Prezident Zeman je v Srbsku, vítali jej přímo na letišti

Přivítáním se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a pokloněním se památce obráncům Bělehradu z první světové války dnes odpoledne prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Srbska. Večer se setkal s českými krajany, kterým řekl, že se chce u Vučiče přimluvit za obnovení Českého domu v Bělehradě, který v 60. letech Jugoslávie zkonfiskovala. Hlavní část návštěvy Bělehradu včetně jednání s politickými představiteli Srbska se uskuteční ve středu.

Vučić českého státníka přivítal přímo na letištní ploše. Podobné setkání prezidentů hned po příletu je v diplomatické praxi spíše neobvyklé, zpravidla hosta na letišti vítá nižší úředník a hlavy států se poté potkají až při oficiálním setkání. Srbský prezident stejně letos vítal například francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zeman podle agentury AP Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo; srbský hostitel mu vzápětí poděkoval. České televizi Barrandov před odletem do Bělehradu Zeman řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Z letiště oba prezidenti odjeli k památníku obránců Bělehradu z období první světové války. V kostnici jsou uloženy ostatky několika set bojovníků. Zeman i Vučić u pomníku položili věnce.

Večer se pak Zeman sešel s několika desítkami českých krajanů, kteří v Srbsku žijí, a s podnikatelskou delegací, která do Bělehradu přiletěla armádním speciálem. Ke krajanské komunitě se v Srbsku hlásí asi dvě tisícovky lidí, většina z nich žije v srbské části Banátu. Zeman v proslovu k nim připomněl osud Československého domu, jehož stavbu krajanská komunita v Bělehradě zaplatila ve dvacátých letech 20. století. Zkonfiskován pak byl v 60. letech. "I když vím, že většina krajanské obce žije v Banátu, tak si myslím, že by bylo hezké mít v Bělehradě český dům," řekl prezident. Pokud by krajané projevili zájem, ve středu by o tom promluvil s Vučičem. Zeman připustil, že řešení nebude jednoduché, protože srbský restituční zákon nepamatuje na restituci spolků. "Při určité velkorysosti se dá hledat i netradiční řešení," poznamenal ale prezident.

S Vučičem se Zeman sejde ve středu v Srbském paláci. Po asi půlhodinovém rozhovoru bude následovat jednání národních delegací, při kterém Zemana doprovodí například ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Lubomír Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík.

Se Zemanem do Bělehradu přiletěli také například poslanec Jaroslav Foldyna, teplický podnikatel Jaroslav Třešňák nebo slovenský finančník a podnikatel sídlící v Praze Pavol Krúpa. Dalších asi pět desítek zástupců českých podniků do Bělehradu odcestovalo zvláštním letadlem. Ve středu se podnikatelská delegace za přítomnosti obou prezidentů zúčastní česko-srbského podnikatelského fóra. "Chceme se bavit o konkrétních projektech, a to z oblasti veřejné dopravy, zázemí pro firmy či stavebnictví," řekl ČTK Havlíček.

Jednat se má například o dodávce tramvají, autobusů či trolejbusů pro Bělehrad, o zapojení do výstavby železničních tratí, vybudování průmyslové zóny či o výstavbě bytů. Podle Havlíčka v Bělehradě mají 130 československých tramvají z osmdesátých a devadesátých let minulého století. České firmy městu nyní nabízí tramvaje nové postavené na starém podvozku a také dodávku vozového parku na plyn, naftu a elektřinu. Výhledově by pak mohly navázat dodávky do dalších srbských měst, jako je Niš, dodal ministr.

Zeman se ještě ve středu odpoledne sejde se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou, která se ve čtvrtek v Praze zúčastní zasedání zemí visegrádské čtyřky, kam kromě členských zemí (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) byly pozvány i západobalkánské státy.

Pobyt v Srbsku zakončí Zeman ve čtvrtek setkáním s předsedkyní srbského parlamentu Majou Gojkovičovou.

Ve funkci prezidenta Zeman navštívil Srbsko podruhé, poprvé zde byl v roce 2014.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Srbsko Aleksandr Vučič (srbský prezident)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy