PŘEHLED: Dostupnější léky, změna v exekucích i na trhu s energiemi Od ledna vstoupí v platnost řada změn

Nový rok s sebou přinese řadu změn. Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování, začne také platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce a zvýší se ochrana zákazníků na trhu s energiemi. Od Nového roku se také změní systém přípravy a výběru nových soudců a v účinnost vstoupí Lex Dukovany.

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování

Od ledna budou dostupnější moderní léky a hrazená nová očkování. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna vstupuje v platnost, také upravuje například pravomoci praktických lékařů či zdravotních sester nebo jednání o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru s ČTK v polovině prosince řekl, že jde o největší novelu tohoto zákona nejméně za posledních 15 let. Mění se několik desítek z 61 paragrafů zákona. Roční dopady těchto úprav budou asi 100 milionů korun. Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit se zhruba 415 miliardami korun.

Nejzásadnější změnou je podle Vojtěcha změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. U nemocí, kterými trpí nejvýše jeden člověk z 5000, se obtížně sbírají data o účinnosti léků. Na základě těch pojišťovny ale rozhodují, jestli budou pacientům léky platit. Nově tak zohlední názor komise složené z odborníků na danou nemoc a pacientské organizace, navíc bude možné se odvolat.

Dosud každý pacient musel podat o nehrazený lék žádost, ročně jich pojišťovny dostávaly kolem 450.000 a zhruba 90 procent vyřídily kladně a zaplatily léky za více než dvě miliardy korun. Po změně zákona se očekává, že asi třetina žádostí ubude. Nové léky pojišťovny po schválení platí tři roky, pak jejich účinnost vyhodnotí. Nově bude lhůta pětiletá a lidem, kteří lék užívali a fungoval jim dobře, ho dál bude platit jejich výrobce, nikoliv pojišťovna.

Zákon upravuje také dohodovací řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý příští rok. Protokoly z jednání by měly být nově veřejné a změní se okruh lidí, kteří mohou za své obory s pojišťovnami vyjednávat.

Mění také úhrady některých zdravotnických prostředků a přibývá hrazeného očkování. Například pleny budou moci nově předepisovat pacientům i zdravotní sestry, levněji vyjdou doplatky na moderní bionické protézy. Lidem nad 50 let budou pojišťovny platit očkování proti klíšťové encefalitidě, pro více dětí bude zdarma očkování proti meningokoku dalších typů. Zdravotníkům budou pojišťovny hradit očkování proti chřipce.

Od ledna začne platit novela, podle níž půjdou zastavit bezvýsledné exekuce

Od ledna vstoupí v platnost část novely exekučního řádu, podle které se budou moci od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Částečně bude také nově omezeno zabavování movitých věcí. Úprava mění také pořadí splácení dluhu, z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení, a nakonec náklady věřitele. Podle některých odborníků předloha představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.

Úprava nově zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastaví. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, nejdéle potrvá 12 let. Exekuce, které nyní běží šest a více let, by se mohly začít zastavovat v roce 2023, tedy za rok po nabytí účinnosti novely. Lhůta, po níž bude možné exekuci zastavit, se nebude vztahovat například na vymáhání pohledávek na výživném pro děti.

Novela přináší mimo dalšího také omezení mobiliárních exekucí důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci za daných podmínek odvrátit prodej svých movitých věcí, upraveny budou také možnosti zahlazení dluhů z minulosti.

Krajské a obecní vyhlášky budou nově zveřejňovány v elektronické sbírce

Vyhlášky a nařízení obcí a krajů budou od Nového roku zveřejňovány ve centrální elektronické podobě. Smyslem je zajistit lepší informovanost občanů o právních předpisech, které vydávají jednotlivé obce a kraje. Sbírku právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů bude provozovat ministerstvo vnitra.

Obce do konce letošního roku mají povinnost vyhlašovat své právní předpisy vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, kraje je zveřejňují ve Věstníku právních předpisů kraje a Praha ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.

Zákon o sbírce právních předpisů byl přijat kvůli tomu, že obce a kraje podle ministerstva vnitra často nedodržovaly povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplnila povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra. Část senátorů zákona napadla u Ústavního soudu, viděla v něm zásah do pravomocí místních samospráv. Ústavní soud ale jejich stížnost zamítl.

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se od ledna zvýší

Od 1. ledna budou mít zákazníci na trhu s energiemi vyšší ochranu, změnu přináší novela energetického zákona, která vstoupí v účinnost začátkem příštího roku. Dodavatelé energií například budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu už stačit nebude.

Novela zákona rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek musí nově dodavatel oznámit zákazníkovi nejpozději 30 dní předem. Pokud tak neučiní, nesmí vstoupit v účinnost. Nesouhlasí-li zákazník se změnami, může smlouvu bez sankcí vypovědět nejpozději deset dní před vstupem v platnost.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí také registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Od Nového roku se změní systém přípravy a výběru nových soudců

Od Nového roku se změní systém výběru nových soudců. V účinnost totiž vstoupí novela zákona o soudech a soudcích, která stanoví jednotný systém výběru jak soudců, tak i soudních funkcionářů. Mimo jiné také zakazuje opakované jmenování předsedů soudů a zavádí jejich povinné manažerské vzdělávání.

Novela přijatá za předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Podle ministerstva je jejím cílem zejména větší transparentnost při výběru soudců. Dosavadní systém přípravy a výběru soudců totiž nebyl u soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobili justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.

V účinnost vstoupí Lex Dukovany, z dostavby Dukovan vyloučí ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se nebudou moci zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Zákon vstupuje v účinnost 1. ledna.

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku tak nebudou moci být použity technologie závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma zavádí možnost ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon rovněž zavádí způsob stanovení výkupní ceny elektřiny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Související

Více souvisejících

lékaři očkování Exekuce soudy Jaderná elektrárna Dukovany

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Černobyl

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru

Přípravy na záchrannou operaci pro dvanáctitunového keporkaka, který již téměř měsíc uvízl v mělkých a málo slaných vodách u německého ostrova Poel, vrcholí. Soukromá iniciativa financovaná dvěma bohatými mecenáři plánuje přepravit zvíře přezdívané Timmy na speciálním pontonu se vzduchovými polštáři čtyřicet kilometrů směrem do Severního moře, odkud by se keporkak mohl vrátit zpět do Atlantiku. 

před 3 hodinami

Cole Tomas Allen

„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu odhaluje mrazivé detaily o motivaci a plánech podezřelého jednatřicetiletého Colea Tomase Allena. Podle nejnovějších informací, které úřady získaly, si Allen vedl podrobný „manifest“, v němž jasně definoval své cíle. Dokument naznačuje, že jeho primárním záměrem bylo zasáhnout nejvyšší představitele administrativy Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení

Evropští lídři v neděli vyjádřili své zděšení a odsoudili politické násilí v návaznosti na střelbu, ke které došlo během sobotního večera na výroční večeři Asociace zpravodajů Bílého domu ve Washingtonu. Útok, při kterém ozbrojenec pronikl bezpečnostním kontrolním stanovištěm a zahájil palbu, vyvolal v sále naprostý chaos a vynutil si evakuaci prezidenta Donalda Trumpa i všech přítomných hostů.

před 5 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) nabírá na obrátkách. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche potvrdil, že podle předběžných výsledků vyšetřování byl hlavním cílem útoku „pravděpodobně“ prezident Donald Trump a další vysoce postavení členové jeho administrativy. Podezřelý se podle prokurátora pokusil proniknout bezpečnostním perimetrem, ale díky rychlému zásahu se nedostal daleko.

před 6 hodinami

Černobyl, ilustrační fotografie.

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

před 9 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

před 10 hodinami

Hosté a očití svědci prestižní večeře se schovávají před útočníkem

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě

Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.

před 13 hodinami

Evakuace Donalda Trumpa

Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali

Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.

před 15 hodinami

včera

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

včera

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

včera

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy