PŘEHLED: Dostupnější léky, změna v exekucích i na trhu s energiemi Od ledna vstoupí v platnost řada změn

Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna vstupuje v platnost, také upravuje například pravomoci praktických lékařů či zdravotních sester nebo jednání o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK v polovině prosince řekl, že jde o největší novelu tohoto zákona nejméně za posledních 15 let. Mění se několik desítek z 61 paragrafů zákona. Roční dopady těchto úprav budou asi 100 milionů korun. Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se zhruba 415 miliardami korun.

Nejzásadnější změnou je podle Vojtěcha změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. U nemocí, kterými trpí nejvýše jeden člověk z 5000, se obtížně sbírají data o účinnosti léků. Na základě těch pojišťovny ale rozhodují, jestli budou pacientům léky platit. Nově tak zohlední názor komise složené z odborníků na danou nemoc a pacientské organizace, navíc bude možné se odvolat.

Dosud každý pacient musel podat o nehrazený lék žádost, ročně jich pojišťovny dostávaly kolem 450.000 a zhruba 90 procent vyřídily kladně a zaplatily léky za více než dvě miliardy korun. Po změně zákona se očekává, že asi třetina žádostí ubude. Nové léky pojišťovny po schválení platí tři roky, pak jejich účinnost vyhodnotí. Nově bude lhůta pětiletá a lidem, kteří lék užívali a fungoval jim dobře, ho dál bude platit jejich výrobce, nikoliv pojišťovna.

Zákon upravuje také dohodovací řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý příští rok. Protokoly z jednání by měly být nově veřejné a změní se okruh lidí, kteří mohou za své obory s pojišťovnami vyjednávat.

Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků a přibývá hrazeného očkování. Například pleny budou moci nově předepisovat pacientům i zdravotní sestry, levněji vyjdou doplatky na moderní bionické protézy. Lidem nad 50 let budou pojišťovny platit očkování proti klíšťové encefalitidě, pro více dětí bude zdarma očkování proti meningokoku dalších typů. Zdravotníkům budou pojišťovny hradit očkování proti chřipce.

Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce

Od ledna vstoupí v platnost část novely exekučního řádu, podle které se budou moci od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu, z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.

Úprava nově zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastaví. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, nejdéle potrvá 12 let. Exekuce, které nyní běží šest a více let, by se mohly začít zastavovat v roce 2023, tedy za rok po nabytí účinnosti novely. Lhůta, po níž bude možné exekuci zastavit, se nebude vztahovat například na vymáhání pohledávek na výživném pro děti.

Novela přináší mimo dalšího také omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci za daných podmínek odvrátit prodej svých movitých věcí, upraveny budou také možnosti zahlazení dluhů z minulosti.

Krajské a obecní vyhlášky budou nově zveřejňovány v elektronické sbírce

Vyhlášky a nařízení obcí a krajů budou od Nového roku zveřejňovány ve centrální elektronické podobě. Smyslem je zajistit lepší informovanost občanů o právních předpisech, které vydávají jednotlivé obce a kraje. Sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bude provozovat ministerstvo vnitra.

Obce do konce letošního roku mají povinnost vyhlašovat své právní předpisy vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, kraje je zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje a Praha ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.

Zákon o sbírce právních předpisů byl přijat kvůli tomu, že obce a kraje podle ministerstva vnitra často nedodržovaly povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplnila povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra. Část senátorů zákona napadla u Ústavního soudu, viděla v něm zásah do pravomocí místních samospráv. Ústavní soud ale jejich stížnost zamítl.

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se od ledna zvýší

Od 1. ledna budou mít zákazníci na trhu s energiemi vyšší ochranu, změnu přináší novela energetického zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku. Dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude.

Novela zákona rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek musí nově dodavatel oznámit zákazníkovi nejpozději 30 dní předem. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit v účinnost. Nesouhlasí-li zákazník se změnami, může smlouvu bez sankcí vypovědět nejpozději deset dní před vstupem v platnost.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí také registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Od Nového roku se změní systém přípravy a výběru nových soudců

Od Nového roku se změní systém výběru nových soudců. V účinnost totiž vstoupí novela zákona o soudech a soudcích, která stanoví jednotný systém výběru jak soudců, tak i soudních funkcionářů. Mimo jiné také zakazuje opakované jmenování předsedů soudů a zavádí jejich povinné manažerské vzdělávání.

Novela přijatá za předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Podle ministerstva je jejím cílem zejména větší transparentnost při výběru soudců. Dosavadní systém přípravy a výběru soudců totiž nebyl u soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobili justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

V účinnost vstoupí Lex Dukovany, z dostavby Dukovan vyloučí ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se nebudou moci zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Zákon vstupuje v účinnost 1. ledna.

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku tak nebudou moci být použity technologie závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma zavádí možnost ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon rovněž zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Související

Více souvisejících

lékaři očkování Exekuce soudy Jaderná elektrárna Dukovany

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 1 hodinou

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 3 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 4 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 6 hodinami

před 6 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 6 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 7 hodinami

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Princezna Kate ovládla stránky britského tisku. Po nemoci poprvé doprovázela Williama

Velká Británie je u vytržení. Princezna Kate sice avizovala, že její návrat do veřejného života bude pozvolný, avšak už nabírá na obrátkách. Manželka prince Williama doprovodila svého muže na návštěvě Southportu, což samozřejmě neuniklo britským novinám. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy