastavovat v roce 2023, tedy za rok po nabytí účinnosti novely. Lhůta, po níž bude možné exekuci zastavit, se nebude vztahovat například na vymáhání pohledávek na výživném pro děti.
Novela přináší mimo dalšího také omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci za daných podmínek odvrátit prodej svých movitých věcí, upraveny budou také možnosti zahlazení dluhů z minulosti.
Krajské a obecní vyhlášky budou nově zveřejňovány v elektronické sbírce
Vyhlášky a nařízení obcí a krajů budou od Nového roku zveřejňovány ve centrální elektronické podobě. Smyslem je zajistit lepší informovanost občanů o právních předpisech, které vydávají jednotlivé obce a kraje. Sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bude provozovat ministerstvo vnitra.
Obce do konce letošního roku mají povinnost vyhlašovat své právní předpisy vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, kraje je zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje a Praha ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.
Zákon o sbírce právních předpisů byl přijat kvůli tomu, že obce a kraje podle ministerstva vnitra často nedodržovaly povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplnila povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra. Část senátorů zákona napadla u Ústavního soudu, viděla v něm zásah do pravomocí místních samospráv. Ústavní soud ale jejich stížnost zamítl.
Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se od ledna zvýší
Od 1. ledna budou mít zákazníci na trhu s energiemi vyšší ochranu, změnu přináší novela energetického zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku. Dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude.
Novela zákona rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek musí nově dodavatel oznámit zákazníkovi nejpozději 30 dní předem. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit v účinnost. Nesouhlasí-li zákazník se změnami, může smlouvu bez sankcí vypovědět nejpozději deset dní před vstupem v platnost.
Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí také registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.
Od Nového roku se změní systém přípravy a výběru nových soudců
Od Nového roku se změní systém výběru nových soudců. V účinnost totiž vstoupí novela zákona o soudech a soudcích, která stanoví jednotný systém výběru jak soudců, tak i soudních funkcionářů. Mimo jiné také zakazuje opakované jmenování předsedů soudů a zavádí jejich povinné manažerské vzdělávání.
Novela přijatá za předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Podle ministerstva je jejím cílem zejména větší transparentnost při výběru soudců. Dosavadní systém přípravy a výběru soudců totiž nebyl u soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobili justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
V účinnost vstoupí Lex Dukovany, z dostavby Dukovan vyloučí ruské a čínské firmy
Ruské a čínské firmy se nebudou moci zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Zákon vstupuje v účinnost 1. ledna.
Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku tak nebudou moci být použity technologie závislé na nepovolených dodavatelích.
Norma zavádí možnost ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon rovněž zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.
Související
Ordinace nezavřou. Lékaři se s Válkem dohodli
Spor mezi lékaři a Válkem se vyostřuje. Protestovat chtějí celé nemocnice
lékaři , očkování , Exekuce , soudy , Jaderná elektrárna Dukovany
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 1 hodinou
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 2 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 2 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 4 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 4 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 5 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 6 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 7 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 7 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 7 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 9 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák