Prezident Zeman podepsal krizové ošetřovné i příspěvek pro lidi v karanténě

Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Dávka navíc vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku, vyplácet se bude podle těchto pravidel zpětně od začátku listopadu. Krizové ošetřovné obnoví předloha, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Nabude účinnosti vyhlášením ve sbírce. O Zemanově podpisu informoval Hrad.

Deník Shopaholičky

Nyní se dávka vyplácí rodičům na školáky většinou nejvýše devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Cílem navrhovaných změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí to, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Denní dávka nebude podle předlohy nižší než 400 korun při plném úvazku, při kratším se úměrně sníží. Ošetřovné nedostanou pečující za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení.

Zeman stvrdil příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Až 370 korun denně budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, bude vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali nebo dostanou od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Počítá s tím zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který prezident Miloš Zeman podepsal. ČTK o tom dnes informoval jeho mluvčí.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Takzvanou izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí, stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun.

Prezident podepsal zákon o příspěvku podnikatelům a dohodářům

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí. Zákon nabyde účinnosti den po svém vyhlášení ve sbírce.

Senát zákon schválil ve středu 15. prosince, Sněmovna ho přijala 1. prosince ve stavu legislativní nouze. Sněmovna rozšířila vládní návrh tak, aby podnikatelé mohli čerpat příspěvek spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je garantováno ještě druhé bonusové období pro leden příštího roku. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun.

Norma zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Sněmovna vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman ošetřovné

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy