Prezident Zeman podepsal krizové ošetřovné i příspěvek pro lidi v karanténě

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka navíc vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku, vyplácet se bude podle těchto pravidel zpětně od začátku listopadu. Krizové ošetřovné obnoví předloha, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Nabude účinnosti vyhlášením ve sbírce. O Zemanově podpisu informoval Hrad.

Nyní se dávka vyplácí rodičům na školáky většinou nejvýše devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Cílem navrhovaných změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí to, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Denní dávka nebude podle předlohy nižší než 400 korun při plném úvazku, při kratším se úměrně sníží. Ošetřovné nedostanou pečující za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení.

Zeman stvrdil příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Až 370 korun denně budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, bude vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali nebo dostanou od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Počítá s tím zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který prezident Miloš Zeman podepsal. ČTK o tom dnes informoval jeho mluvčí.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Takzvanou izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí, stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun.

Prezident podepsal zákon o příspěvku podnikatelům a dohodářům

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí. Zákon nabyde účinnosti den po svém vyhlášení ve sbírce.

Senát zákon schválil ve středu 15. prosince, Sněmovna ho přijala 1. prosince ve stavu legislativní nouze. Sněmovna rozšířila vládní návrh tak, aby podnikatelé mohli čerpat příspěvek spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je garantováno ještě druhé bonusové období pro leden příštího roku. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun.

Norma zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Sněmovna vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  ošetřovné

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 2 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 4 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 10 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy